Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
S největší pravděpodobností ruská raketa dopadla na polské území a zabila tam dva lidi. Pokud se potvrdí, že se jedná o raketu vystřelenou Ruskem nebo teroristickými organizacemi DNR a LNR, bude muset NATO zareagovat. Mluví se o aktivaci Článku 5 Severoatlantické smlouvy, ale vzhledem k tomu, že se nejspíš jednalo ze strany Ruska o omyl, dojde spíš na konzultace dle Článku 4. Co se stane po nich, bude záviset na reakci Moskvy. V krajním případě by mohlo dojít k další eskalaci.
Článek 4 je důležitým nástrojem, protože tvoří určitý předstupeň aktivace Článku 5. Jakákoliv členská země může svolat mimořádné jednání Rady NATO, pokud má pocit, že je ohrožena její bezpečnost či územní integrita. Lze jej tak použít i na jiné hrozby než přímý útok. Proto byl také už v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině dvakrát využit. Poprvé požádalo o jednání Polsko v březnu 2014 v reakci na okupaci Krymu.
Když pak ruské síly vtrhly letos v únoru na zbylé ukrajinské území, vyvolalo tento proces osm zemí z východního křídla NATO, a to Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Jednání vedlo k rozhodnutí dislokovat v blízkosti Ukrajiny nové síly a deklaraci, že spojenci v NATO budou chránit každou píď území členských zemí.
Je dopad rakety v Polsku útok?
Nejspíš se dá očekávat, že k jednání Rady NATO na popud Polska dojde. Rada pak může dojít k závěru, že se jednalo o útok na území členské země, a mohlo by tak dojít i k aktivaci Článku 5. To se nicméně příliš neočekává. Z opatrných vyjádření bývalých i současných představitelů Aliance se dá vyčíst, že Rada nejspíš incident neklasifikuje jako přímý útok. Nicméně úplně bez reakce ho samozřejmě také nechat nemůže. K tomu se ale právě Článek 4 dobře hodí.
NATO tak může dát najevo politickou jednotu a podporu Polsku. Moskvě sice bezprostředně nehrozí aktivace článku o kolektivní obraně, ale Aliance bude určitě trvat na vysvětlení, omluvě a odškodnění příbuzných obětí. To je nezbytné minimum, pokud nechce být jen pro smích. Pak bude záležet na ruské reakci. Pokud začne klasicky přehrávat zodpovědnost, případně zaujme postoj, že se Polsko nemá co divit, jak na svém kanále uvedla jedna z hlásných trub Kremlu Simonjanová, napětí mezi NATO a Ruskem se zvýší.
Posílení obrany NATO
Ani to samozřejmě nemusí vést k aktivaci Článku 5 a nejspíš nepovede. NATO by ale mohlo například s odkazem na ruský přístup a trvající riziko podobných chyb na západě Ukrajiny rozmístit protiletecké jednotky. I to je poměrně krajní řešení, ale pokud nebude Rusko spolupracovat, nelze ho úplně vyloučit. Zvláště země východního křídla mají už Moskvy a jejích provokací dost.
K nějakému posílení obrany ale dojde určitě. I když Rusko nejspíš neprovedlo útok na Polsko záměrně, je teď plně jeho zodpovědnost, aby situaci deeskalovalo. Pokud tak neučiní, bude to celkem jasné poselství. Zároveň se tak nesporně zvýší pravděpodobnost, že další podobný incident povede k otevřené konfrontaci.
