Andrej Babiš, Alena Schillerová a Karel Havlíček (všichni z hnutí ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Ačkoli se zdá, že ministr zahraničí Petr Macinka, který se chová jako psychopat, přidělává premiérovi Andreji Babišovi vrásky na čele, realita je trochu jiná. Ano, vyhrožování prezidentovi a frackovitost jednoho bezvýznamného „motoristy“ je pro image nepříjemná, ve skutečnosti se ale velice hodí jako kouřová clona pro skutečné nehoráznosti, které kabinet Andreje Babiše hned v prvním měsíci intenzivně provozoval.
Ne, není to jen směšný kabaret plný lidí, kteří by se za normálních okolností nedostali na jakémkoli ministerstvu ani do vrátnice (tímto se omlouváme všem poctivým vrátným, kterých by se formulace mohla dotknout). Je to taky stroj na vydělávání peněz Agrofertu, na prošustrování státních financí a na likvidaci toho, co se podařilo kabinetu Petra Fialy.
Zatímco se Macinka ve snaze dokázat životní oddanost svému velkému příteli Filipu Turkovi soustavně ztrapňuje, Andrej Babiš nás všechny zase podvedl. Nejenže neudělal ani to slíbené minimum, aby vyřešil svůj střet zájmů. Ukazuje se, že je to dokonce ještě horší, než se zdálo. On se totiž o řešení ani nepokusil, jak upozornily Seznam Zprávy, žádného holdingu se nevzdal a žádné podmínce nevyhověl, jen už prostě nemůže být odvolán. Jak se jednou stal premiérem, bude se toho držet zuby nehty a bude klidně dál podvádět a obírat daňové poplatníky.
Nejoddanější z oddaných Alena Schillerová udělala takovou sekeru do státního rozpočtu, že jsme si to neuměli představit ani v těch nejdivočejších snech. A navíc navýšila jediné dotace, o které jejímu zaměstnavateli jde, totiž ty zemědělské. Miliardy navíc půjdou velkým hráčům, jimž vévodí kdo? No jistě, Agrofert.
Jak soustavně upozorňuje muž, o němž se říká, že díky vstupu do politiky velice zbohatl, tedy Radim Fiala z SPD, zásadním krokem Babišovy vlády je seškrtání humanitární pomoci v zahraničí. Ano, to znamená, že svůj kredit budou muset Češi opět zachraňovat prostřednictvím různých sbírek, protože naši vládu nezajímá, že Ukrajinci kvůli ruským útokům mrznou ve svých bytech. Nezajímá je nic, jen pár hlasů navíc. Je to ohavné divadlo.
Pak je tu samozřejmě další rozdmýchávání nenávisti vůči válečným uprchlíkům, snaha ztížit jim pobyt nebo alespoň vylézt na štafle a sundat ukrajinskou vlajku z poslanecké sněmovny. Tedy v případě zbabělce Tomia Okamury jde pouze o držení těchto štaflí. A jeho pornokolega Jindřich Rajchl zase natáčí videa o tom, že na Staroměstské a Václavské náměstí přišli prezidenta Petra Pavla na demonstraci podpořit taktéž uprchlíci z Ukrajiny. Jedním slovem – chucpe.
Nutno říci, že se o nás také píše ve světě, ne až tolik v souvislosti s Petrem Macinkou, i když na to taky došlo, ale už se zase řeší Babišův střet zájmů. Do pár měsíců očekávejme, že se jeho podvody kolem vlastnictví Agrofertu, a tedy neoprávněné čerpání dotací, dostanou na půdu Evropského parlamentu. Zase se budeme stydět.
Česká republika také během několika málo týdnů přestala být spolehlivým partnerem svých spojenců v EU a NATO. My se opět chceme jen vézt, nechat se financovat a zachraňovat a na obranu odmítáme přidat peníze, ačkoli válka je za humny. I když Babiš s Okamurou budou jistě první, koho uvidíme v případě napadení rychle utíkat. Jsme všichni za sraby a zrádce, a to je smutný pocit.
Kvůli nutnosti šetřit už dochází k útokům na Národní rozpočtovou radu, která upozorňuje na možné důsledky bezuzdného rozhazování naprosto nekompetentní Aleny Schillerové. A samozřejmě stále pokračuje snaha zlikvidovat veřejnoprávní média, ačkoli ta už jsou natolik bezzubá, že není jasné, jestli to bude něco znamenat.
Nepotřebujeme zastavit Macinku. Musíme zabránit vládě národní katastrofy, aby zničila náš stát. V mnoha ohledech to totiž může být nevratné. Nenechme tedy jednoho bezvýznamného šaška, aby nám zakryl rozhled.
