Na zákonu, který výrazně usnadňuje způsob, jak se ministři mohou zbavit „nevyhoditelných“ státních tajemníků, ani nestihl pořádně uschnout inkoust s podpisem prezidenta, a Babišova vláda už předkládá nový způsob, jak se v případě potřeby zbavit nepohodlných státních úředníků.

V meziresortním připomínkovém řízení je nyní novela, díky níž o organizačních změnách na ministerstvech, jako je třeba rušení odborů a propouštění úředníků či náměstků (tzv. změnách systemizace), už nebude muset rozhodovat vláda, ale postačí jen souhlas ministerstva financí a vnitra.

Přilepte to k rozpočtu

Návrh je přílepkem k novele zákona 218/2000 Sb. Jeho pátá číst nese název Změna zákona o státní službě. Protože jde ale o zákon o rozpočtových pravidlech, garantem novely je Ministerstvo financí, a ne Ministerstvo vnitra, pod nějž jinak služební zákon spadá.

„Je to takový úřednický fígl, který ale v důsledku prosazení změny dost pomáhá. Ministerstvo financí má díky tomu celý proces pod kontrolou, je i místem pro vypořádání připomínek,“ vysvětluje Ondřej Závodský.

On sám byl na Ministerstvu financí odborným náměstkem, na základě vládou schválené změny systemizace byl ale odvolán a nakonec i zbaven státní služby. Se státem se kvůli tomu nyní Závodský soudí. Nově začal pracovat jako právní expert Nadačního fondu proti korupci.

„Pokud tato změna projde, se změnami systemizace se už nebude muset za určitých okolností povinně na vládu, bude to už jen na rozhodnutí ministerstva financí a vnitra. Dá se říct, že budou stačit dvě razítka,“ konstatuje Závodský.

Vláda se bude muset – podle návrhu novely – změnami na úřednických postech zabývat pouze v případě, že buď Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo financí návrh na změnu systemizace neschválí, ale navrhovatel bude na změně trvat.

Na Ministerstvu financí se zákon připravoval už v době, kdy odborná veřejnost i opozice hlasitě kritizovaly jinou novelu, kterou nakonec sněmovna hlasy ANO, ČSSD, komunistů a SPD na konci ledna schválila.

Vláda si prosadila možnost snáze odvolávat nezávislé nejvyšší úředníky ministerstev – státní tajemníky. Ti měli být podle původní idey zákona přísně apolitičtí a zajišťovat kontinuitu úřadu i při střídání vlád a ministrů.

Nežádoucí nezávislé úřednictvo

„Pokoušíte se o novou politizaci státní správy,“ kritizoval změnu při diskusi ve sněmovně předseda ODS Petr Fiala i další opoziční politici.

„Nikdo nechce dělat žádné čistky. My jsme ti, kteří depolitizovali státní správu,“ ujišťoval emotivně premiér Andrej Babiš, že chce státní správu naopak otevřít.

„Bavíme se o státních tajemnících, neřešíme náměstky a ředitele odborů,“ vysvětlovala změnu i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V té době přitom už ministerstvo financí (taktéž v rukách ministryně za ANO) mělo sepsanou novelu, která přes jednodušší systemizaci míří právě i do pater náměstků a ředitelů odborů.

„Je to další fáze na cestě k ovládnutí státní správy. Nezávislé úřednictvo není žádoucí,“ komentuje to Ondřej Závodský.

Zákon o státní službě z roku 2014 měl zajistit kontinuitu státní správy i při střídání vlád. Evropská komise jeho přijetím podmiňovala i to, že bude do Česka nadále posílat peníze z evropských fondů.

Klíčová pasáž novely zákona číslo 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech týkající se služebního zákona
(návrh Ministerstva financí je nyní v meziresortním připomínkovém řízení)

Ministerstvo vnitra schvaluje v dohodě s Ministerstvem financí změnu systemizace, jejímž důsledkem je

a) změna platové třídy služebního místa,

b) zřízení služebního místa na dobu určitou,

c) změna počtu služebních míst v souvislosti s postupem podle § 171,

d) změna počtu služebních míst na základě rozhodnutí vlády nebo

e) změna počtu služebních míst, která nemá dopad na počet služebních míst přepočtených na celé úvazky.

(5) Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem vnitra schvaluje změnu systemizace spočívající ve změně objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech.

(6) Neschválí-li Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo financí návrh na změnu systemizace podle odstavců 4 nebo 5 a služební orgán na jím předloženém návrhu trvá, Ministerstvo vnitra předloží návrh k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska služebního orgánu.

Převzato z Hlidacipes.org.