Irena Kalhousová, analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
ROZHOVOR / Teroristické hnutí Hamás v pondělí propustilo na svobodu všech dvacet přeživších rukojmích. Podle dohody o příměří v Pásmu Gazy má být ještě předáno 28 těl rukojmích, kteří nepřežili. Je zásadní milník pro to, aby se zastavila válka v Gaze, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 Irena Kalhousová, analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy.
Teroristické hnutí Hamás v pondělí propustilo na svobodu izraelská rukojmí. Jde o klíčový milník na cestě k míru v Gaze?
Určitě je to zásadní milník pro to, aby se zastavila válka v Gaze. Jestli je to její konec, a především zahájení nějakého procesu, na jehož konci bude vyřešený izraelsko-palestinský konflikt, to si netroufám odhadovat. Určitě je to naprosto zásadní pro izraelskou pozici a pro to, aby ta válka mohla být vůbec zastavena.
Mezi Izraelem a Hamásem byla už dvě příměří, Izrael se ale pokaždé rozhodl pokračovat ve vojenském tažení. V čem je nyní ta situace jiná?
Hlavní cíl války – dostat rukojmí zpátky do Izraele – je naplněn. Samozřejmě to, že část těch rukojmích se vrací v rakvích, je bohužel realita, ale i tak tento cíl má Izrael splněn. Druhým cílem bylo, aby Hamás přestal existovat, nebo přinejmenším nepředstavoval bezpečnostní hrozbu pro Izrael. To je teď předmětem jednání, protože Trumpův plán počítá s odzbrojením Hamásu, což je něco, co pro Hamás nebude jednoduché přijmout.
Myslím si, že to bude ten druhý klíčový bod, který ukáže, jestli to příměří bude jenom dočasné, nebo jestli opravdu vztahy mezi Gazou a Izraelem, a vlastně tedy mezi Izraelci a Palestinci budou moct být postaveny na jiných základech, než to bylo dosud, když Gazu ovládalo hnutí Hamás.
Vy zmiňujete odzbrojení Hamásu, ale v Gaze je aktuálně velice nepřehledná situace. Dohled nad odzbrojením bude tedy předpokládám velice složitý.
Bude na to muset někdo dohlížet a teď je velká otázka, kdo to bude. Mluví se o vytvoření nějakých mezinárodních jednotek, není jasné, které státy by se toho měly zúčastnit, není jasné, jestli to bude pod hlavičkou OSN, či nikoliv. Každopádně do Gazy bude muset přijít nějaká vojenská síla, která na proces odzbrojení dohlídne. Jinak se obávám, že to bude izraelská armáda, a to není dobrý scénář.
To je teď velkým tématem a je otázka, jak bude nebo nebude spolupracovat Hamás, protože už vidíme nějaké náznaky, že se v žádném případě neodzbrojí, že je připraven předat zbraně budoucí armádě nebo nějaké ozbrojené složce, která bude palestinská, ale že toho chce být Hamás také účastníkem. Vidíme různé snahy ze strany Hamásu tento požadavek nějak změkčit. Izrael a Spojené státy budou v této věci poměrně neoblomné, a navíc si myslím, že ani arabské země nebudou chtít, aby Hamás zůstal v Gaze vojenskou silou, protože pak je otázka, jestli by se třeba vůbec našly země, které by chtěly investovat do obnovy Gazy, protože bude jasné, že to je jen otázka času, než zase bude nějaké další kolo izraelsko-hamáské války a všechno zase bude zničeno.
Jak současné příměří mění pozici premiéra Benjamina Netanjahua v Izraeli?
Benjamin Netanjahu mnoho měsíců tvrdil, že je potřeba pokračovat ve válce, že Izrael je schopen zcela zničit Hamás, ale v momentě, kdy Donald Trump jednoduše ztratil trpělivost, protože válka už ohrožovala americké zájmy v regionu, tak Benjamin Netanjahu o té válce a jeho roli v ní vytváří nový příběh.
Na jednu stranu mu minimálně krátkodobě Izraelci přičtou nějaké kladné body za to, že válku ukončil, a fotografie s Donaldem Trumpem a pozornost, kterou teď má, mu určitě pomohou. V následujících měsících, které navíc pravděpodobně budou v Izraeli spojené s předvolební kampaní, ať už předčasných voleb, které budou třeba na jaře, nebo těch řádných, které by měly být na podzim příští rok, tak opoziční strany budou akcentovat právě selhání Benjamina Netanjahua, právě to, že on zdržoval jednání o propuštění rukojmích a tak dále. Nebude to jednoduché a řekla bych, že v Izraeli se teď bude bojovat o to, jak se ten celý příběh posledních dvou let bude prezentovat.
S plánem příměří přišel americký prezident Donald Trump, o kterém je známo, že by chtěl obdržet Nobelovu cenu za mír. Splní se mu tento sen díky příměří v Gaze?
Mnoho Nobelových cen za mír bylo uděleno právě v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě mezi Izraelci a Palestinci nebo mezi Izraelci a arabskými zeměmi, takže šanci určitě má. Donald Trump je ale postava, která je velmi kontroverzní, tak uvidíme, co se bude dít příští rok, a navíc uvidíme, jestli ta dohoda mezi Izraelem a Hamásem opravdu vydrží a jestli opravdu nastartuje nějaké regionální zklidnění. Pak si myslím, že by si to asi zasloužil, ale myslím si, že je to ještě předčasné vzhledem tomu, že letošní Nobelova cena byla udělena teprve nedávno a ten výbor zasedne zase až někdy za rok.
Některé evropské státy v posledních měsících volaly po dvoustátním řešení. Nakolik reálné se v tuto chvíli jeví?
O dvoustátním řešení v nejbližších týdnech či měsících asi mluvit nedá, protože na izraelské straně absolutně není vůle. Zážitek ze 7. října je tak živý, že teď mluvit o vzniku palestinského státu v rámci izraelské politické diskuze je prakticky sebevražda. Samozřejmě navíc palestinská samospráva i ústy Mahmúda Abbáse, který je jejím předsedou, musí projít výraznou reformou. Myslím si, že je dobře, že se téma dvoustátního řešení vrátilo na stůl, je to cíl, ke kterému je třeba směřovat, ale nemyslím si, že se v nejbližších měsících dočkáme vzniku palestinského státu se souhlasem Izraele.