Rusko opět zařadilo Českou republiku na přední místo mezi státy, které označuje za nejvíce nepřátelské. Vyplývá to z červnového vydání takzvaného „Indexu nepřátelských vlád“, který zveřejnil ruský deník Vzgljad. Moskva Česku vytýká především pokračující vojenskou a finanční podporu Ukrajině, zapojení do aktivit NATO v blízkosti ruských hranic a také českou muniční iniciativu, která podle autorů získává další finanční podporu a pomáhá zásobovat Ukrajinu dělostřeleckou municí.

Podle autorů žebříčku se Evropa přesouvá od politické podpory Kyjeva k přímé přípravě na možnou konfrontaci s Ruskem. Za důkaz označují rozsáhlá cvičení NATO, například Baltops nebo Ramstein Flag, posilování vojenské spolupráce evropských států s Ukrajinou i investice do výroby zbraní a protivzdušné obrany. Česká republika se podle ruského hodnocení zařadila do skupiny států, které jsou vůči Moskvě nejtvrdší právě kvůli své podpoře Ukrajiny.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

Na zveřejněný žebříček reagoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Přestože vládu často kritizuje, odmítl ji označovat za proruskou.

„Mám vůči této vládě spoustu výhrad a nezdráhám se je říkat i psát. Nikdy jsem ale nepochopil, proč je řadou lidí, které jinak beru vážně, označována jako vláda proruská. Rusové ji tak evidentně neberou,“ napsal Kalousek na sociální síti X.

Přestože bývalý předseda TOP 09 či KDU-ČSL a exministr financí chtěl upozornit na rozpor mezi kritikou vlády a tím, jak ji hodnotí samotná ruská propaganda, v diskusi pod příspěvkem se téměř žádné podpory nedočkal. Řada komentujících argumentovala, že pohled Kremlu nebo ruských médií není relevantním měřítkem pro posuzování české politiky.

Jeden z diskutujících Kalouskovi oponoval slovy: „Co by tak dělala proruská vláda? Omezovala obranné výdaje s tím, že dvě procenta úplně bohatě stačí, vystupovala proti Ukrajině, jejich nejbližší partneři v EU byli jiní proruští politici, ruský tisk by o nich psal jako těch rozumných?“

Další připomínali dlouhodobou kritiku Andreje Babiše a jeho politického směřování. Podle nich není rozhodující, jak vládu momentálně hodnotí ruská média, ale jaké postoje zaujímá vůči ruské agresi nebo pomoci napadené Ukrajině. Padaly také odkazy na Babišovu prezidentskou kampaň se sloganem „Chci mír, ne válku“, odmítání vojenské pomoci Kyjevu či na osoby z jeho okolí, které jsou podle kritiků spojovány s proruskými vazbami. „Proto Babiš angažoval poradkyni Vachatovou, jejíž bratr je v Rusku přímo napojený na Putinovu administrativu,“ připomněl diskutující jednu z mnoha kontroverzních postav v Babišově okolí.  

Dále čtěte

Nemůžete vyvážet morálku, když žádnou nemáte. Exministr se vysmál Macinkovi po jeho bilančním projevu

GLOSA / Vláda na čtvrteční tiskové konferenci bilancovala prvních šest měsíců svého působení. Ministři jeden po druhém předkládali seznam splněných…

Debata tak ukázala, že i když Kalousek odmítá vládu označovat za proruskou a argumentuje mimo jiné tím, že ji tak nevnímá ani samotná Moskva, značná část veřejnosti jeho pohled nesdílí. Podle nich totiž o zahraničněpolitické orientaci vlády nerozhoduje to, jak ji hodnotí ruská propaganda, ale především konkrétní kroky a politická rozhodnutí.