V kratičkém rozhovoru na YouTube pro kanál lifestylového magazínu LP-life předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek odpovídal mimo jiné na otázky, zda se mu nebude stýskat po politice, když ohlásil svůj odchod, a kde vidí světlé a temné stránky politiky.

Kalousek odpověděl: „Určitě, až nebudu v politice, tak se mi po něčem stýskat bude, po něčem naopak nebude. Myslím si, že nejhorší na naší současné politice je to, že je to karikatura na politiku, že to má s politikou už pramálo společného.“

To je zajímavé. Máme parlament a další instituce, máme politiky, je toho všude plno, tak na co se to vlastně celou dobu díváme? Kalousek to řekl jako tvrzení. O politice už se nedá mluvit. Je to ale vlastně spíš otázka, jak na tom jsme.

Jsou samozřejmě možné i lidové obraty: „Politika je svinstvo.“ Podle Lenina je politika „nejkoncentrovanějším vyjádřením ekonomiky“. To nebude zřejmě ono.

Kalousek má zřejmě na mysli klasické pojetí politiky, jak ho definuje třeba Wikipedie v anglickém jazyce: „V moderních národních státech lidé často vytvářejí politické strany, aby reprezentovaly jejich myšlenky. Členové strany často souhlasí, že zaujmou stejný postoj k mnoha otázkám, a souhlasí s podporou stejných změn v právu a stejných vůdců. Volby jsou obvykle soutěží mezi různými stranami.“

Tady má Kalousek zřejmě do značné míry pravdu. Podle preferencí je nejsilnější stranou ANO Andreje Babiše. Tento útvar, vlastně „politická divize Agrofertu“, vyjadřuje spíše podnikatelské (lépe řečeno podnikavecké) myšlenky Andreje Babiše. Obecná hesla, třeba že „je třeba zatočit s těmi nahoře“ nebo „je nutno vymýtit korupci“ a „bude líp“, nejsou žádný politický názor. To bychom taky mohli založit stranu na tezi, že „na celém světě má být mír“.

V ANO členové nepochybně „často souhlasí, že zaujmou stejný postoj k mnoha otázkám“, ovšem jedná se o postoj Andreje Babiše. Bez něj, jeho peněz a jeho rozdávání funkcí a korýtek by strana přestala existovat. Pokud jde o volby jako „soutěž mezi různými stranami“, tak to stále ještě máme. Volby jsou svobodné, rovné a tajné. Nejsou ale férové. Babiš válcuje veřejné mínění médii, která si koupil, což je stejný postup, jako provozují autoritářští vůdci v Maďarsku a Polsku. Tam provedli nepřátelské převzetí státních médií, a protože se tam vůdci jedné strany domnívají, že stát jsou oni, vypadá to podle toho. Kromě toho se ekonomicky snaží dostat do područí média zbývající. U nás se babišovci, okamurovci a všelijaké odrůdy klausovců natahují po veřejnoprávních médiích. Už několik let vede vládu trestně stíhaný premiér a státní zástupci pořád něco zajímavě dlouho zkoumají.

Vláda je držena u moci hlasy brežněvovských komunistů a podporou prokremelského prezidenta Zemana. Výsledkem je skutečně divadlo. Pokud je vládnoucí stranou organizace, která vlastně stranou není a šéf má absolutní právo veta, jsou to jen takové potěmkinovské vesnice. Respektive takový státní statek z dob vyčpělého socialismu, Národní fronty a „jednotných kandidátek“.

Tohle panoptikum už začíná být škodlivé životu a zdraví. Takové plísní potažené kulisy bychom měli zbourat co nejdřív, jak to jen půjde.