Kam ještě Vladimir Putin vyveze svoji válečnou agresi?

Vladimir Putin (Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0)

Vladimir Putin | FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Stále častěji se ozývají hlasy, že válka nezůstane jen na Ukrajině a že ji Rusové rozšíří i do dalších částí Evropy. Kandidátem číslo jedna na takový vývoz je region západního Balkánu, který si Rusové „hýčkají“ už dlouho.

V tomto regionu jsou dodnes dva „zamrzlé konflikty“. Jedním z nich je Kosovo, které zůstává jen částečně uznaným státem, a druhým je Bosna a Hercegovina, jež existuje na základě mírové Daytonské dohody, jež měla být původně jen dočasným řešením pro zastavení bojů.

(Týdeník FORUM)

Před měsícem Rusko přímo vyhrožovalo Bosně a Hercegovině „ukrajinským scénářem“. Ruský velvyslanec v BaH tehdy prohlásil, že země má právo rozhodnout, zda bude členem NATO, ale Moskva si vyhrazuje právo reagovat „po vzoru Ukrajiny“. Kosovu Rusko sice ještě přímo nevyhrožovalo, ale vytrvale zmiňuje „kosovskou otázku“ při každé příležitosti. Kosovo podle něj nemá právo na existenci jako samostatný stát.

Ale jak může Rusko vyhrožovat Bosně a Hercegovině nebo Kosovu, když ani s jednou z těchto západobalkánských zemí nemá společnou hranici a přímá invaze jako v případě napadení Ukrajiny je tudíž nemožná?

Rusové počítají s tím, že by sem válku zkrátka vyvezli. Kosovský premiér Albin Kurti nedávno prohlásil, že válka by se odehrála na principu podobném outsourcingu. Rusové by se zde tak angažovali prostřednictvím svého zdejšího spojence – Srbska. To totiž od roku 2013 s Ruskem oficiálně spolupracuje nejen v rovině hospodářské, ale i vojenské, když spolupracuje s OSKB, neboli Organizací Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. To je Rusy vymyšlená a mezinárodní regionální organizace pro oblast obrany a bezpečnosti, která zahrnuje šest zemí bývalého Sovětského svazu – Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán. Ani ruská agrese vůči Ukrajině nedonutila Bělehrad jakkoliv s touto organizací přerušit styky.

Vlajky NATO (vpravo) a USA (uawire.org)

Vzhledem k tomu, že podle výsledků voleb se srbská vláda, a tedy ani politika, nijak zásadně nezmění a zůstane výrazně proruská, existuje akutní hrozba, že se Rusko pokusí destabilizovat situaci v regionu právě přes svého srbského spojence. Podle vojenských analytiků není příliš optimistické ani to, že Srbsko aktivně zbrojí a jeho obranný rozpočet roste geometrickou řadou. Za posledních šest let totiž Srbsko investovalo přes dvě miliardy eur do modernizace armády, obnovy vojenské techniky a nákupu moderních systémů. V současné době tak zaujímá 22. místo v seznamu nejsilnějších vojenských mocností na světě. Bělehrad sice oficiálně hovoří o neutralitě a rovných vztazích jak s Ruskem, tak s NATO, ale většina vojenských nákupů je spojena právě s Putinovým režimem, případně s Čínou. Navíc se konají i pravidelná společná vojenská cvičení.

Varovné hlasy tak tvrdí, že by se mohlo stát, že by se srbské, nebo srbsko-ruské síly pokusily „chránit suverenitu“ srbské části Bosny a Hercegoviny a zahájily by zde další „speciální operaci“. I proto po ruském vpádu na Ukrajinu zvýšily západní země počty mírových jednotek EUFOR v Bosně a Hercegovině a mise Evropské unie v Kosovu (EULEX) zde posílila svůj policejní kontingent.

Ruská snaha destabilizovat Balkán má jediný cíl – zatáhnout Západ do globálního „výměnného obchodu“, kde na jedné misce vah bude Balkán a na druhé Ukrajina.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články