Kam kráčíš, Katalánsko? O katalánském separatismu a „progresivním“ nacionalismu pro 21. století

Masové demonstrace na podporu nezávislosti Katalánska v centru Barcelony patřily ještě nedávno ke koloritu tzv. katalanistického hnutí (2018) (Profimedia)

Masové demonstrace na podporu nezávislosti Katalánska v centru Barcelony patřily ještě nedávno ke koloritu tzv. katalanistického hnutí (2018) | FOTO: Profimedia

Má Katalánsko šanci být někdy samostatné? Bylo by životaschopným státem? Proč by vlastně nemělo vzniknout? Na příkladu této „potížistické provincie“ v očích jedněch, nebo „utiskovaného národa“ v očích druhých můžeme my nezainteresovaní pozorovat, jak přitažlivá je síla národního státu v době globalizačních tendencí 21. století. Ale možná ještě víc: jakou šanci na přežití mají ideje státního celku, který jako čistě „národní“ lze definovat s obtížemi, protože se na tom jeho obyvatelé prostě neshodnou.

Co se týče katalánské samostatnosti, tak „ten problém není sporem mezi Katalánskem a Španělskem, jako by byly homogenními nositeli již neredukovatelné identity, ale sporem mezi samotnými Katalánci“, napsal v eseji Katalánec, Španěl, Evropan a současný šéf unijní diplomacie a někdejší ministr zahraničních věcí Španělského království Josep Borrell, publikovaném v knize Naslouchej, Katalánsko, naslouchej, Španělsko s podtitulem Čtyři hlasy pro porozumění a proti odtržení (Ediciones Península, Barcelona 2017).

Kniha se objevila na pultech v září 2017. Prvního října toho roku zasáhly španělské policejní jednotky silou proti referendu o samostatnosti Katalánska. Mediálním obrazem onoho 1. října 2017 byli španělští policisté, kteří bijí civilisty ve volebních místnostech, odnášejí volební urny, v extrémních případech střílejí do demonstrantů gumovými projektily nebo je vláčejí po zemi. K excesům skutečně došlo, ale jen ojediněle, většinou mohli zájemci svůj hlas do urny vhodit bez větších problémů. Televizní štáby pochopitelně chtěly reportovat z míst, kde se tlouklo hlava nehlava.

Na to, jak byl ovšem policejní zásah mediálně i politicky zpackaný, se podařilo tehdejšímu španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi dostat vlády evropských i neevropských zemí na svoji stranu. Téměř všichni, včetně představitelů EU, jen vyzvali k pokojnému řešení „čistě vnitropolitického španělského problému“.

Státní převrat ano, či ne?

Referendum z 1. října 2017 dopadlo podle očekávání. Přes 90 % hlasujících bylo pro „nezávislé Katalánsko ve formě republiky“, jenže k urnám se dostavilo pouhých 43 %…

Přečetli jste část exkluzivního obsahu pro předplatitele Týdeníku FORUM

Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články