Kam a proč zmizel v době krize ministr obrany Metnar?

army.cz

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) | FOTO: army.cz

Nejde si nepovšimnout, že z veřejného mediálního prostoru poslední dobou zcela vymizel ministr obrany Lubomír Metnar. Neúčastní se vládních tiskových konferencí o opatřeních proti šíření koronaviru, nevydává prohlášení. O výši úspor, které bude muset strpět rozpočet Ministerstva obrany, hovoří ministryně financí Alena Schillerová. A ministr obrany mlčí. Kromě textu pro Lidové noviny z minulého týdne a stručného odmítnutí části škrtů ve svém resortu a několika fotek Ruslanu na Twitteru se nevyjadřuje. Proč?

V nadcházejícím ekonomicky obtížném období rekonvalescence po pandemii COVID-19, kterou leckdo navrhuje nazývat jednoduše čínskou chřipkou, se budou muset uskromnit všechny veřejné rozpočty. Rozpočet Ministerstva obrany nebude výjimkou. Je přitom důležité to nepřehnat, protože je-li již dnes zřejmé, že nedostatečná příprava na období krize se posléze velmi obtížně napravuje, platí to samozřejmě i pro oblast obrany. Jestliže je možné alespoň nějaké roušky a rychlotesty dovézt pronajatým letounem z Číny, v případě bezpečnostní krize, při níž by bylo třeba nasadit těžkou vojenskou techniku, takové řešení po ruce mít nebudeme.

Při čekání na ochranné pomůcky na ruzyňském letišti jsme viděli premiéra, ministra vnitra, ministryni financí, ale ministra obrany nikoli, a zejména jsme jej již delší dobu neměli možnost slyšet. V boji s koronavirem přitom pomáhá i armáda.

V pondělí 23. března vláda schválila návrh novely Zákona o státním rozpočtu na rok 2020, který pro kapitolu obrany počítá s redukcí výdajů ve výši 2,9 miliardy korun. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v tomto ohledu neodehrává žádné drama. Jde o snížení o 3,84 % plánovaných výdajů, přičemž obrana dostala oproti roku 2019 přidáno 8,8 miliardy korun. Problematické je to ale ze dvou důvodů.

Jednak se tím rychleji vzdalujeme od ještě nedávno deklarovaného zájmu dosáhnout úrovně výdajů na obranu ve výši 2 % HDP do roku 2024. V současné situaci je to asi pochopitelné, byť 2 % z mála jsou stejná 2 % jako 2 % z jakékoli jiné částky. Ale především jde o to, že armáda si může dovolit krátit výdaje jen u těch akvizičních projektů, kde dosud nebyla podepsána smlouva – tam, kde již smlouva podepsaná je, výdaje nabíhají bez ohledu na situaci. To se týká drahých amerických vrtulníků systému H-1, potřebných a dlouho a složitě pořizovaných radarů MADR, obrněných vozidel TITUS a další techniky. A proto je oněch (prozatím) minus 2,9 miliardy velmi citelný zářez.

Premiér Andrej Babiš na jedné z četných tiskových konferencí explicitně zmínil projekt pořízení pásových BVP pro 7. mechanizovanou brigádu. Zpochybnil aktuální potřebu taková vozidla právě nyní pořizovat. Jeho výrok zůstává dodnes ze strany Ministerstva obrany bez odpovědi. Celý tendr na tuto pro armádu v současnosti nepostradatelnou techniku byl v minulosti z mnoha stran vystaven kritice. Jde o největší nákup vojenské techniky v historii samostatné České republiky v plánované výši přesahující 50 miliard korun. Premiér ho veřejně zpochybní, a ministr obrany mlčí. Až v úterý večer nepříliš přesvědčivě prohlásil, že další škrty jeho resort nesmí postihnout a až na doplňující otázku reportéra České televize dodal, že nepostihnou. Není třeba, aby jej za každou cenu obhajoval, ale spíše by měl nabídnout řešení. Nicméně ani to se dosud nestalo.

Pavel Hofman

Armáda akutně potřebuje nejen pásová BVP, ale také samohybná děla ráže 155 mm NATO, ještě před nimi pak systém řízení palby dělostřelectva, který bude schopný obsloužit novou i starou ráži, minomety a v budoucnu i raketomety, a také protiletadlové komplety krátkého dosahu SHORAD. Těsně před vypuknutím pandemie proběhla kauza špatných odhadů ceny několika dalších významných akvizičních projektů, což stálo funkci náměstka pro vyzbrojování a akvizice Filipa Říhu.

Když se předseda krizového štábu prof. Prymula vyjádřil k oblasti školství, ministr školství Plaga okamžitě reagoval. Kategoricky odmítl úvahy o krácení prázdnin a vyjádřil se k odkladu maturit a přijímacích zkoušek. Ministr obrany v podobně zásadních tématech týkajících se jeho resortu zatím mlčí. Proč? Ztratil snad v důsledku výše zmíněných kauz předražovaných akvizic premiérovu důvěru?

Nejen domácí obranný průmysl a jeho subdodavatelé potřebují vědět, jaké projekty budou nebo nebudou kráceny. Udržování zaměstnanosti je jedním z cílů vlády a na armádní akvizice nelze nahlížet jako na utrácení, ale spíše jako na investice – jednak dlouhodobě do bezpečnosti ČR (a vidíme, kam vede nezkrocená závislost země na zahraničních výrobcích) a jednak do životaschopnosti mnoha firem a zaměstnavatelů. Kam zmizel ministr obrany a proč?

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner