Kamil Polko: Náklaďák jako zbraň teroristů. Dá se tomu předejít?

Útok v Berlíně (Twitter)

Útok v Berlíně | FOTO: Twitter

Je to děsivá taktika, která může rozpoutat ohromné krveprolití. Útok osamělého vlka pomocí vozidla je snadný, levný a efektivní. Prevence je téměř nemožná, obavy z opakování podobné tragédie jsou na místě. Experti přesto vidí způsoby, jak riziko alespoň snížit.

Pokud jste v tuzemsku v posledních dnech vyrazili na vánoční trhy, určitě jste si všimli zvýšené přítomnosti policistů. A pokud jste jeli autem, je možné, že vás dokonce zastavili. Ačkoli nám to může v českém kontextu připadat trochu úsměvné, je to jeden z mála způsobů, jak předcházet krvavým útokům náklaďákem, jaké jsme viděli ve francouzském Nice či tento týden v Berlíně.

Kritici německým úřadům vyčítají, že kolem berlínských vánočních trhů nebyly bezpečnostní bariéry proti nájezdu autem či náklaďákem. Policie a úřady se však brání, že by to podobnému útoku stejně nezabránilo se stoprocentní jistotou. Například Drážďany ale v reakci na útok své trhy opevnily betonovými kvádry.

Ministr vnitra Milan Chovanec 21. prosince kontroloval bezpečnost na pražských vánočních trzích. (ČTK)

Absenci betonových bariér kolem vánočních trhů v Berlíně přitom obhajoval i šéf tamní policie Klaus Kandt, podle něhož v současné situaci nelze stoprocentně redukovat riziko teroristického útoku na velké veřejné akci typu vánočních trhů.

„Je to klasická ukázka, jak teroristé zneužívají slabiny moderní společnosti,“ řekl o podobných útocích serveru New York Daily News bezpečnostní expert Brian Michael Jenkins. Tato taktika rozhodně není nová. Už v červnu 2007 najeli Bilal Abdullah a Kafeel Ahmed do letištního terminálu ve skotském Glasgow džípem naloženým kanistry s propan-butanem. Zahrazovací sloupky proti vjezdu před terminálem tehdy zmírnili dopad útoku, při kterém kromě jednoho z útočníků nikdo nezemřel.

„Útoky pomocí vozidla poskytují lidem s omezeným přístupem k výbušninám a zbraním příležitost uskutečnit útok s minimálním předchozím výcvikem,“ stojí ve zprávě FBI, která před nimi varovala už v roce 2010. Evropské bezpečnostní složky mají poměrně rozvinutý monitoringu podezřelých osob, pokud si chtějí sehnat zbraně nebo výbušniny. Ale auto si může sehnat kdokoli a nemusí si ho ani kupovat. To je pro extremisty velmi lákavé.

Teroristická síť al-Káida vyzvala k používání této taktiky už v roce 2010, Islámský stát po nástupu na scénu v roce 2014 své sympatizanty vybízel, aby touto metodou „zabíjeli bezvěrce“ ve Francii. Podobnou taktiku zvolil útočník poblíž Lyonu, který v létě 2015 nejdříve uřezal svému šéfovi hlavu a poté najel autem do lahví s plynem ve fabrice v Saint-Quentin Fallavier. V červnu 2015 se podobný případ odehrál v rakouském Štýrském Hradci, kde Alen Rizvanović přejel dodávkou tři lidi a dalších 36 zranil. Jeho teroristický motiv nicméně bývá zpochybňován.

Vjezdu do dolní části Václavského náměstí mají zabránit zhruba půl metru vysoké betonové zábrany. (ČTK)

Podobné taktiky jsou oblíbené také mezi palestinskými útočníky proti izraelským vojenským i civilním cílům. Například v roce 2008 najel Palestinec v Jeruzalémě stavebním nakladačem na několik vozidel a zabil tři lidi, třicet dalších zranil.

Zdaleka nejtragičtější útok pak přišel letos v červenci, kdy na kolonádě v Nice najel Mohamed Lahouaiej-Bouhlel devatenáctitunovým nákladním vozem mezi lidi slavící výročí francouzské revoluce. Zemřelo 86 lidí, včetně dětí, a více než čtyři stovky lidí utrpěly zranění. Podobně jako další teroristé, kteří útočili autem, jednal nejspíš sám a radikalizoval se krátce před činem.

„Co s tím sakra můžeme dělat?“

Klíčová otázka zní: Jak podobným útokům zabránit? „Terorista nemusí shánět zbraně ani výbušniny. Prostě stačí, aby řídil… Co s tím sakra můžeme dělat?“ naznačuje bezmoc bezpečnostních složek expert Jenkins. Odpověď je bohužel znepokojivá. Skoro nic…

Jenže evropská města na tento děsivý trend musí zareagovat. „Po tom, co se stalo v Berlíně, dojde k přehodnocení bezpečnosti veřejných prostranství v celé Evropě,“ řekla Guardianu Ruth Reedová z Královského institutu britských architektů. Řešení ale nevidí v tom, že se na veřejných místech vztyčí ocelové překážky. „Nemyslím, že by lidi chodili na německé vánoční trhy, aby stáli za železnou zdí. Myslím, že je možné zavádět blokády maskované za prvky krajiny,“ popisuje Reedová.

Architekt Tahir Abbas tvrdí, že existují esteticky přijatelné možnosti ochrany proti najíždění auty do budov. „Jsou to třeba i nevinně vyhlížející květináče před budovou, které jsou ve skutečnosti vyztužené betonem a železem, aby se přes ně nedostal náklaďák,“ říká.

Ilustrační foto ()

S ochranou lidí je to ale horší. Pokud si člověk nechce připadat jako v dystopickém vězení, zřejmě bude muset přistoupit na to, že podobným útokům nezabrání architektura ani policie. Nejde jenom o snadnou přístupnost automobilu a možnost jeho pohybu po městě, ale také o pachatele – osamělé vlky. Zpravodajské služby se shodují, že jejich útokům je téměř nemožné předcházet. Nejsou napojení na žádnou skupinu, ale přímo na danou ideologii, kterou konzumují převážně na internetu.

Zkušenosti mají s podobnými případy v Izraeli, kde během vlny násilností za poslední rok zemřelo více než sto lidí. Většinu útoků provedli mladí Palestinci do 24 let věku, někteří z nich najížděli na civilisty či vojáky právě autem. Neoficiální strategie, kterou lze najít na stránkách Izraelských ozbrojených složek (IDF) uvádí čtyři kroky, jak s tímto fenoménem bojovat: Sestavit profil typického útočníka, sledovat varovné signály radikalizace (převážně na sociálních sítích), zamezit, aby se tito lidé dostali ke zbraním a bojovat proti podněcování terorismu. Uvést tyto kroky do praxe je pochopitelně složité. Ani v Izraeli, který do bezpečnosti svých občanů investuje ohromné množství financí i lidí, se nedařilo útokům předcházet.

Tisíce teroristů v Schengenu

Počet lidí s potenciálem uskutečnit podobný útok přitom v západní Evropě dlouhodobě roste. Německé úřady registrují nejméně 447 islamistů, kteří představují vážné nebezpečí a jsou schopni spáchat teroristický čin. Další tisícovka dalších lidí je přímo napojená na extremistické kruhy. Nejvíce islámských radikálů žije v Brémách, Berlíně a Hamburku.

Němci přitom nemají dostatek prostředků, aby všechny podezřelé hlídali 24 hodin denně. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas chce sledovat islamisty například pomocí elektronických náramků, ale to nejspíš nestačí.

Miloš Zeman (ateo)

Naši západní sousedé volí i další opatření, například kontroverzní zvýšení počtu kamer na ulicích, jež kritici považují za ohrožení osobní svobody či probuzení orwelliánského „Velkého bratra“. Německá vláda schválila návrh, který má usnadnit nasazení videokamer v autobusech, vlacích, nákupních centrech, sportovištích či na parkovištích. Návrh předložil ministr vnitra Thomas de Maizière po sérii letních teroristických útoků.

Podle údajů ze schengenské databáze se navíc v Evropě střídavě pohybuje kolem 2000 – 4500 lidí napojených na aktivity Islámského státu, včetně bojovníků ze Sýrie či Iráku. Kdokoli z těchto lidí představuje bezpečnostní ohrožení nejvyššího stupně. Ohromným rizikem jsou také dosud nezmapované tisícovky nově příchozích migrantů, o jejichž identitě se nic neví. Vyplývá to ze zprávy, kterou nedávno zveřejnil list Welt am Sonntag.

Množství bezpečnostních kamer vzroste také u nás. Jejich počet se zvýší například v Brně, proti čemuž protestují ochránci soukromí. „Veliký problém je, že kamerové systémy skenují pohyb veškerého obyvatelstva. Tedy lidí, kteří nic neprovedli, a přesto proti nim takto policie koná, což je protiústavní. Protože policie by měla konat jen na základě existujícího podnětu. Samozřejmě je to boj mezi ochranou soukromí a ochranou společnosti proti nebezpečím,“ řekl deníku Právo odborník na ochranu soukromí a bývalý poslanec Oldřich Kužílek.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner