Kanál Dunaj-Odra-Labe: atentát na ekosystém, dobrý pro peněženky politiků

repro: Vodarenstvi.cz

Vizualizace kanálu Dunaj–Odra–Labe | FOTO: repro: Vodarenstvi.cz

Stavba kanálu Dunaj–Odra–Labe má hlubokou vnitřní logiku a je z hlediska našich politiků plně opodstatněná. Když stavíte kanál, musí se bagrovat. Když se bagruje, tak se platí z peněz daňových poplatníků bagrovacím firmám. Když se bagruje a platí ze státního, příslušný činitel bagruje vratky. Když jsou vratky, bankovní účty politiků vzkvétají. Vratky jsou poměrné části z veřejných peněz, které poctiví podnikatelé platí poctivým politikům za přidělené dotace, subvence a u nich utracené zbytečné investice. Proto je intenzivní zájem o paroplavbu po severní Moravě mezi našimi politiky pochopitelný a i v době pandemie plní koncept toho středověkého záměru přední stránky novin. Ano – v době Karla IV., který takový kanál vymyslel, v předvědeckém období lidského poznání, to jistě mohlo působit jako dobrý nápad. I dnes je to dobrý nápad – pro peněženky našich politiků. Z hlediska ohrožení evropské přírody je však stavba Zemanova průplavu atentátem na vodní ekosystémy. 

V dnešní situaci, kdy se kvůli naprosté neschopnosti naší vlády zatínají pod záminkou koronavirové epidemie státní dluhy do hloubek dříve netušených, přichází tuzemská věrchuška se staletí starým a nesmírně drahým projektem, u kterého je velmi pochybná i jen ekonomická přínosnost. Stavět v době, kdy se propadá ekonomika a nasekané dluhy jen za tento rok bude naše země splácet desetiletí, něco tak drahého jako kanál Labe–Odra–Dunaj je samozřejmě plně pochopitelné. V naprostém bordelu ekonomiky a státních financí rozvrácených epidemií bude takový chaos, že se pár miliardiček ukáplých na nějaké švýcarské kontíčko v účetnictví snadno schová. Z hlediska dlouhodobého, z hlediska udržitelnosti a uchování ještě jakž takž funkčních evropských ekosystémů, je však Zemanův kanál zločinem. A nejde o hypotézy, stačí se podívat na dopady podobných projektů z minulosti.

repro Česká televize

Perutýni v moři Středozemním…

Jak známo z prvorepublikového tisku, vždycky když nebylo v létě o čem psát a vládla takzvaná okurková sezóna, tak jste se v novinách pravidelně dočetli, že v moři Jaderském sežral českou učitelku žralok. I přesto, že ve Středozemním moři žraloci, co by si troufli na českou pedagožku, nežijí. Kvůli Suezskému průplavu se však dříve nebo později dočteme, že ve Středozemním moři někoho (bez ohledu na profesi) píchnul jedovatý tropický perutýn – mořská ryba. A bude to pravda. Perutýni sice donedávna v tomto moři také nežili, ale pak lidstvo vybudovalo Suezský průplav.

Lessepsovská migrace (podle diplomata, co nechal kopat Suez) či eritrejská invaze – používají se oba názvy – je jev, který nastal po prokopání Suezského průplavu roku 1869 a který trvá dodnes. Jde o to, že prokopáním průplavu vznikla vodní cesta, kterou se mohou přemísťovat živočichové z dvou různých ekosystémů – ekosystému, na který je navázáno Rudé moře, a ekosystému Středozemního moře. Tj. dvou křehkých systémů, které se vyvinuly nezávisle na sobě a nejsou vzájemně zrcadlovým obrazem. Takže když se jedinec z nějaké niky – prostoru, místa v potravním řetězci, kde se uživí – přesune z Rudého do Středozemního moře, nikam přesně nepasuje, často nemá přirozeného nepřítele a organismy, které mu mohou sloužit jako potrava, jsou na něj nepřipravené a bezbranné. Takže vetřelec vyžere, na co přijde – bez zpětných vazeb, které v původním ekosystému udržovaly rovnováhu. Je jistě možné mávnout rukou, že nás nějaká sardinka z Rudého moře nerozhodí (migrace jih–sever převažuje), stejně jako Araba u pobřeží Rudého moře nerozhodí sardinka původně středomořská. Ale popravdě – nerozhodilo by vaši manželku trochu, kdyby do ní při koupání na Jadranu narazila Rhopilema nomadica – roztomilá medůzka, která nebývá větší než devadesát centimetrů v průměru? A právě ty se do Středomoří z Rudého moře již přesunuly. (více zde)

archiv

A nejen manželku, ale každého, kdo je s ním metr od sebe v moři, rozhodí perutýn. V roce 2016 byl perutýn ohnivý (Pterois volitans) – jedovatá dravá ryba z čeledi ropušnicovitých – poprvé uloven v Turecku. Ano, tam, kde jste byli loni s mámou na dovče. Ale musím vás uklidnit – jeho jed je sice neobyčejně silný, píchnutí mimořádně bolestivé, vyžadující velmi dlouhou rekonvalescenci, ale smrtelné bývá jen výjimečně. Připlaval v rámci eritrejské migrace. (více zde)

A nešlo o jednotlivce či jediný druh – ve Středozemním moři byl již zaznamenán i Pterois miles, jiný perutýn, velmi podobný a velmi podobně jedovatý. (více zde)

I Němec kopal…

Informace o fragilitě a zranitelnosti ekosystémů jsou staré nejméně jako já (tedy o trochu mladší než hnědé uhlí). Knihu Ekologie od Petera Farba jsem dostal k Vánocům, když mi bylo dvanáct nebo třináct let. Přesto propojovat ekosystémy (a tím pádem je ničit) nepřestali lidé ani ve 20. století. Touha inženýrů poroučet větru a dešti je věčná a perutýny nebere v potaz, dokud na jeho píchnutí neumře hlavní projektant průplavu. Kanál Rýn–Mohan–Dunaj dokončený v roce 1982 je toho smutným důkazem. A bylo to i v televizi… „Propojujeme Balt s Černým mořem a Severním mořem. To je velký problém, což vidíme na příkladu jednoho blešivce (výrazně většího, tedy konkurenceschopnějšího než původní – pozn. aut.), který od roku 1991 do roku 2000 kolonizoval celé Německo. Kvůli tomu, že se tam vybudovaly kanály. Mohan–Rýn byl z hlediska invazních organismů to nejhorší, co se kdy postavilo. (Blešivci) už dokonce obsadili celé povodí Labe a dostávají se i do Odry,“ řekl ČT hydrobiolog z Masarykovy univerzity Jan Helešic.

repro: Vodarenstvi.cz

Zapomeňme na blešivce, co blecha jest. Migrace se týká i větších zvířat. Německým kanálem se z východu na západ za čtyřicet let jeho existence již přestěhovalo pět druhů ryb a dva druhy obojživelníků, ze západu na východ pak přesídlily asijské škeble, sladkovodní krevety a čínští krabi. Průměrně každé čtyři roky přibude jeden invazivní, v jiném ekosystému škodlivý druh. A my budeme kopat další kanál, aby se naše vlast mohla již na věky pyšnit Zemanovým průplavem! Přestože před ním – nejen z výše uvedených důvodů – přírodovědci varují už léta. Analýza Ekologického institutu Veronica již v roce 2006 u plánovaného Zemanova průplavu hodnotí jako jedno z rizik stavby „přemísťování vodních organismů (např. přemísťování rostlin a zvířat přilnavých k lodi způsobuje průnik cizích organismů a změnu typických biocenóz)“.

Ve stanovisku českých přírodovědců (mezi podepsanými je například docent RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze) se píše: „Nově vzniklým vodním koridorem bude zcela jistě docházet k zavlékání a šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, jež představují velké riziko pro unikátní mokřadní společenstva v CHKO Poodří a CHKO Litovelské Pomoraví. Některé z těchto druhů mohou mít rovněž invazní charakter a vážně narušovat společenstva původní. Propojení Labe s Odrou a Moravou by navíc umožnilo nekontrolovatelné šíření těchto nepůvodních a invazních druhů mezi povodími.“

PSP ČR

Co radši mamby, pane prezidente? 

Miloš Zeman je státník, který se zapíše do historie svými státoprávními činy vykonanými skrze Jiřího Ovčáčka. Proto se obávám, že Ovčáčka po dostavění kanálu – stejně jako jej kdysi Zeman vyslal hledat Peroutkův článek o Hitlerovi – pošle hledat moravského žraloka. A – na rozdíl od Peroutky – toho žraloka pan tiskový mluvčí kvůli průplavu skutečně najde. Kanál Labe–Odra–Dunaj je takový ekologický nesmysl, že by to nepřekvapilo. Ale – k čemu Moravanům žralok jest?

Pokud má pan prezident Zeman potřebu introdukovat do českých a moravských zemí nějaké nové a zábavné druhy zvířat, může tak učinit na Pražském hradě. Například vysadit do prezidentských kanceláří mamby. Už jen z ekonomického hlediska by to byla ve srovnání s kopáním kanálu opravdová výhra. Tyto hady, jejichž jed zabije člověka během několika málo minut, totiž Miloši Zemanovi ráda poskytne tuzemská chovatelská komunita zdarma.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner