Ukrajina a Moldavsko získaly kandidátský status. Podpoří to Ukrajince v boji, říká politický geograf

Volodymyr Zelenskyj a Roberta Metsolaová (Evropská unie)

Volodymyr Zelenskyj a Roberta Metsolaová | FOTO: Evropská unie

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. „Že by ale samotné přiznání kandidátství změnilo logiku války z hlediska Ruska, si politický geograf Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity nemyslí. Mnohem více to však může podpořit Ukrajince v boji a v odporu proti ruské agresi,“ popisuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 

Lídři členských států sedmadvacítky ve čtvrtek udělili statusu kandidátské země pro Ukrajinu. Co to pro ni znamená?

Rozhodně velký impuls pro celou zemi, která čelí naprosto bezprecedentní ruské agresi. Pro všechny Ukrajince je to byl signál, že na ně Evropa myslí, že s nimi počítá, že odpor proti Rusku má velký smysl a že Ukrajina má evropskou budoucnost, kterou podporuje drtivá většina Ukrajinců.

()

Co to může znamenat vzhledem k ruské agresi na Ukrajině? Může uznání kandidátského statusu například urychlit její konec?

To si úplně nemyslím. Ruská agrese probíhá podle scénáře, který je nakreslený v Moskvě. Co s tím souviset může, je to, že v posledních dnech Rusko zintenzivnilo útoky na Ukrajinu jak u Lysyčansku, tak třeba u Mykolajivu, který čelí těžkému ostřelování. Aktuální vyostření vojenské akce s tím souviset může. Že by ale samotné přiznání kandidátského statusu Ukrajiny změnilo logiku války z hlediska Ruska, si nemyslím. Mnohem více to může podpořit Ukrajince v boji a odporu proti ruské agresi.

Dopady to může mít na jiné země. Kandidátský status se řeší také v případě Moldavska, Gruzie a západního Balkánu. Vzhledem k tomu, že bude nejspíš přidělen pouze Ukrajině a Moldavsku, tak si myslím, že to bude mít na ambice Gruzie i zemí západního Balkánu značný dopad. Pokud nedostanou nějaký jasnější plán, co se bude dít dál, tak to může v těch zemích způsobit velké vnitřní napětí.

Je to jedinečná šance, protože evropský projekt se v posledních letech potýkal se spoustou potíží, ať už to byla migrační krize, či problémy v Polsku a Maďarsku. Najednou je tady vnější impuls. Najednou vidíme spoustu zemí, které velice stojí o členství a o hodnoty, na kterých Evropská unie stojí. Pokud to unie nevyužije správným způsobem, tak hodně ztratí.

Vidím to v Gruzii, kde teď jsem. Velmi se to tady prožívá. Před třemi dny tady byla stotisícová demonstrace, která podporovala vstup Gruzie do Evropské unie. Ve středu to způsobilo obrovský poprask v gruzínském parlamentu, kdy vláda musela reagovat na velice kritické stanovisko Evropské komise ke svým ambicím. Je jí vyčítána oligarchizace politiky, demokratický deficit a tak dále. Přitom je Gruzie mnohem lépe připravena než Moldavsko nebo Ukrajina. Momentálně má ale obrovské vnitropolitické problémy.

Jevhen Perebyjnis, velvyslanec Ukrajiny, manželka Olha Perebyjnis, Ukrajina, Víkend, Praha, 19. 5. 2022 (Matěj Slavik/Economia)

Chápu, proč Evropská komise v podstatě začala diferencovat mezi Ukrajinou a Moldavskem, které jsou evidentně demokratičtější než současná Gruzie. Pokud toto nebude systémově řešeno, pokud nebude řečeno ano, i vy máte evropskou perspektivu, tak to v té zemi může způsobit obrovské zklamání. To se týká i Makedonie, Albánie, Černé Hory, Bosny a tak dále.

Vy jste zmínil, že Rusko zintenzivnilo svůj útok. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno prohlásil, že celou situaci okolo kandidátského statusu pro Ukrajinu Rusko pozorně sleduje. Jaká může být ruská reakce?

Myslím, že to bude spíš nějaká verbální reakce. Je možné, že se dočkáme nějakého omezování dodávek plynu a tak dále. Možná se to spojí s nějakými výhrůžkami vůči Litvě, která zamezila transport velké části zboží do Kaliningradu. Myslím si, že se to spojí do verbální reakce možná s nějakými dalšími záležitostmi kolem dodávek plynu a ropy. Rusko už nemá kam dál jít. Možná dojde na nějakou časově omezenou eskalaci bojů. Ve chvíli, kdy je na stole debata o členství, tak Rusko může eskalovat situaci. Že by to nějak změnilo logiku celé války, si myslím, že se nestane. To by vycházelo spíše z vnitřních procesů v Rusku než z toho, co se děje mezi Ukrajinou a Evropskou unií.

V delším horizontu by jasná evropská perspektiva pro Ukrajinu mohla znamenat další vzkaz dovnitř ruské společnosti, která může uvažovat o tom, že by stálo za to najít z války smysluplnou cestu. Pokud ale k něčemu takovému dojde, tak to bude v dlouhodobém horizontu, protože teď se bavíme o politické deklaraci. Pokud k udělení kandidátského statusu dojde, jakože asi ano, tak se budeme muset bavit o tom, jak to celé bude provedeno. Ukrajina s Moldavskem nebudou moct přistoupit stejným způsobem jako Česko. Nepůjde o plnění jednotlivých kapitol, ale o udělení politického členství a postupného začleňování do jednotlivých politik, které jsou integrovány. Je to běh na poměrně dlouhou trať a Rusko to ví. Symbolicky to má ale obrovský dopad.

Měly by být členské státy Evropské unie připraveny na větší množství kybernetických útoků ze strany Ruska?

Je to možné. Rusko takto dříve reagovalo, ale nevypadá to, že by momentálně disponovalo velkými kapacitami, aby kybernetické útoky provedlo. Vyloučit to nelze, ale během války Rusové velkou kapacitu nepředvedli. Asi v tom nejsou tak dobří, jak jsme si mysleli.

Udělení kandidátského statusu získalo i Moldavsko. V souvislosti s ním se spekulovalo, že se Rusko může pokusit zaútočit na Podněstří. Může jeho kandidátský status toto riziko snížit?

To, jestli Rusko napadne Podněstří, souvisí s tím, jak se mu bude dařit na mykolajivské frontě. Ukrajina se dlouhodobě bojí, že Podněstří může být třetí frontou. Jsou tam sice ruské vojenské základny, ale není jich tam mnoho. Rusko by muselo udělat výsadek, což se zdá, že úplně není v jeho silách. Spíše se tam může probít – a vidíme, že se o to snaží – ale nemyslím si, že je to v jeho silách. Byl bych velice překvapen, kdyby se mu to povedlo. Válečné štěstí je však vrtkavé a někdy si myslíme, že něco není možné, a potom se to stane.

()

Nemyslím si, že eskalace vůči Moldavsku je v zájmu Podněstří. Je sice politicky navázané na Moskvu, ale ekonomicky na Moldavsko a Evropskou unii, protože jeho hlavní export směřuje přes Moldavsko, které už má s Evropskou unií dohodu o zóně volného obchodu. Podněstří má sice emočně k Rusku blízko, jsou tam ruští vojáci, ale uvnitř se chová, že nechce žádnou eskalaci.

Válka by ho strašlivým způsobem zasáhla. Moldavsko není stát, který by byl vojensky silný, ale na druhé straně máte Ukrajinu. Ukrajina a Podněstří jsou naprosto nesouměřitelné síly. Ruské jednotky by nemohly Ukrajincům vzdorovat, pokud by tam nepřišly posily, a ty mohou přijít pouze vzduchem. Sami vidíme, jak jsou Rusové schopni operovat vzduchem. Jsou v tom za očekáváním. Nějaké verbální záležitosti nebo drobné vyhrocení situace se ale stát může. Aktuálně to bezpečnostní dopad na Moldavsko, pokud by nedošlo k průlomu na mykolajivské frontě, mít nebude.

Premiér Petr Fiala před odletem do Bruselu, kde se o udělení kandidátského statusu pro oba státy jednalo, prohlásil, že je důležité, aby kandidátský status lídři sedmadvacítky schválili. Souhlasíte s ním?

Ano, je to důležité. Zároveň si myslím, že je stejně důležité a možná ještě důležitější to, aby se nezapomínalo na západní Balkán a Gruzii, protože i tyto země mají silné evropské aspirace. Pokud je řečeno ano, Moldavsko a Ukrajina mají evropskou aspiraci, tak musíme jasně říci, co bude s Bosnou, Černou Horou, Severní Makedonií, se Srbskem a Gruzií.

Včera jsme měli jednání v Gruzii a hned došlo na narážky na to, že Evropská unie jí vytýká spoustu věcí, které Gruzíni ne úplně chápou jako férové. Je jim vytýkána korupce, ale Gruzie je na tom lépe než některé členské země unie. Musíme vymyslet, jak zacházet i s ostatními, kteří mají evropské aspirace.

Co by státy západního Balkánu do unie přinesly? Jak by ji obohatily?

Jde o to, že se ukazuje, že evropský projekt je životaschopný a že je o něj zájem. Měli jsme pocit, že je trochu neduživý a má spoustu vnitřních problémů, ale je založený na hodnotách demokracie, individuální svobody, ochrany lidských práv a obecného liberalismu. Najednou je vidět, že na to okolní země slyší a chtějí být jeho součástí. Je to vnímáno tak, že být v Evropské unii znamená také zvýšení své bezpečnosti. Kdyby byla nějaká země Evropské unie napadena, tak bude mít rozhodně větší šanci dočkat se podpory, než kdyby v ní nebyla. To se týká právě třeba Gruzie a Moldavska.

(Týdeník FORUM)

Hlavně jde o to, že unie dostává impuls k tomu, aby znovu pochopila, že je životaschopná. To, proč byla vytvořena před zhruba 70 lety, je pořád nosné. Zapomínáme, že u zrodu Evropské unie bylo zabránění válkám na evropském kontinentu. Když se podíváme na mapu světa, tak se sestává z několika globálních hráčů, jako jsou Spojené státy americké, Čína, Indie a dalším hráčem je Evropská unie. Není jím Německo, Francie ani Itálie, ale je jím Evropská unie. Čím větší je, tím větší šanci má ve světovém kontextu obstát.

Každý vstup nové země s sebou nese i rizika. Je třeba vyjednat, abychom si neimplementovali druhé Maďarsko, které dělá více problémů než užitku. Jednotný evropský kontinent je jediná cesta, jak může Evropská unie a Evropa konkurovat zbytku světa v dalších dekádách.

Vy jste už zmínil, že Litva v nedávné době omezila Rusku přístup do Kaliningradu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že ruská odpověď nebude diplomatická, ale praktická. Může se stát, že Rusko na Litvu zaútočí?

To se asi nestane. Na to Rusko nemá kapacitu. Ze země by tak mohlo učinit v podstatě pouze z Kaliningradu, který je jeho exklávou. Ze vzduchu by tak mohlo učinit raketami a podobně. Litva je však členský stát NATO. To by znamenalo konfrontaci mezi NATO a Ruskem se vším všudy. Nemyslím si, že by na to Rusko bylo reálně připraveno. Vidíme na válce na Ukrajině, že i to je pro ni hodně velké sousto. Litva očekává, že ji Rusko odpojí od elektřiny. To bude pravděpodobně ten praktický dopad. K tomu se můžou navázat třeba pokusy o kybernetický útok, ale jestli na to mají Rusové kapacitu, nevím.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com