Andrej Babiš (ANO) FOTO: Hnutí ANO / se souhlasem
FOTO: Hnutí ANO / se souhlasem
Oznámení termínu prezidentské volby předsedou senátu má jeden praktický aspekt. Od toho okamžiku se kandidátům započítávají prostředky vynaložené na kampaň do zákonného limitu. V normální zemi, kde není deformovaná politická soutěž, by to mohlo něco znamenat. U nás ale politická soutěž deformovaná je a deformuje ji svým působením oligarcha, který si koupil média.
Nemá celkem význam zabývat se onou babišovskou hrou na svěřenské fondy. I kdyby Andrej Babiš, který si koupil vydavatelství Mafra a tedy – mimo jiné – deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, sídlil na odvrácené straně Měsíce, měl roubík, špunty v uších a došla mu baterie v mobilu, jeho vliv trvá. V novinách, které vůbec, ale vůbec (zde pusťte nahraný smích jako v americkém sitcomu) neovlivňuje, sedí lidé, kteří tam byli jím dosazeni a pokračují v činnosti. Jaroslav Plesl v Mf Dnes ví, co má dělat. Má v sobě předem roztočený gyroskop, který zajistí správné fungování „člověka vnitřně řízeného“, i když autorita třeba není v dohledu. Kdyby zapochyboval, ožije v něm „vnitřní Babiš“ a ten napoví.
Negativní a pozitivní selekce ponechala v mediální divizi Agrofertu osoby, které nezakolísají, jako nemůže zakolísat robot – vysavač. Ten jezdí a jezdí, vesele pracuje, hlavu si neláme, když žádnou vlastní nemá.
Noviny, to je takový další Babišův obytňák. Je to praktičtější než objíždět nějaké návsi a náměstí. Tam mohou kdykoli dorazit všelijaké nepřející živly a narušit dialog poslance Babiše s pracujícím lidem, seniory, mládeží a dětmi. Tenhle obytňák vjede člověku až do bytu. Nakonec to budou metry čtverečné papíru potištěné rozhovory s obžalovaným, pardon, předsedou opozice, který nevede žádnou kampaň. Jak by mohl. On přece nemůže za to, že Jaroslav Plesl a Petr Kolář dostali z ničeho nic nápad udělat rozhovor. A vůbec, myslí si někdo, že je jednoduché dělat tak dlouhý rozhovor, když jste v hlubokém předklonu, a s někým, z koho vidíte kvůli této pozici jen špičky polobotek? To je oběť a zase jen oběť.
Před prvním kolem prezidentské volby mohou kandidáti podle zákona utratit maximálně 40 milionů korun. Noviny ale přece nejsou žádný volební leták ve schránce. Jak by se někdo mohl odvážit jen špitnout, že něco takového by se do těch nákladů mělo započítat.
Jen pro pobavení, připomeňme si zprávu z 2. 4. 2018 na Novinkách: „V souvislosti s prezidentskými volbami padla jedna z nejvyšších pokut za dobu fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Nakladatelství Olympia musí za propagaci knihy rozhovorů s prezidentem Milošem Zemanem v období bezprostředně před prezidentskými volbami zaplatit 40 tisíc korun.“
Koniec vtipu, teraz sa môžete smiať, súdruhovia. Takhle se to dělá. Označkujete si republiku billboardy, pomůžete protlačit Zemana na Hrad, pak se zjistí, že se něco porušilo a – děsivá pokuta! Za milionovou pokutu by se tento kejkl vyplatil. Za situace, kdy si političtí predátoři dělají, co chtějí, je takový „dohled“ jen fraška. Ještě by Zeman mohl prohlásit, že už to nikdy neudělá a že s tím vlastně stejně neměl nikdy nic společného.
Na určitou část voličů nějaké Babišovy řeči v novinách nebudou mít žádný vliv. Další vrstva lidí bude Babiše nekriticky milovat, i kdyby třikrát denně v přímém přenosu týral zděšená koťátka kosteleckou uzeninou a jinými brutálními nástroji.
Rysem dnešní doby ale je, že volby často dopadají dost těsně. Hraje se taky o hlasy těch snáze ovlivnitelných, a kdo má větší amplion, ten je může získat. Je celkem jasné, že polské prezidentské volby v roce 2020 by dopadly jinak, kdyby vládní strana PiS neměla v moci státní televizi. Ta ze všech sil jela přesvědčovací masáž, jak je kandidát PiS Andrzej Duda úžasný. Dostal 51,2 procenta hlasů. Protikandidát Rafal Trzaskowski na své straně tak velký amplion neměl.
Miloš Zeman vyhrál v posledních volbách v druhém kole kvůli mobilizaci nevoličů primitivním heslem „Stop Drahošovi. Stop migrantům“. Co na tom, že Jiří Drahoš neměl s migranty nic společného. Aktivizace prosťáčků zabrala. V každé společnosti je část lidí ovlivnitelná velmi jednoduchými hesly. Ta si mohou samozřejmě vymyslet všichni. O to ale nejde. I kdyby někomu volební hesla vymyslel nějaký PR Einstein, bez příslušné infastruktury je nikdo účinně k lidem nedostane.
Andrej Babiš a jeho politický útvar jsou anomálie a demokratickou soutěž to deformuje. Měl by mít stejnou startovací pozici jako ostatní. Vyřešit se to mělo už dávno.
