Americký prezident Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Tvrzení bývalého prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, že pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy jim pod jeho vedením nepřijdou na pomoc, vyvolalo ve Washingtonu a v evropských hlavních městech novou vlnu otřesů. Ba co víc, Evropa se již nyní obává a spekuluje o tom, jak spolehlivá bude Amerika v případě druhé Trumpovy vlády, a zda v případě otevřené války Ruska proti NATO, o které se napříč evropskými městy mluví, přijedou američtí vojáci na pomoc.
Sedmasedmdesátiletý Trump si v neděli před svými příznivci během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně zavzpomínal na své roky v Bílém domě. V té době se ho prý prezident jisté velké země zeptal, zda Spojené státy budou jeho zemi chránit v případě napadení Ruskem, když nebudou plnit závazek dvou procent HDP na obranu. „Ne, neochránil bych vás,“ odpověděl prý tehdy Trump.
Bývalý americký prezident ale ve svém vzpomínání zašel ještě dál. „Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ dodal s tím, že státy musí platit své účty. Přiznání Donalda Trumpa, že by v případě svého opětovného zvolení prezidentem Spojených států nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně, vyvolalo jásot a potlesk jeho podporovatelů.
Bílý dům jeho slova později označil za děsivá a bezohledná. „Podporovat invaze vražedných režimů do zemí našich nejbližších spojenců je děsivé a bezohledné – a ohrožuje to americkou národní bezpečnost, globální stabilitu a naši domácí ekonomiku.“
Krátce před svým vystoupením v Jižní Karolíně se Trump navíc pustil i do dalšího pilíře americké zahraniční politiky – americké pomoci zemím v zahraničí. „Od této chvíle by neměly být žádné zemi poskytovány peníze ve formě zahraniční pomoci, pokud se tak neděje formou půjčky,“ napsal velkými písmeny na sociální síti Truth Social. Taková pomoc byla podle deníku The Washington Post hlavním pilířem demokratických i republikánských administrativ po celá desetiletí, měla částečně zmírnit utrpení a posílit národní bezpečnost USA v zahraničí. Trump by je chtěl nahradit programem půjček, které by země musely splácet.
Slouží pouze zájmům Vladimira Putina
Trumpova slova v neděli ještě víc rozvířila debaty o spolehlivosti Spojených států v případě napadení Evropy. „Jakýkoli náznak, že se spojenci nebudou navzájem bránit, podkopává naši bezpečnost,“ reagoval na Trumpův výrok v norské televizi TV2 generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Očekávám, že USA zůstanou silným a oddaným spojencem NATO, ať už prezidentské volby vyhraje kdokoli,“ dodal.
Předseda Evropské rady Charles Michel na sociální síti X napsal, že podobná „neuvážená prohlášení o bezpečnosti NATO a solidaritě podle článku 5 slouží pouze Putinovým zájmům“. „Nepřinášejí světu více bezpečnosti ani míru,“ dodal s tím, že výrok bývalého a po letošních volbách možná znovu zvoleného amerického prezidenta „zdůrazňují potřebu, aby EU urychleně dále rozvíjela svou strategickou autonomii a investovala do své obrany“.
Neuvážená prohlášení o bezpečnosti NATO a solidaritě podle článku 5 slouží pouze Putinovým zájmům.
Na Trumpova slova reagoval i šéf české diplomacie. „NATO je aktuálně v nejsilnější pozici, co kdy bylo, a to jak díky pevné transatlantické vazbě, tak díky domácím úkolům, které evropští spojenci v oblasti odstrašení a obrany plní,“ napsal deníku FORUM 24.
Německé ministerstvo zahraničí zase na sociální síti X napsalo: „Jeden za všechny a všichni za jednoho.“ Právě toto krédo NATO chrání více než 950 milionů lidí – od města Anchorage na americké Aljašce až po Erzurum na východě Turecka.
Vyžírkovství americké vojenské velkorysosti
Bývalý americký prezident brojí proti tomu, co označuje za vyžírkovství americké vojenské velkorysosti, dlouhodobě. Už v době, kdy byl prezidentem, tvrdě tlačil na to, aby členské země NATO splnily svůj závazek, že na obranu budou dávat nejméně dvě procenta HDP.
Jeho nynější slova jsou tak sice ostrá jako břitva, a to i na jeho poměry, ale nejsou ničím novým. Možná by se dalo říct, že jsou dokonce návratem k jeho bouřlivému funkčnímu období, kdy Evropa – stejně jako nyní – čelila otázkám, zda ji Spojené státy ochrání v případě napadení z východu. Tehdy ale mnozí evropští politici usoudili, že Trumpova veřejná rétorika je z velké části jen jakýmsi blufem.
I ten ale mohl mít spolu s válkou, která se v únoru roku 2022 na starý kontinent opět vrátila, jistý účinek. Státy NATO od roku 2014 výrazně zvýšily své výdaje na obranu. O osm let později jim ruská invaze na Ukrajinu dala další podnět. Ze šesti zemí NATO, které sousedí s Ruskem, pouze jedna, Norsko, stále vynakládá nižší výdaje než alianční roční cíl na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Této úrovně prý dosáhne do roku 2026.
Nepříjemnou pravdou ale je, že jen 11 členských států NATO vydalo v loňském roce na obranu dvě procenta HDP. Třináct zemí EU nikoli. Na tuto úroveň dlouhodobě nedosahovalo ani Česko. Nad dvěma procenty ale nebyla v roce 2023 ani Francie, Německo, Itálie, Španělsko a třeba i Belgie, kde NATO sídlí. Naopak skoro dvojnásobek závazku na obranu vydávalo Polsko, které ještě v roce 2014 závazek vůbec nesplňovalo. Evropa je tak i přes všechny investice do obrany značně závislá na americkém obranném deštníku. Spojené státy jsou kostrou NATO.
Pozastavení americké pomoci válčící Ukrajině, která se v Kongresu ocitla v centru vnitropolitické bitvy mezi demokraty a republikány ohledně migrace z Mexika, je pro Evropu jen dalším varovným signálem.
Nejde pouze o akademické debaty
Pokud by se Trump skutečně stal znovu prezidentem Spojených států, ani Evropa by možná v případě otevřeného vojenského konfliktu s Ruskem neměla jinou možnost než se bránit sama. Cokoliv jiného by se ve válečné konfrontaci s Ruskem, které již přešlo na válečnou ekonomiku, rovnalo kapitulaci a rovnou i sebevraždě. Evropa si tak musí zajistit svoji bezpečnost sama. To konkrétně znamená, že musí zvýšit vojenskou výrobu a zbrojit.
Bezpečnost Evropy už nyní visí na vlásku. Trump je favoritem na republikánskou nominaci a v mnoha průzkumech před listopadovými prezidentskými volbami předstihuje současného prezidenta Joea Bidena. Nejzmiňovanější pilíř spolupráce v rámci Severoatlantické aliance – článek 5 –, že všichni spojenci musí přijít na pomoc tomu, kdo je napaden, není právně závazný a jde pouze o slib, že „neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou“.
Obavy, že Rusko se chystá válku rozšířit dále do Evropy a že se na Ukrajině nezastaví, nejsou pouze akademické. Dánský ministr obrany minulý týden varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na některou ze zemí NATO již za tři roky. Zopakoval tak podobná tvrzení, se kterými přicházejí i další evropští politici.
