Hlavní hygienička Pavla Svrčinová oznámila, že speciální dávka „izolačka“ pro lidi v karanténě nesplnila očekávání. Hygienici si od ní slibovali zvýšení počtu nahlášených kontaktů, což se nestalo. Svůj podíl na tom jistě měly i Hamáčkovy hrozby policejních kontrol v domácnostech.

Pojem „izolačka“ se vžil pro státní příspěvek do 370 korun denně, který je dva týdny vyplácený lidem na nemocenské v karanténě nebo izolaci. Od 1. března ho dostávají nad rámec zákonem stanovené 60procentní náhrady mzdy. Cílem zavedení této dávky bylo více motivovat pozitivně testované na covid-19 hlásit svoje kontakty hygienikům. Podle předpokladů v tom někomu bránil propad příjmů v karanténě a finanční dorovnání mělo zvýšit zájem o trasování. Tento záměr se nenaplnil a počet nahlášených kontaktů dokonce klesá.

Dále čtěte

Premiér Babiš si se svými ministry a experty nerozumí. Je ještě schopen řídit vládu?

Od selhání premiéra Babiše při jednání o dodatečných vakcínách pro Česko se distancují i ministři ČSSD. Premiér nerozumí postupu svého…

Hlášené kontakty klesají

„Počet vytrasovaných je zhruba jeden na nemocného. Počítali jsme s tím, že to izolačka zvedne aspoň o 30, o 40 procent. Opravdu si neumím vysvětlit, čím to je, že lidé své kontakty nehlásí,“ konstatovala hlavní hygienička Pavla Svrčinová na tiskové konferenci.

Její slova potvrdil ministr zdravotnictví Jan Blatný. „Zatím neevidujeme vzestup počtu hlášených kontaktů. Předpokládal jsem, že efekt bude větší,“ podotkl. Podle něj to z údajů vypadá, jako by víc než polovina lidí v Česku žila sama, nevycházela z bytu a nikoho nepotkávala.

Skutečně je zvláštní, že po startu „izolačky“ pozitivně testovaní nadále hlásí v průměru jen jednoho člověka, s nímž přišli do kontaktu. Podle dat Chytré karantény je evidován statistický průměr 0,84 kontaktu, a za poslední měsíc toto číslo dokonce mírně klesá.

Izolačka krotí pandemii?

V přímém rozporu s hodnocením resortu zdravotnictví jsou chvalozpěvy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Předkladatelka této státní dávky prohlašuje, že „izolačka“ pomáhá krotit pandemii. „Za březen zalepila díru v rozpočtu 167 tisíc lidí v karanténě nebo izolaci,“ uvedla.

Státní příspěvek až pět tisíc korun za dvoutýdenní pobyt v karanténě nebo izolaci se hodí, ale zcela jistě nekrotí pandemii a nepřináší žádný efekt z hlediska trasování kontaktů. Důvodů, proč je lidé nehlásí, je víc.

Mnozí, zvláště pokud nepociťují žádné příznaky, zkrátka do karantény nechtějí. Projevuje se i únava z dlouhodobého omezování normálního života a nedůvěra v kompetenci Babišovy vlády, která není schopna obhájit svoje často nesmyslné restrikce.

Svoji roli mohlo sehrát i prohlášení ministra vnitra Jana Hamáčka, který se poněkud křečovitě stylizuje do role vládce tvrdé ruky. Při pohledu na padající preference ČSSD spíše působí jako tonoucí, který se chytá stébla, a zachází přitom příliš daleko.

Velmi intenzivní kontroly v bytech

Hamáček minulý měsíc oznámil kontroverzní plán, že připravuje policejní kontroly přímo v domácnostech. Policie by mohla dostat do rukou osobní údaje o lidech v covidové karanténě či izolaci, a to i pro kontroly v místě bydliště. V případě porušení těchto pravidel v nouzovém stavu hrozí až osm let vězení.

„My jsme takovouto dohodu měli na jaře, nicméně tam vznikl problém s Úřadem pro ochranu osobních údajů. To bylo vyřešeno, takže policie bude pravidelně dostávat seznamy těch, kteří jsou v karanténě, od jednotlivých krajských hygienických stanic a bude vykonávat velmi intenzivní kontroly,“ prohlásil, přičemž dnes mohou kontrolovat neschopenky pouze hygienici.

Záhy se ukázalo, že Hamáček fabuloval, a svým prohlášením zaskočil i policii. „Stále čekáme na sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů, který předávání údajů Policii ČR v současnosti prošetřuje,“ sdělila mluvčí Policejního prezidia Kateřina Rendlová. Policie v té chvíli neměla ani žádnou metodiku, jak postupovat.

Zvýšená represe odradí od trasování

K policejním kontrolám v domácnostech se prorocky vyjádřil i expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Vůči tomuto kroku je skeptický nejen kvůli ochraně citlivých údajů, ale i kvůli praktickému provedení. „Zvýšená represe spíše odradí lidi od toho, aby trasovali, aby oznamovali, s kým přišli do kontaktu. V této fázi epidemie bych se soustředil spíše na opatření jiná, zejména na posílení očkování.“

Plán rychle vyšuměl a Hamáček přehodil odpovědnost na vládního kolegu Jana Blatného. Chtěl prý vědět, jak bude kontrola probíhat a jak budou policisté chráněni, a ministerstvo zdravotnictví nebylo schopné odpovědět. „Takže ve finále se dohodl policejní prezident s hlavní hygieničkou na tom, že kontroly budou probíhat dosavadním způsobem,“ řekl Právu.

Dále čtěte

Hamáček přitvrzuje policejní dozor v domácnostech. Sám zanedbal kvalitu ochrany obyvatel

Vládě se nedaří účinně zvládat epidemii koronaviru a ministr vnitra Jan Hamáček stále utahuje šrouby. Jeho záměr policejních kontrol karantény…

Dohoda bez ochrany osobních údajů

Ani tentokrát nebyl ministr vnitra příliš v obraze. Nakonec k dohodě mezi policií a krajskými hygieniky na posunu ve spolupráci došlo, i když ve velmi redukované podobě.

„Minimálně jeden pracovník hygieny a jeden policista na okres budou kontrolovat osoby, které jsou dány do karantény či izolace,“ uvedla Svrčinová. Policisté budou mít k dispozici aktuální informace o karanténách a budou je využívat například při silničních kontrolách mezi okresy.

Je ovšem zarážející, že ani tato dohoda o předávání informací nebyla projednána s ochránci osobních údajů, jejichž souhlasem vláda podmiňovala policejní kontroly loni na jaře. Je tedy docela dobře možně, že z právního hlediska stojí na vodě i dnes.

Co dnes říká Hamáček na to, že jeho vyhrožování mohlo vyvolat atmosféru obav? „Pokud se ti, co chtěli v karanténě chodit po ulici, lekli, tak je to dobře, protože to zabrání šíření nakažlivé nemoci,“ uvedl.

To je sice možné, ale aktuální data hovoří o tom, že současně klesá ochota lidí hlásit svoje kontakty. A nelze pochybovat o tom, že k tomu přispěly i Hamáčkovy hrozby „velmi intenzivních“ policejních kontrol v domácnostech.