Kardinál Dominik Duka. FOTO: ČTK/Doležal Michal
FOTO: ČTK/Doležal Michal
Byla to opravdu zvláštní akce. Mezinárodní konference Svatý Vojtěch a středoevropský prostor se konala „pod záštitou Dominika kardinála Duky“ ve dnech 10. až 12. června v Praze. Složení panelistů i publika je pozoruhodné.
Kněz Tomáš Petráček k tomu na svém facebooku napsal: „Chudák svatý Vojtěch. Dělat z muže, který dvakrát musel opustit svoji zemi kvůli úporné snaze o radikální sociální a morální proměnu státu a společnosti, patrona boje za ‚konzervování status quo‘ a ‚tradiční hodnoty‘ je ahistorický bizár sám o sobě, ale všimněte si složení nejen mluvčích: pan kardinál Duka se rád pouští do nesmiřitelné kritiky neomarxistů a levice, ale když na to přijde, na pseudokonferenci o sv. Vojtěchovi a střední Evropě se hodí: radikální levičák (nyní ‚konzervativní socialista‘) Drulák, marxista a komunista Luzar, ruský troll a Zemanem vyznamenaný ‚novinář‘ Erik Best, a pana Baštu z SPD snad ani netřeba představovati. A jediný jakoby historik Lothar Höbelt přispěl do Festschriftu popírače holokaustu Davida Irwinga a pravidelně vystupuje jako host ultrapravicových uskupení, takový rakouský Vondruška nebo Budil. Proruská fronta velmi reprezentativně. Podivná, velmi podivná přátelství pana kardinála. Mezi organizátory všem nechybí Michal Semín a další ‚osobnosti‘.“
Když se podíváme na pozvánku na konferenci, píše se tam: „Výchozím impulsem této diskuse je fakt, že se mění globálně politická situace Evropy. Velmoci o novém uspořádání středoevropského prostoru, bez ohledu na názor jeho obyvatel, nejen uvažují, ale i jej do určité míry plánují, samozřejmě ve svých vlastních zájmech. Logika věcí proto velí, že by země středoevropského prostoru měly v této chvíli převzít iniciativu a samy se aktivně zapojit do procesu definice a politického utváření tohoto prostoru. Jsme totiž přesvědčeni, že dnes již žádný velký politický projekt nemůže být vytvořen elitami bez aktivního zapojení širokých vrstev lidí. Elity mohou některé věci urychlit. Mohou přesně pojmenovat to, co lidé jenom nejasně cítí, ale nemohou se bez souhlasu a podpory lidí obejít.“
Dobře. Kdo by mohl být proti, když jde o takové myšlenky? Texty ale mají nějaký kontext, a když vidíme, kdo všechno se shromáždil, aby „převzal iniciativu“, máme z toho dost divný pocit.
Jedním z pořadatelů je spolek Patrimonium Sancti Adalberti. Jeho předsedou je jistý Tomáš Kulman. Ten samý, který třeba v jedné debatě na Seznamu před pěti měsíci napsal: „Putin je skvělý a přál bych si, aby naše republika měla svém čele někoho takového – kdo by nebyl loutka tzv. přátel ze západní Evropy a USA, ale dělal něco skutečně v zájmu naší země.“
Výživné jsou i výroky, které píše na svém facebookovém profilu. Když budeme postupovat zpětně v čase, dozvíme se: „Dne 12. května: Viditelný Macek dnes: Z editorialu Global Times. Žádný oběd není nikdy zadarmo. Více amerických zbraní způsobí smrt více Ukrajinců a smlouva o půjčce a pronájmu, kterou podepsal prezident Biden, zatáhne navíc Ukrajinu do dluhové pasti a změní válkou poničenou zemi v kolonii Spojených států.“
Dne 10. května sdílí Zuzanu Majerovou: „Trikolora nesouhlasí, aby lidé žijící v zahraničí rozhodovali o tom, kdo nám tu bude vládnout. Jenom občané TRVALE žijící v ČR totiž nesou důsledky tohoto rozhodnutí!“
Dne 3. května nazývá ministra Válka „brněnská bradavice“. 27. dubna nazývá ministra Jurečku „blb“ a označuje Václava Bartušku „brouk Pytlík“. Dne 26. dubna píše o vládní koalici, že je „slepenec“.
Dne 22: dubna: „Tak ve škole na Praze 6 prý práskaly na učitelku dětičky z rodiny „disidenta“ Daniela Kroupy. Krásně se vybarvil.“
Dne 20. dubna: „Bývalá provozovatelka buřtstánku Langšádlová kádruje akademiky.“ (Řeč je o proslulém děkanu Ševčíkovi, pozn. aut.)
Dne 19. dubna: „Ehm, já myslel, že tam zuří strašlivá válka? A ono se dá odskočit a jezdit si tam třeba na víkend? Vypoulenec opět lže, zdá se… Česká televize: Část ukrajinských běženců v posledních době Česko opouští. Přesná čísla ale úřady neevidují. Podle ministerstva dopravy ale jen vlakem teď odjede z Česka do ciziny víc než tisíc Ukrajinců denně. Zpátky do své země míří zhruba polovina z tohoto počtu.“
Dne 19. dubna označuje jako „hloupé šašky“ tyto politiky: „Fiala, Černochová, Vystrčil, Němcová, Fišer.“ Podle něj je to „dlouhá řada parazitů“. Jinde se dočteme, že Markéta Pekarová je Surikata, Piráti jsou Pyjáti nebo Primáti, poslanec Výborný černoprdelník, senátoři libdem hyeny, papež je „vatikánský pastejř Bergoglio“, Karel Schwarzenberg kolaborantská hnida. Když arcibiskup Jan Graubner vyzval k očkování, Kulman o něm píše, že „se zbláznil“. On je totiž pan Kulman samozřejmě krom jiného šiřitel nesmyslů o covidu a vakcinaci.
Skutečně důstojný strážce odkazu svatého Vojtěcha. Kardinál Duka neví, čí akce zaštiťuje? Pokud ví, tak mu to třeba nevadí. Poděkoval kdysi brněnské bojůvce takzvaných Slušných lidí za narušení divadelního představení, které se mu nezdálo (ač tam sám nebyl). Na Odboru vnějších vztahů na pražském arcibiskupství pracoval Josef Nerušil, pražský lídr kandidátky SPD v říjnových sněmovních volbách. Jeho již zesnulý spolupracovník Milan Badal vynikal častou přítomností na stránkách Parlamentních listů. Podpořil svého probošta Petra Piťhu, který pronesl slavné kázání o tom, jak budou jednou homosexuálové zavírat lidi do koncentračních táborů. Udělil napomenutí knězi Tomáši Halíkovi, který je znám kritikou Miloše Zemana a Václava Klause, ke kterým měl Duka vždy přeuctivý postoj. Stál za nominací Hany Lipovské, posléze souputnice Jany Bobošíkové a Lubomíra Volného do Rady ČT. To je jen část toho, co Dominik Duka stihl.
Všechno má společného jmenovatele. Kolem Dominika Duky se stále nějak záhadně vyskytují lidé, kteří jsou nepřátelští k Západu, k Evropské unii a mají hluboké pochopení pro putinovský režim. Pak nepřekvapuje, že zaštítí akci (a účastní se jí), kde se mu slezou všechny odrůdy takových podivných švábů.
Nedá se ani říct, že je to smutná tečka za Dukovým působením, protože to bylo za jeho působení v Praze pořád takové.
