Karel Machovec je politické jméno pro pamětníky. Z ČSSD, kde to kdysi dotáhl až na prvního místopředsedu, navzdory někdejším slovům Miloše Zemana o tom, že je „Machovec politická mrtvola“, nikdy neodešel a k vyšším patrům tuzemské politiky má stále blízko. A současné politické dění hodnotí se znalostí věci. S Karlem Machovcem hovořila redakce serveru Hlídací Pes.

V posledních dvou letech seděl Karel Machovec jako předseda v sice nenápadné, ale pozoruhodné Komisi pro audit zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi při Státním pozemkovém úřadu (sérii textů k závěrům komise najdete ZDE), dříve byl například viceprezidentem Agrární komory, byl i poradcem premiéra Bohuslava Sobotky pro zemědělství a životní prostředí.

„V politice pořád působím, už třicet let, jsem ale spíše v odborných pozicích. Angažuji se hlavně v zemědělské politice a v církevních restitucích,“ potvrzuje Machovec.

Z poradenského působení u premiéra Sobotky popisuje, jak těžké, ba až nemožné, bylo marketingově stačit Andreji Babišovi, tehdy v roli ministra financí.

„Babiš díky svému píár dokázal ze Sobotky udělat troubu. Slávek sice nebyl svým založením bojovník, občas raději nechával věci vyhnít, ale když už se rozhodl, tak s ním nikdo nehnul. Byl také nesmírně pracovitý, sebeukázněný a v hlavě to měl srovnáno. Je ho škoda. Vídáme se, občas zajdeme na pivo,“ vypráví Machovec.

Jeho jméno i minulost v nejvyšší politice jsme na HlídacíPes.org připomněli díky 25 letům, které uplynuly od schůzek mezi někdejším vedením sociální demokracie a Čechošvýcarem Janem Vízkem v německém Bambergu. Ve zkratce – šlo o zamýšlený obchod, finanční podporu pro ČSSD před nadcházejícími volbami výměnou za příslib postů ve vládě či státní správě (Detailně jsme popsali ZDE).

Když okolnosti schůzek vyšly v roce 1998 najevo, hlavní politickou obětí byl de facto právě Machovec, který při jednáních byl a novinářům jejich konání – na rozdíl od Zemana – potvrdil.

Miliardář, levicový populista

Andrej Babiš má podle Machovce v politice podobně tvrdé lokty jako Zeman v počátcích své politické kariéry: „Zeman taky v roce 1993 vysával voliče politickým konkurentům, Babiš dělá totéž. Ví, že konkurenci je třeba zničit.“

Přesto přiznává, že osobně byl rozhodně pro to, aby po volbách v roce 2017 šli sociální demokraté do vlády s Babišovým ANO. „S ohledem na kondici, v níž strana byla, jsme neměli na to, abychom dělali opoziční politiku. Neměli jsme na to lidi ani témata. Babiš je politicky ve skutečnosti levicový populista, i když je to miliardář. Těžko bychom jako sociální demokracie v opozici mohli křičet, že není správné zvyšovat důchody,“ vysvětluje.

Andreje Babiše si Machovec pamatuje poprvé zhruba z roku 1992, kdy v roli předsedy sněmovní zemědělské komise řešil to, že se v tuzemsku rozpadl trh s dusíkatými hnojivy.

„Babiš nám tehdy ještě za Petrimex nabízel ledek. Pak jsem ho v jeho kariéře moc nesledoval, až když jsem byl za Mládka na ministerstvu zemědělství, tak jsme s ním řešili Setuzu. Už tehdy bylo vidět, jak jede na výkon. Odkryl se hlavně v době, kdy usiloval o Unipetrol. Měl tehdy velkou oporu ve vedení ČSSD, hlavně u Stanislava Grosse. Zásadní pro něj bylo získání Lovochemie, to byl myslím i na poměry českých tunelářů pořádný tunel,“ nebere si servítky Machovec.

Ovládnutí severočeské Lovochemie, továrny na hnojiva, bylo poměrně komplikované a dodnes ne úplně průhledné, každopádně bylo klíčem k Babišovu vzestupu v byznysu i v politice (pro zájemce: celý příběh ovládnutí firmy důkladně popsal magazín Reportér).

Hamáček se snaží

Pro Babiše Machovec celkově mnoho vlídných slov nemá. „Babiš je gauner a gaunerem zůstal. V byznysu se tomuto typu lidí říká žravá dáma. Nepochybně je schopný, partaj řídí sám, jenže politik má mít i morální stránku, ne jen tu technicko-organizační, a v tom si u Babiše opravdu nejsem ničím jist,“ říká Machovec.

Lídr ČSSD Jan Hamáček podle něj dělá maximum možného, ale „těžko se bojuje s tím, že Babiš má denní mediální impakt v počtu šesti milionu lidí“.

Pokud jde o možnost, že by Babiše politickým konkurentům odklidil z cesty tlak z Evropské unie ve věci střetu zájmů a zneužívání dotací, je Machovec skeptický:

„Nemyslím, že mu tlak z EU nějak ublíží. Ublížilo by mu jen to, kdyby se zcela změnila základní filosofie poskytování dotací. Dnes se rozdávají těm nejsilnějším, nikoli těm, kdo potřebují pomoc. Podívejte se na příklad té linky na tousty pro Penam. Menší hráči si stejnou linku koupili za svoje, Babišův Penam na to dostal dotací 100 milionů.“

Rozdíl mezi ANO a ostatními stranami vidí hlavně v oblasti PR, marketingu a v tom, kolik do něj může kdo investovat.

„Obrat Agrofertu je přibližně 60 miliard a zhruba miliardu proinvestuje na marketing. To jsou peníze, z nichž v konečném důsledku těží Babiš. Naopak sociální demokracie implodovala, nemáme lidi, chybí přirozený lídr. Hamáček k tomu má sice našlápnuto, ukázal to v koronakrizi, ale má i slabší okamžiky,“ říká Machovec.

Mnohem silnější měla být podle něj třeba reakce na rezoluci Evropského parlamentu ke střetu zájmů Andreje Babiše: „Je to přece vážná věc, když si většina poslanců Evropského parlamentu myslí, že český premiér krade.“

Kdyby mne nepodrazil Gross

Machovec byl kdysi mužem zodpovědným za volební kampaň ČSSD, v letech 1995–1997 prvním místopředsedou ČSSD nebo předsedou zemědělského výboru sněmovny (1996–1998); měl tedy našlápnuto k dlouhé a úspěšné politické kariéře. Zhatily ji ale spory s tehdejším šéfem strany Milošem Zemanem.

„Kdyby mne ale v roce 1998 nepodrazil Gross, tak mne Zeman do kolen nedostal. Byl jsem trojka na středočeské kandidátce pro volby do parlamentu, jenže Standa nechal opakovaně hlasovat o mém vyškrtnutí a napotřetí mu to vyšlo. Jasně – neměl bych za Zemana asi nějakou funkci, ale poslanec bych byl,“ vrací se v myšlenkách zpět.

Pokud jde o Zemana, dnes prezidenta, je přesvědčen, že jméno Machovec u něj „už dávno není na tapetě“. „I když jeho paměť a mstivost je pověstná, já s ním vždy vedl jen politický boj,“ konstatuje.

V polovině 90. let se kolem Machovce začal v ČSSD vytvářet poněkud pravicověji orientovaný proud, který byl otevřeně kritický k předsedovi strany Zemanovi. Součástí frakce byla i Petra Buzková a zpočátku i Stanislav Gross.

V říjnu 1996 Zeman prohlásil, že pokud bude Machovec opět zvolen místopředsedou a on sám předsedou, raději odstoupí z funkce. Delegáti svého šéfa vyslyšeli a v březnu 1997 Machovec z vedení strany vypadl; na sjezdu v Bohumíně jej na pozici prvního místopředsedy strany vystřídal budoucí premiér a později eurokomisař Vladimír Špidla.

Poslední viditelný pokus o návrat do vyšších pater politiky podnikl Machovec před 16 lety, kdy zkoušel kandidovat za ČSSD na hejtmana Středočeského kraje.

Celkově se ale Karel Machovec politice a politikům z očí neztratil. Například za ministra Jana Mládka (ČSSD) byl poradcem na ministerstvu zemědělství, poradenský kontrakt měl i v agentuře CzechInvest – opět hlavně pro témata spojená s pozemky a průmyslovými zónami.

To, že by byl ukázkou toho, že se strana nakonec dokáže o své (aspoň ty viditelnější) členy postarat, ale odmítá. „Rozhodně bych neřekl, že jsem dostal nějakou politickou trafiku, tu si představuji jinak. To, co dělám, je tvrdá, odborná práce,“ říká Machovec.

Hlídací Pes