SCHWARZENBERG: S čím kdo zachází… Národ zvolil Zemana

ČTK

Karel Schwarzenberg | FOTO: ČTK

Prezident Miloš Zeman navštívil Moskvu na den 9. května. Tento ruský svátek konce války většina hlav států Evropské unie ignorovala na protest proti ruské anexi Krymu a zasahování na Ukrajině. Znovu se tak objevila otázka Zemanových postojů a jejich škodlivosti. Postoje prezidenta jsou v jasném kontrastu s politikou našich spojenců. Na vztah k Rusku, Zemanovo chování i na aktuální problém imigrace jsme se ptali předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga.

Zajímavou otázkou nejen poslední doby asi je, jak dnes cizina vnímá Miloše Zemana a celou republiku po tom všem, čeho jsme už byli svědky.

Oni vědí, kdo je Zeman. S čím zacházíte, s tím také scházíte. Když si tento národ zvolí takového prezidenta, tak to vytváří image tohoto státu.

Které ty věty, které řekl v Moskvě, by byly největší problém z hlediska mezinárodní pověsti?

Jeho výrazivo můžete přímo porovnat s výrazivem paní kancléřky Merkelové. On stav, kdy Moskva anektovala část sousední země a část okupuje, nazývá uspokojivý. To vyděsí každého, kdo normálně přemýšlí. Že se tam nestřílí. Ale kdo začíná s tím střílením? A ono se na východě přitom pořád ještě střílí. Pak mluvil o tom, že by sankce mohly skončit do konce roku. Paní Merkelová jasně řekla, že to obsazení byl zločin a že výsledky jednání nejsou dodržovány. To je ten rozdíl.

Jak dnes vypadá komunikace mezi Prahou a Moskvou, když jako jeden článek mezi tím je pan Remek jako velvyslanec?

Asi tam nejsou s ničím problémy. Nicméně je zajímavé, že poté, co ho prosadili jako velvyslance – byl to kandidát pana prezidenta Zemana – na to setkání s prezidentem Putinem oproti mezinárodním zvyklostem nepřišel. Jsou dvě možnosti. Buď je to opravdu rozhovor mezi čtyřma očima, to se někdy děje, nebo když není, tak je první, který je k tomu povolán velvyslanec. Vždyť on je zástupce vlády. Ale také u toho nebyl. Bylo to trochu rázovité setkání.

A proč tam byl ministr zahraničí Lavrov?

Protože Rusové dodržují diplomatické zvyky. Jejich ministerstvo zahraničí má velkou tradici a dělají také stejnou politiku od Mikuláše I., ale dodržují dobré zvyky. Když přijede cizí prezident, ministr zahraničí je u toho. Lavrov je starý velice zkušený inteligentní diplomat.

Takže na druhé straně nebyl pan Zaorálek, ale místo toho tam byl pan Nejedlý z Lukoilu.

A byl tam zaměstnanec ruské firmy… To bylo jedinečné.

To bylo faux pas…

Ne, to byla blbost. Rusové nebudou uraženi, když tam uvidí na druhé straně vlastního zaměstnance. Když si vzpomenete, v posledním době tady probíhala velká diskuse o tom, že si paní Krnáčová po jednání nechala vnutit právní kancelář od protistrany. U Krnáčové se lidi rozčilovali, u Zemana to přijímají.

Odpůrci sankcí říkají, že jsou neúčinné, a teď se zase utěšují tím, že se brzo zruší.

Jsou účinné. Těžko říci, co je výsledek sankcí, co je výsledek poklesu ceny plynu a ropy, ale že velmi působí, to je pravda.

Pokud jde o politiku lidských práv v cizích zemích, tam to těžiště leží na vládě, ne?

Doufám. Dřív to dělal náš prezident. Pamatuji si prezidenta, který měl velmi živý zájem o lidská práva.

Tady se často vynořuje otázka, proč se zabýváme lidskými právy v určitých oblastech, jako Tibet, Čína, Rusko, a mlčí se o tom, co se děje v Saúdské Arábii.

K tomu by se nemělo mlčet, naopak, měli bychom k tomu mluvit, i když jsou to určité míry spojenci. I tam musíme samozřejmě protestovat. Já jsem to v určité době nedělal, když jsem byl poradce pro lidská práva, protože tam šlo o oblast helsinské dohody, Saúdská Arábie nebyla pokrývána helsinskou dohodou. V Turecku jsem to mohl vyjádřit.

Je účinné podporovat část demokratické opozice, i kdyby to způsobilo konflikt s místní vládou? Nakolik to můžeme jako malá země riskovat?

Lidé, kteří u nás bojovali za svobodu, třikrát za sebou byli podporováni ze zahraničí. Tak se sluší a patří, abychom postupovali stejně. To samé platí, když jde o uprchlíky. Když se podívám, jak velkoryse přijímali naše uprchlíky v roce 1938, 1939, 1948, 1968, a teď je zděšený řev, že by k nám mohlo přijít několik uprchlíků, to považuji za nehezké chování.

Miloš Zeman rád mluví o tom, že se konečně začala dělat ekonomická diplomacie. Jak byste to komentoval. Je to tak, že se dříve nedělala?

Mně ten výraz jde trochu na nervy, protože mezinárodně znamená ekonomická diplomacie něco úplně jiného než u nás. V zahraničí se také používá pojem sociální zařízení, je to třeba starobinec nebo dětský útulek, u nás sociální zařízení znamená záchod. Také u nás ekonomická diplomacie znamená něco jiného. Ekonomická diplomacie je, když používáte ekonomické prostředky pro diplomacii, ne opačně. Je to to, co Rusové dělají s ropou a plynem. Nebo když Američané udělají embargo, to je ekonomická diplomacie. Podpora našeho hospodářství skrze diplomacii, to jsme dělali celý čas. Teď se zdůrazňuje, že konečně nastal pravý čas naší diplomacie a dostala se ke své práci. Jediné, co jsem zpozoroval, je, že úředníci průmyslu a obchodu najednou dostanou diplomatické pasy a jsou ve stavu velvyslanectví, nebo se nabrali úplně jiní lidé, kteří nemají o diplomacii sebemenší tušení a jsou vysíláni do světa. Tak uvidíme, jak to vyjde.

Máte pocit, že v době Miloše Zemana upadl kredit naší republiky u našich spojenců?

Zajisté se nezvýšil.

Když se ještě vrátíme k problému s uprchlíky, teď se hovoří o kvótách, Co si o nich myslíte?

Tady se objevuje manko naší politiky. Problém chudých je vidět dlouhá léta a narůstá. Už dlouho měla naše vláda vypracovat imigrační strategii. My se imigraci nevyhneme, o tom nebudiž pochyb. Máme jakž takž vízovou strategii, máme jakž takž azylovou, ale nemáme imigrační. To se mělo dávno udělat. Samozřejmě bychom vypadali lépe, kdybychom před několika měsíci přijali pár set uprchlíků, ale pamatuji se na ten řev, když se mluvilo o několika syrských rodinách, a to byli křesťané, kteří jsou bližší naší kultuře.

Populistické strany se teď snaží dávat najevo, že nás teď imigranti strašně ohrožují.

Politické strany a politici mají plné kalhoty a myslí si, že se jim vymstí, když sem pustí nějaké uprchlíky. Pamatuji si, jak sousední Rakousko po maďarské revoluci velice rychle přijalo statisíce maďarských uprchlíků. Jak po 21. srpnu 1968 přijali naše uprchlíky. Když bylo stanné právo v Polsku, kolik přišlo Poláků. My děláme pravý opak.

Myslíte si, že tento rozdílný názor na imigraci může vést nakonec až k rozklížení Evropské unie? Třeba velká Británie na to bude chtít mít svůj vlastní názor, bude mít také větší prostor po vyjednávání, než mají ostatní země.

Podívejte se, bude o tom velká diskuse, protože jsou různé názory. O tom není pochyb. Nemyslím si, že to to může Unii rozklížit. Pokud jde o nás, měli jsme už dávno něco udělat. Pak by byla naše pozice mnohem silnější.

Ještě jednou otázka, která napadne každého, myslíte si, že Putin ohledně ruské expanze improvizuje, když narazil na jakýsi odpor jak na Ukrajině samotné, tak třeba i ze strany západní Evropy? Ví přesně, co bude dělat? Má jasný plán a pojede dál jako tank?

Má jasný plán a ví, čeho chce dosáhnout. Samozřejmě politici musí počítat s tím, že přijde něco překvapivého. Je inteligentní dost, aby to věděl.

Budou mu stačit ekonomické prostředky, když spadla cena ropy? Nemůže brát donekonečna. Počítá Putin se tou chudobou, která jeho zemi postihne?

Já nevím, jak má velkou kasičku v posledních letech. Neznám jeho zásoby. Obyčejný Rus na to poměrně brzo doplatí.

Mohlo by Rusko podniknout nějaký krok ohledně třeba hybridní války v Pobaltí, který by vyvolal konflikt s NATO?

Považuji ruské vedení pocházející z KGB za lidi velmi dobře informované. Znají poměr sil a ví, že by to skončilo všeobecnou katastrofou. Ale lze si představit, že by nějakou pobaltskou zemi vystavili tlaku, aby se ozvala tamní ruská menšina.

Takže lidé z KGB jsou podle vás při smyslech?

Ne všichni jsou při smyslech, v žádném povolání nejsou všichni při smyslech. V tajných službách jsem někdy viděl podivné brouky. Ale to vedení zná nepoměr sil, tak si nemyslím, že to udělají.

Máte za to, že během Obamovy administrativy ztratily Spojené státy určitý zájem o střední Evropu?

Je jasné, že v posledních desetiletích se zvyšuje zájem o Pacifik. Nesmíme být pobouřeni, když nám Američané říkají, že se máme o svou obranu postarat sami, protože je to v našem zájmu.

Mnozí lidé, když Andrej Babiš vyrazil do Spojených států, tak mu v jeho médiích dělali velký marketing. Máte za to, že Andrej Babiš skutečně vykonal jakýsi proamerický průlom?

Já jsem slyšel, že někteří jeho tamní partneři byli překvapení jeho malým zájem o politiku. Jemu šlo o ty fotky s prominentními Američany a také o to navázat nějaké kontakty. Velký průlom nebyl, ale malá rybka pronikla.

Ještě povinná otázka na konec, spekulace o vašem odchodu jsou na denním pořádku, co byste k tomu řekl?

Ať lidé klidně dále spekulují. Jednomu vašemu kolegovi jsem právě před chvílí říkal, že je to trochu nerozumná otázka. Samozřejmě, i kdybych se a rozhodl, že zítra odstoupím, tak to řeknu nejdřív spolustraníkům a teprve potom mediím. Ne opačně. Proto na to nedám nikdy žádnou kloudnou odpověď. Cítím se dobře.

A budete kandidovat v příštích volbách?

Ano. Budu.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner