Ruský letoun na letišti Belbek. Ilustrační foto FOTO: Dmitriy Pichugin, wikimedia, Public Domain
FOTO: Dmitriy Pichugin, wikimedia, Public Domain
Největší politická skupina v Evropském parlamentu vyzvala k razantnější reakci na ruské provokace. Podle finského europoslance Pekky Toveriho mají členské státy právo sestřelovat ruská letadla, která naruší jejich vzdušný prostor. Evropská lidová strana zároveň požaduje posílení protivzdušné obrany a užší spolupráci s Ukrajinou.
Evropská lidová strana (EPP), která je s 185 poslanci největší frakcí Evropského parlamentu, vyzvala v úterním tiskovém prohlášení Evropskou unii k tvrdšímu postupu vůči Rusku. Reaguje na sérii incidentů, které podle ní zahrnují narušování vzdušného prostoru členských států, útoky dronů, sabotážní operace, dezinformační kampaně i rušení satelitní navigace GPS.
„Ruské narušování vzdušného prostoru EU je naprosto nepřijatelné a musíme Rusku dát najevo, že tomu tak je. Když nepřátelský agresor zaútočí na jeden členský stát, útočí na celou Evropskou unii. Proto bude čelit jednotné odpovědi,“ napsal finský europoslanec Pekka Toveri, který za EPP vyjednával rezoluci Evropského parlamentu o ruských provokacích a průnicích dronů do Rumunska, Finska a pobaltských států.
Bývalý náčelník finské vojenské rozvědky zároveň vyzval k demonstraci vojenské síly. „Ruské provokace jsou způsobem, jak testovat odhodlání a reakce Evropské unie. Musíme ukázat rozhodnost a silné vojenské schopnosti. Každý členský stát má právo sestřelit ruské letadlo, které naruší jeho vzdušný prostor. Je to přiměřená a legitimní reakce na ruské průniky a provokace,“ prohlásil.
Toveriho výzva přichází jen několik dní poté, co švédské letectvo dvakrát během jediného dne vyslalo stíhačky JAS 39 Gripen k identifikaci ruských bojových letounů operujících v blízkosti švédského vzdušného prostoru nad Baltským mořem.
Jas 39 Gripen, ilustrační foto FOTO: Mats Nyström/Försvarsmakten / se souhlasem
FOTO: Mats Nyström/Försvarsmakten / se souhlasem
Podle švédské armády šlo o stroje Su-24 a Su-34. Ruská letadla sice hranice nenarušila, švédský premiér Ulf Kristersson však incident označil za součást opakujícího se vzorce ruské vojenské aktivity v regionu a důkaz nutnosti trvalé bojové pohotovosti.
Podle Toveriho musí Evropa úzce spolupracovat s Ukrajinou, která má s odrážením rozsáhlých dronových útoků největší zkušenosti v Evropě.
Europoslanec a bývalý náčelník finské vojenské rozvědky Pekka Toveri FOTO: Fred MARVAUX / Evropská unie (se souhlasem)
FOTO: Fred MARVAUX / Evropská unie (se souhlasem)
Europoslanec zároveň upozornil, že vojenské incidenty představují pouze část širšího problému. „To vše ukazuje, že Rusko považuje Evropskou unii za nepřítele,“ řekl s odkazem na sabotáže, dezinformační operace a rušení GPS signálu, které evropské státy v posledních letech opakovaně připisují Moskvě.
EPP proto požaduje důslednější ochranu evropského vzdušného prostoru, pozemních hranic i námořních oblastí. „Existují všechny důvody k tomu, abychom Evropu uzamkli před ruskými průniky do našeho vzdušného prostoru, na naše území i do našich vod,“ uzavřel Toveri.
Evropský parlament měl v úterý projednat rezoluci věnovanou ruským provokacím a narušování vzdušného prostoru členských států Evropské unie. Dokument reaguje mimo jiné na průniky ruských dronů a další incidenty zaznamenané v Rumunsku, Finsku a pobaltských zemích. Toveri byl za Evropskou lidovou stranu hlavním vyjednavačem tohoto usnesení.
Europarlament bude o rezoluci hlasovat ve čtvrtek.