Ministryně financí Alena Schillerová prosadila rozšíření finančního příspěvku pro živnostníky. Učinila tak ale na úkor obcí a krajů, kterým sebrala 15 miliard korun. Vláda je prý bude kompenzovat dotacemi, jenže to je složitá cesta a nemusí vyjít na každého. Není to poprvé, co něco slibuje v rozporu s realitou.

Dále čtěte

Vadí mi, že neumí jazyky, vetoval Babiš Šmardu. U Schillerové to je nejmenší problém

Ministryně financí Alena Schillerová se neúčastní videokonferencí ministrů financí EU, neumí totiž anglicky. Větší problémy ale leží jinde. Schillerová lhala,…

Vláda před čtyřmi lety slibovala, že zavedení EET přinese každoročně do státního rozpočtu 18 miliard korun. Ministerstvo financí investovalo desítky milionů do reklamní kampaně, která slibovala nové investice. „Za to může být 140 škol a školek, nebo 280 kilometrů modernizovaných železnic, nebo 900 dětských hřišť,“ tvrdila mimo jiné vláda. Nic z toho se nekoná.

Chiméra výnosů EET

Odhadované daňové přínosy EET nepůsobí příliš věrohodně, jelikož vyšší příjmy do státní pokladny zajistila hlavně zvýšená spotřeba domácností a firem v době ekonomického růstu. Dnes je EET do konce roku vypnuta a její daňový efekt je pouhou kapkou v moři letošního rekordního rozpočtového schodku v řádu stovek miliard korun.

Především ale nejsou vidět s velkou pompou avizované navýšené investice v řádu desítek miliard korun. Nyní hrozí, že se investiční možnosti obcí a krajů naopak zhorší.

Ministryně Schillerová řeší kompenzační bonusy, které jsou aspoň malou náplastí pro stovky tisíc živnostníků, jimž vláda zakázala kvůli koronaviru podnikat a jejich tržby klesly k nule. Zdaleka nepokryjí ani jejich fixní náklady. Zatímco ve vyspělých zemích dostávaly firmy přímou pomoc podstatně štědřejší a do několika dní, u nás to je zdlouhavý proces.

Schillerová obešla obce a kraje

Teprve nyní, dva a půl měsíce od spuštění nouzového stavu, Schillerová prosadila rozšíření příspěvku i pro majitele malých společností s ručením omezením. Schvalování ve Sněmovně provázela bouřlivá debata, jelikož se na výplatě bonusu z jedné třetiny podílejí obce a kraje ze sdílených daní, aniž to s nimi bylo konzultováno.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Obce a města tak přijdou o 11 miliard korun, kraje o 4 miliardy. To je obrovská rána v situaci, kdy musely mnohé radnice kvůli koronavirové krizi zastavit rozběhnuté investiční projekty, podílet se na nákladech vyvolaných epidemií, a nyní jim budou chybět peníze.

O další hotovost přijdou návrhem ministryně Schillerové, která prosadila zpětné uplatnění daňové ztráty firem do výše 30 milionů korun. Pro rozpočty obcí to znamená další propad 4 miliardy korun a pro kraje dvě miliardy. Souhrnem tak samosprávy přijdou o více než 20 miliard, což přivodí naprosté ochromení investičních výdajů.

Zákeřná loupež

Opozice navrhovala přímé platby živnostníkům ze státního rozpočtu, jenže nebyla vyslyšena. Její poslanci hovořili o zákeřné a neodpovědné loupeži financí z rozpočtů obcí a také o arogantní podpásovce české ekonomice.

„Po snížení příjmů v rozpočtech budou nyní starostové nuceni rušit plánované projekty a vysvětlit svým spoluobčanům, že se nebude opravovat škola ani stavět cyklostezka kvůli sebestřednosti ministryně financí,“ uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Tímto způsobem mohou být odepsána celá území.

Vláda chce kompenzovat snížení příjmů obcí a krajů navýšením dotací, ve kterých si podezřele libuje. Přidal se i premiér Babiš. „Jsem přesvědčen, že my jim tu částku bohatě vrátíme,“ slibuje. Zatím se však vláda už v březnu postarala o více než čtyřmiliardové dotace do zemědělství, vyhovující zvláště velkým agrokoncernům.

Neférové jednání

Sociální inženýrství, kdy stát sebere samosprávám miliardy, a potom jim je se zpožděním a selektivně vyplácí formou dotací, místo aby poslal peníze živnostníkům přímo, je problematické z řady důvodů.

Především existuje značné riziko, že dotace nedostanou všechny obce a města, protože na rozdíl od podílu na daňových výnosech nejsou nárokové. Vláda posiluje vazalskou závislost žadatelů na státu, což rozšiřuje klientelistický potenciál. U dotací navíc existuje povinnost spolufinancování investic, na což nebudou mít mnohé radnice peníze. Zejména ty, jež jsou zatíženy dluhy svých předchůdců.

Zatímco samosprávy přijdou o miliardy okamžitě, dotační procesy bývají komplikované a zdlouhavé. Jejich představitelé musí nejdříve utratit velké peníze za přípravu projektů a žádostí, ačkoli nemají žádnou jistotu, že budou vybrány. Vyhlášené výzvy ani nemusí pasovat na skutečné potřeby obcí.

Na další problém upozorňuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl. „Potřebujeme především férové jednání státu. Jeden den si plácneme, že obce už nepřijdou o žádné další příjmy, další den vláda navrhuje kompenzační bonus, který připraví rozpočty obcí o více než 11 miliard korun,“ kritizuje tento veletoč.

Lukl vyčíslil celkovou hodnotu 10 tisíc zrušených projektů obcí a měst v důsledku krize na 8,4 miliardy korun a přibližně třiadvaceti tisíc odložených na 27,6 miliardy. „Když obce nemohou investovat, nedají práci firmám. Výsledkem bude skomírající ekonomika,“ varoval.

Virtuální pomoc

Není to zdaleka poprvé, kdy vláda hýří nereálnými sliby. Kromě vyfabrikovaných výnosů z EET dnes bije do očí rozpor mezi slibovanou pomocí státu v celkové výši 1,2 bilionu korun postiženým firmám a skutečností. Premiér Babiš, ministryně financí Schillerová a ministr průmyslu a obchodu Havlíček šermují hausnumery mimo reálný život.

Dále čtěte

Jak vláda (ne)pomáhá firmám v krizi. Penále za odložené odvody, kontroly a likvidační pokuty

„Udělali jsme chybu, že jsme byli moc vstřícní,“ komentuje dosavadní fiasko úvěrového programu COVID vicepremiér Karel Havlíček. Vystihl tak přístup…

Nouzový stav už skončil a vláda zatím vyplatila sotva desetinu slibované přímé pomoci podnikatelům. Naprostým krachem skončily Havlíčkovy úvěrové programy COVID I a II, na které dosáhlo sotva 1500 firem ze stovek tisíc poškozených. Lživá je i vládní propaganda o 900 miliardách státních záruk za úvěry u komerčních bank. Státní garance budou ve skutečnosti tvořit jen šestinu této virtuální částky.

Babiš dnes hovoří o potřebě výstavby bytů. Potom je nutné připomenout, že zkrachoval jeho další megalomanský plán „Výstavba“ dotovaného sociálního bydlení. Původně oznámil, že do něj vláda napumpuje desítky miliard, jenže obce o něj kvůli přísným podmínkám nejeví zájem. O dotace zatím požádalo sotva několik desítek radnic na investice v řádu stovek milionů korun.

Tak je to se vším. Na počátku marketing a bombastická kampaň ohlašující „senzační“ vládní projekt. A řečeno slovy klasika, „po fázi velkého očekávání následuje fáze velkého zklamání“. Proč by měl dopadnout jinak i další slib vlády na kompenzaci výpadku příjmů obcí a krajů?