Kde jinde než na gay párty byste nevyoutovaného ultrakonzervativce čekali?

youtube

Europoslanec József Szájer, premiér Viktor Orbán. | FOTO: youtube

Veřejností otřásá opravdu libový skandál maďarského konzervativního europoslance Józsefa Szájera, který byl shodou náhod zastižen v bruselském bytě na večírku. Večírku se účastnili jen muži, a policie, která tam dorazila, přijela právě v momentě, když gentlemani hráli v gayklubech oblíbenou společenskou hru „každej s každým“. Vyvolalo to jisté pozdvižení, protože účast ultrakonzervativce na homogrupáči vyvolává u veřejnosti zájem. Jako psycholog se ale musím zeptat: Kde jinde než na gay párty byste ho čekali?

V úterý belgická policie zveřejnila, že rozháněla párty pětadvaceti lidí. Ten mejdan totiž porušil belgická protiepidemická opatření, za lockdownu a při zákazu shromažďování se nesmějí pořádat ani gay grupáče, a nejde o diskriminaci. Jeden z účastníků se pokoušel uprchnout z místa po okapu. Když pána zadrželi, uplatnil svou diplomatickou imunitu a prohlásil se za člena Evropského parlamentu, ale nepředložil svůj průkaz totožnosti. Několik hodin poté se ale „přiznal“ v prohlášení pro veřejnost. Oním účastníkem byl maďarský europoslanec Jószef Szájer.

Pilíř rodinných hodnot

Od roku 2004 byl Szájer klíčový mluvčí pravicové maďarské strany Fidesz v Bruselu. Etabloval se tam především jako obhájce Orbánovy vlády, kterou bránil před jakoukoli kritikou. A především před kritikou, že Fidesz porušuje práva homosexuálů. Orbánova vláda, které Szájer věrně sloužil, nejenže neustále omezovala práva LGBT lidí, ale zejména v posledních letech proti nim doslova bojovala. Když se Orbán dostal ke korytu, zadal svému příteli Józsefu Szájerovi sepsat maďarskou ústavu. Jeho vláda se prezentuje jako stoupenec konzervativních hodnot a zdůrazňuje svou „prorodinnou“ politiku a význam manželství a rodiny. A ústava tomu odpovídá. Opoziční strany nebo nevládní organizace byly z procesu přípravy nové ústavy vyřazeny, a zapojili se do nich jen politici loajální k Orbánovi. Szájer se v rozhovorech pro média chlubil, že většinu textu ústavy napsal na svém iPadu.

Ústava z jeho iPadu obsahuje zcela nový článek, který uvádí, že chrání „instituci manželství jako svazku muže a ženy“. To v podstatě znemožňuje manželství homosexuálních párů. Szájer skromně označil své dílo za „ústavu 21. století“. A k perzekuci a znerovnoprávnění gayů a leseb pronesl: „Nemyslím si, že tradiční pojetí manželství se změnilo jen proto, že jsme přišli do dalšího tisíciletí.“ Před několika týdny orbánovci maďarskému parlamentu předložili nový dodatek k ústavě. Szájer na něco zapomněl. Dodatek má zakázat adopci párům stejného pohlaví. A je dobré připomenout, že Maďarsko nemá v ústavě ochranu před diskriminací na základě sexuální orientace.

Sexualita Orbánovu vládu zjevně fascinuje i uprostřed druhé vlny pandemie, kdy vinou koronaviru máme opravdu důležitější starosti. Orbán a jeho parta se vymezili proti pohádkové knížce s názvem Pohádka pro všechny.  Klasické dětské příběhy, pohádky, převyprávěné s LGBTQ postavami. Publikaci Orbánovi stoupenci začali veřejně řešit, a odsoudili ji jako homosexuální propagandu. „Existuje červená hranice, kterou nelze překročit (…) Nechte naše děti na pokoji!“ řekl na adresu knížky pohádek sám Orbán v rozhlasovém rozhovoru. Prostě – homosexualita je v Maďarsku fuj. Pan Szájer fujajal v Maďarsku nejhlasitěji, a pak taková smůla na mejdánku…

Zmiz, buzerante!

„To, co udělal náš kolega József Szájer, je neslučitelné s hodnotami naší politické komunity,“ bublal rozhořčením maďarský premiér Viktor Orbán poté, co věc praskla. A bědný Szájer musel opustit Orbánovu stranu Fidesz. Orbán jeho návštěvu oné roztomilé oslavičky označil jako „nepřijatelné a neomluvitelné chování“. A pan Szájer má v politice po p**eli. Tedy po politické kariéře ultrakonzervativního obhájce rodinných hodnot. Takového ouchyla by přece orbánovci ve svých heterosexuálních tradičně konzervativních řadách nesnesli! Veřejnost – maďarská – je ze skandálu zcela dezorientována, ale psychologové, sexuologové a psychiatři jen vědoucně kývají hlavou. Protože něco podobného se dalo čekat.

Homosexualita je totiž jev, který se – snad kromě kriminálů – týká jen a jen homosexuálů. Je mi 56 let, a dosud mě ještě nikdy žádný homosexuál neobtěžoval. Jednou, na vysoké škole, když jsme z mladistvé zvědavosti vyrazili s partou včetně děvčat do jediného tehdejšího gay klubu nedaleko pražského Anděla, tak tam na mě jeden koukal – ale nic víc. A bylo to na místě k seznamování homosexuálů určeném, kde jsem v podstatě neměl co pohledávat. V „civilním“ životě jsem nikdy žádnou nabídku od homosexuála nedostal, a to i přesto, že jsem jich pár měl a mám mezi přáteli. Ano, můžete oponovat, že je to tím, že jsem hnusnej. Ale já o nějakém „obtěžování homosexuálem“ nikdy ani od nikoho z blízkého okolí neslyšel. Ani od hezkých mužů.

Kromě Prague Pride, kdy popravdě nechodím do centra Prahy, protože se mi průvody nelíbí, ani když jde o průvod za legalizaci marihuany, nemá homosexualita v mém životě žádný význam. Nezabírá žádný prostor v mé mysli, a já si na ni, omlouvám se gayům i lesbám, nevzpomenu, jak je rok dlouhej. A – opět s omluvou homosexuálním spoluobčanům – i chobotnicím věnuji v našem vnitrozemském státě více pozornosti než problematice homosexuality. Prostě mě to nezajímá. A ani v mé sociální bublině neznám nikoho kromě gayů a leseb, kdo by nad existencí homosexuality a homosexuálů nějak mudroval. Podobně jako třeba veverky, které zajímají jen lesníky a zoology, homosexualita pro heterosexuální jedince není téma. Ano, jistě, znám onen argument „když si to představím, tak je mi na zvracení“. Vždy, když mi jej nějaký homofobní konzervativec sdělí, kladu otázku: A jak často na sex s mužem myslíte, pane?

V podstatě má takový konzervativec pravdu, když si představím své spoluobčany, jak spolu souloží, tak na tom nic hezkého nevidím. A to bez ohledu na pohlaví. Nejsem uživatel porna. Ale – z estetického hlediska pro mě není žádný rozdíl mezi představou homosexuálního aktu mezi dvěma gayi a představou heterosexuálního páru v akci. Ano, lidé i zvířata vypadají při sexu legračně a trochu nechutně. Ale nezáleží na tom, jakého jsou pohlaví, ale na tom, jak jsou esteticky přijatelní. Takže, popravdě řečeno, představa homosexu dvou mladých, vysportovaných a šlechtěných gayů mi přijde méně odporná než představa heterosexu morbidně obézních jedinců opačného pohlaví.

A proč na to myslíte?

Proto, že považuji homosexualitu za téma zajímající jen homosexuály, tak se vždy, když slyším nějaký homofobní proslov, tak trochu pousměji. A říkám si: Jakpak by asi u toho homosexualitu odmítajícího gentlemana dopadly výsledky falografie? To je vyšetření medicínským přístrojem, který si navlékne vyšetřovaný na penis, a který měří i sebenepatrnější reakce penisu na promítané obrázky. Tímto přístrojem lze odhalit skrytou homosexualitu, pedofilii i zoofilii. A já jsem celý život hluboce přesvědčen, že by u homofobů toto vyšetření odhalilo homosexuální vlohu vždy.

Lidská psychika je mnohovrstevnatá a iracionální. Takže narodí-li se muž s homosexuální vlohou do prostředí odmítajícího homosexualitu, samozřejmě nemůže svou homosexualitu přiznat. Ale myslí na ni tak často, že proti ní chudák musí alespoň bojovat. A činí tak každou vteřinou svého bytí. Navíc může u takového jedince, který si své vnitřní homosexuální puzení zakázal, hrát roli i podvědomé „když nesmím já, tak nikdo“. Takže, omlouvám se všem zúčastněným, mám tendenci hledat homosexuální vlohu u každého homofoba. Ostatně když se podíváte na nejhlasitější české homofoby, zjistíte, že se někdy nechávají fotografovat v růžovém outfitu. Bez té vlohy by je homosexualita prostě nezajímala. Ani v pozitivním, ani v negativním smyslu, prostě by nebyla součástí jejich světa stejně, jako není součástí jejich vnitřního světa sexuální život mrožů.

V případě pana Szájera se můj předpoklad potvrdil v úplnosti. Musel chudák bojovat proti homosexualitě ze všech sil, protože málokdy myslel na něco jiného než na sex s chlapem. Ale nesměl to díky svému ultrakonzervativnímu backgroundu přiznat, tak proti tomu alespoň bojoval. No – a pak to kvůli nějakýmu blbýmu viru praskne! To je život! Jde však podle mého soudu jen o první vlaštovku. Maďarské vedení země je v současnosti ultrakonzervativní a homofobní jako celek, a pan Orbán označoval pana Szájera za svého přítele. Takže možná budeme ještě koukat, co pro ultrakonzervativní homofobní muže znamená slovo přítel.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner