Ruský prezident Vladimir Putin ukázal, jak daleko může zajít eroze demokratických institucí a potlačování svobodných médií. Autokraté bez veřejné kontroly se pak častěji uchylují k agresi proti skupinám obyvatel nebo dokonce vůči jiným národům. HlídacíPes.org se tímto textem k Mezinárodnímu dni svobody tisku připojuje ke společné výzvě nezávislých středoevropských redakcí, které ve svých zemích čelí politickým tlakům.

V Rusku bylo za posledních třicet let zabito téměř 60 novinářů. Byli střeleni do hlavy, zasaženi výstřely ze samopalu, otráveni, ubiti k smrti, sraženi autem, vyhozeni z okna či zabiti jako rukojmí. Ve většině případů se nikdy nepodařilo odhalit identitu těch, kdo za zločiny stáli. Svět si také pamatuje jen málo jmen těchto zavražděných novinářů hledajících pravdu a konfrontujících obrovský stroj státní propagandy.

Dále čtěte

Babiš se chlubí, že hnutí ANO má první kampaň bez něj. Jeho jméno je však na každém billboardu

Kabinet Petra Fialy nastoupil teprve 17. prosince, nevládne tedy ani pět měsíců, přesto hnutí ANO Andreje Babiše neváhalo a už…

Úmrtí novinářů jsou vážným indikátorem, že v té zemi je něco strašlivě špatně a svět by se o to měl zajímat.

Putin šel ale dál a nutí Evropu, aby zažívala něco dříve nepředstavitelného. Novináři ve střední a východní Evropě reportují o válce, která se přelévá do celého regionu. Přinášejí příběhy ztrát, které zasáhnou generace, a příběhy bolesti, která se ani časem nezhojí. Vysvětlují a dávají kontext znepokojivým záběrům, politickým výrokům i číslům. Oddělují fakta od propagandy 24 hodin denně.

Propaganda jako státní doktrína

Jako novináři jsme byli nuceni zaujmout nové role. Rozkrývat dezinformace z trollích farem a hlídat stát, jestli jeho „válečná“ opatření proti šíření ruské propagandy jsou v souladu se zákony. Dáváme prostor hlasům stovek tisíc ukrajinských uprchlíků hledajících lidskost a solidaritu v sousedních státech Ukrajiny, aby tam mohli začít důstojný život mimo svou vlast.

Podporujeme i novinářské kolegy na Ukrajině, kteří stojí před tím vůbec nejtěžším úkolem a často riskují životy, aby se jejich zprávy dostaly k čtenářům. Při práci na Ukrajině už bylo zabito devět novinářů.

Vyjadřujeme také solidaritu s nezávislými médii v Rusku – těmi, která zbyla a drží se žurnalistických zásad i ve stále více nepřátelském prostředí. Mnoho z těchto novinářů bylo zatčeno, odešlo do exilu nebo byla jejich média donucena skončit. V našem regionu jsou však i další země pod vlivem Ruska, kde byla propaganda povýšena na úroveň státní doktríny.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Mrazivá slova Dany Drábové

Nové číslo Týdeníku FORUM přináší pod titulkem Rusák nás chytil do pasti velký rozhovor s Danou Drábovou, která od začátku…

Ani členství v Evropské unii nezabránilo Maďarsku, aby se touhle cestou vydalo. Nedávné volební vítězství Viktora Orbána a jeho strany Fidesz znamená další utahování šroubů pro už tak pokřivenou mediální krajinu v Maďarsku, kde o přežití bojuje posledních pár nezávislých médií, která se snaží udržet žurnalistiku tak, jak ji chápeme v demokratické splečnosti. S tím, jak Orbán rozšiřuje svůj neliberální vliv po celém regionu, se osud nezávislých médií v Maďarsku stává i naším sdíleným evropským osudem.

Zvlášť jasně se to ukazuje v Polsku, kde se po nástupu strany Právo a spravedlnost k moci v roce 2015 stala nezávislá média obětí masivního tlaku – právního, ekonomického i politického. Šlo o žaloby podané na novináře ze strany politiků, nátlak prostřednictvím odebírání státní inzerce z nezávislých médií, nebo čistky proti nezávislým reportérům a editorům v regionálních a lokálních médiích, která převzala státem kontrolovaná společnost.

Babiš skončil, Česko by ale mělo přidat

V Bulharsku, Česku a naposledy ve Slovinsku autoritářské nebo anti-liberální vlády v poslední době skončily, nová česká vláda však prosazuje slibované mediální reformy jen pomalu. V Bulharsku sice nový kabinet nevytváří přímý tlak na média, část mediální scény se však stala nástrojem ruské propagandy a slouží jako nástroj k rozdělování společnosti prostřednictvím různých názorů na válku na Ukrajině.

V Rumunsku čelí novináři pravidelně potížím kvůli své práci. Investigativní novinářka Emilia Șercanová se nedávno stala terčem očerňující kampaně, která začala únikem policejních dokumentů. Investigativní tým novin Libertatea zase loni čelil více než třiceti soudním sporům se starostou Bukurešti.

Dále čtěte

Česká republika se v žebříčku svobody médií posunula na 20. místo. První je Norsko

Česká republika se v žebříčku svobody médií, který každoročně v mezinárodní den svobody tisku sestavuje francouzská nevládní organizace obhajující svobodu tisku…

Ale novináři nejsou bezmocní. I přes verbální útoky, špinavé kampaně, politické a ekonomické tlaky pokračujeme v práci pro čtenáře. Chápeme, že každý umlčený novinář, každý politický útok v kterékoli zemi, se týká nás všech.

Žurnalistika znamená poodstoupit a nechat mluvit fakta, zdroje, argumenty a příběhy. Na Světový den svobody tisku ale považujeme za nutné zdůraznit, že právě nezávislí novináři jsou jednou z posledních bariér chránících demokratické společnosti před pádem do rukou autokratů. Ti se pak totiž, bez veřejné kontroly, můžou snadněji uchýlit i k válce.

Tento společný text několika nezávislých středoevropských redakcí spolupracujících v rámci Mezinárodního tiskového institutu (IPI) dnes vychází i v dalších zemích a médiích regionu, například v deníku SME (Slovensko), Gazeta Wyborcza (Polsko) nebo na webu Telex (Maďarsko).

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.