Kardinál Christoph Schönborn FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla v pondělí generální kongregace kardinálů. Dřívější informaci agentury Reuters podle dalších tiskových agentur potvrdil vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Již se spekuluje o tom, kdo by mohl být novým papežem a padají jména známých církevních osobností.
Objevuje se celá řada jmen z různých zemí.
Peter Erdö (72) – Maďarský kardinál (od roku 2003) byl považován za papežského uchazeče již v roce 2013 díky svým rozsáhlým církevním kontaktům v Evropě a Africe. V teologii se řadí ke konzervativcům a ve svých projevech zdůrazňuje křesťanské kořeny Evropy. Zároveň je však vnímán jako pragmatik a na rozdíl od jiných tradičně smýšlejících duchovních se s papežem Františkem nikdy otevřeně nestřetl. Přesto během migrační krize v roce 2015 vzbudil ve Vatikánu pozdvižení, když se postavil proti výzvě papeže Františka, aby církve přijímaly uprchlíky.
Narodil se 25. června 1952 v Budapešti. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975. Od roku 2003 působí jako ostřihomsko-budapešťský arcibiskup a primas maďarský. Studoval na seminářích v Ostřihomi a Budapešti a na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal doktorát z teologie a kanonického práva. Je rektorem Katolické univerzity Petra Pázmánye.
Mario Grech (68) – Maltský kardinál Grech je od roku 2020 generálním sekretářem Synody biskupů. Předtím vedl diecézi na malém ostrůvku Gozo. Původně byl považován za konzervativce, později se stal podporovatelem reforem Františka. V minulosti podpořil komunitu LGBT+. Některými konzervativci byl i kritizován, svými příznivci je chválen za to, že má přátele jak v konzervativním, tak v umírněném táboře a že díky své vysoce postavené roli je znám mezi kardinály, což je výhoda v konkláve. Narodil se 20. února 1957. Studoval filozofii a teologii na diecézním semináři Gozo. Na kněze byl vysvěcen v roce 1984. Vystudoval právo.
Marc Oulett (80) – Kanadský kardinál, kterého v březnu 2001 papež Jan Pavel II. jmenoval sekretářem Papežské rady pro jednotu křesťanů, zároveň ho jmenoval titulárním arcibiskupem, biskupské svěcení přijal v březnu 2001. V roce 2003 se stal arcibiskupem Quebecu a primasem Kanady, ve funkci byl do roku 2010. Kardinálem je od roku 2003. V letech 2010-2023 působil také jako prefekt Dikasteria pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku.
Narodil se 8. června 1944 v provincii Québec. Vystudoval například filozofii a teologii. V počátcích kariéry vedl semináře, například i v Kolumbii. V roce 2022 čelil obvinění ze sexuálního napadení, které proti němu vznesla nejmenovaná žena v rámci hromadné žaloby proti katolické arcidiecézi v Québecu. Za Ouelleta se postavil i Vatikán, který oznámil, že neexistuje dostatek důkazů pro zahájení interního vyšetřování. V roce 2017 měl kázání na Velehradě, během kterého vyzdvihl význam Cyrila a Metoděje při šíření víry, kultury a vzdělanosti.
Pietro Parolin (70) – Italský kardinál Parolin je považován za kompromisního kandidáta a podle bookmakerů patří mezi hlavní favority na nového papeže. Pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří kolem 30 procent. Většinu života působil jako církevní diplomat a od roku 2013, kdy byl zvolen papež František, zastával vlivnou funkci státního sekretáře papeže; byl tak druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem. V roce 2009 ho papež Benedikt XVI. jmenoval velvyslancem Vatikánu ve Venezuele. V minulosti kritizoval pokusy umožnit kněžím v Německu symbolicky žehnat párům stejného pohlaví. Narodil se 17. ledna 1955. Do vatikánských diplomatických služeb vstoupil pouhé tři roky po svém kněžském svěcení v roce 1980. Loni navštívil Českou republiku.
Pierbattista Pizzaballa (60) – Italský kardinál, který od listopadu 2020 zastává funkci latinského patriarchy Jeruzaléma. Jako františkánský řeholník působil v letech 2004-2016 jako kustod Svaté země a v letech 2016-2020 jako apoštolský administrátor latinského patriarchátu. Kardinálem ho papež František jmenoval v roce 2023. Podle tisku má pověst nekonfliktního kardinála, který se shodoval s Františkem v otázkách ochrany životního prostředí a mezináboženského dialogu. Jeho předností je podle odborníku jeho autorita na Blízkém východě. K Františkánům vstoupil v roce 1984 a na kněze byl vysvěcen v roce 1990. Vystudoval biblickou teologii v Jeruzalémě, kde poté vyučoval biblickou hebrejštinu.
Robert Sarah (79) – Guinejský tradicionalistický kardinál, v letech 2014 až 2021 byl prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Je považován za potenciálního kandidáta na papeže kvůli svému silnému závazku k tradiční katolické doktríně, důrazu na úctu a kontinuitu. Narodil se 15. června 1945 do rodiny sběrače ovoce. Studoval na Papežské univerzitě Gregoriana a Biblickém institut v Jeruzalémě. V roce 1979 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován ve věku 34 let arcibiskupem v Konakry a stal se tak nejmladším arcibiskupem na světě. V roce 2010 ho papež Benedikt XVI. jmenoval předsedou Papežské rady Cor Unum, která koordinuje charitativní činnost katolické církve. V témže roce byl jmenován kardinálem.
V roce 2023 navštívil Českou republiku na pozvání českobudějovické diecéze a vyšebrodského kláštera. V Českých Budějovicích představil české vydání své knihy Katechismus duchovního života a v kostele v Římově sloužil při příležitosti místní pouti asistovanou tradiční mši svatou.
Christoph Schönborn (80) – Bývalý dlouholetý vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn je jedním z nejznámějších teologů konce 20. a počátku 21. století, na přelomu 80. a 90. let se mimo jiné podílel na přípravě nového katechismu katolické církve. Opakovaně se o něm spekulovalo jako o možném novém papeži. V roce 1963 vstoupil Schönborn do řádu dominikánů a v prosinci 1970 byl vysvěcen na kněze. Funkce vídeňského arcibiskupa se ujal v září 1995 po Hansi Groerovi, který rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech. V den Schönbornových 80. narozenin, 22. ledna 2025, přijal papež František jeho rezignaci na úřad vídeňského arcibiskupa.
Vystudoval filozofii a teologii. Zaměřuje se na studium východních křesťanských církví a vyjadřuje se smířlivě vůči dříve tabuizovaným tématům jako je celibát kněží či homosexualita. Kardinálem byl jmenován v únoru 1998.
Schönborn má blízko i k českému prostředí, pochází ze šlechtické rodiny odsunuté po druhé světové válce. Narodil se 22. ledna 1945 na zámku Skalka, který leží u Vlastislavi na Litoměřicku. Na podzim 1945 se rodina musela vystěhovat do Rakouska. V roce 2005 Schönborn označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě. Uvedl tehdy, že sám byl zklamán tím, že při vstupu ČR do EU nebylo nic řečeno „o našem vyhnání“. V roce 2023 vedl zádušní mši za bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Štěpána ve Vídni.
Luis Antonio Gokim Tagle (67) – Filipínský kardinál je často nazýván „asijským Františkem“ kvůli podobným názorům a postojům a spolu s kardinálem Parolinem patří k hlavním favoritům na nového papeže, pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří zhruba 30 procent. V případě zvolení by byl prvním pontifikem z Asie. Od svého vysvěcení na kněze v roce 1982 má za sebou desítky let pastoračních zkušeností. Poté získal administrativní zkušenosti, nejprve jako biskup v Imusu a poté jako arcibiskup v Manile. Papež Benedikt XVI. ho v roce 2012 jmenoval kardinálem. V letech 2015-2022 byl nejvyšším představitelem Caritas Internationalis, konfederace více než 160 katolických organizací, které poskytují pomoc, sociální služby a rozvoj po celém světě. V roce 2022 papež František propustil celé její vedení po obviněních ze šikany a ponižování zaměstnanců. Narodil se 21. června 1957 ve filipínském Imusu; na Filipínách žije nejvíce katolíků v Asii.
Peter Kodwo Appiah Turkson (76) – Ghanský kardinál Turkson studoval v seminářích v Ghaně a v New Yorku, v roce 1975 byl vysvěcen na kněze a poté vyučoval ve svém bývalém ghanském semináři a absolvoval biblická studia v Římě. Papež Jan Pavel II. ho v roce 1992 jmenoval arcibiskupem Cape Coast a o 11 let později ho jmenoval prvním kardinálem v historii tohoto západoafrického státu. V roce 2009 byl jmenován hlavou Papežské rady pro spravedlnost a mír – orgánu, který prosazuje sociální spravedlnost, lidská práva a mír ve světě. V roce 2021 Turkson z této funkce odstoupil a byl jmenován do čela dvou papežských akademií pro vědy a společenské vědy. Pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří kolem 17 procent.
Matteo Maria Zuppi (69) – Italský kardinál a boloňský arcibiskup je podobně jako papež František v době, kdy žil v Buenos Aires, znám jako „kněz ulice“, který se zaměřuje na migranty a chudé a málo dbá na okázalost a protokol. V Bologni někdy místo oficiálního automobilu používá jízdní kolo. Je úzce spjat s celosvětovým hnutím katolické církve Sant’Egidio. Byl jedním ze zprostředkovatelů mírových jednání, která v roce 1992 pomohla ukončit občanskou válku v Mosambiku. Kardinálem jej papež jmenoval v roce 2019 a v roce 2022 byl zvolen předsedou italské biskupské konference. Loni ho papež František pověřil mírovou misí k ukončení války na Ukrajině.
