Možní příští ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Věslav Michalik (STAN). FOTO: Občanská demokratická strana, hnutí Starostové a nezávislí
FOTO: Občanská demokratická strana, hnutí Starostové a nezávislí
V případě výhry demokratických koalic v České republice dojde po volbách k sestavování vlády a rozdělování jejich odborníků do čela patřičných ministerstev. Jedním z nejdůležitějších resortů je bezesporu resort financí. Jaké otázky bude řešit? A kdo z koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty je kandidátem do tohoto ministerského křesla?
Piráti s hnutím STAN karty již vyložili a svůj tým odborníků odhalili na konci června. Do čela ministerstva financí navrhují dva kandidáty: za Starosty a nezávislé Věslava Michalika a za Piráty Lukáše Wagenknechta. Úkolem další vlády bude zejména uzdravit veřejné rozpočty a rozhýbat ekonomiku. Jak toho chce koalice dosáhnout?
„V příštím volebním období bude hlavní výzvou pro ministra financí především stabilizace veřejných rozpočtů a sanace negativních finančních dopadů výdajů souvisejících s pandemií. I přesto si myslím, že je současně potřeba pracovat na systémových reformách, které poslední vlády zásadně podcenily. Ať jde o oblast reformy účetnictví, daňového systému nebo procesy schvalování a kontroly veřejných výdajů,“ uvedl současný pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, který má z let 2014 a 2015 zkušenosti jako 1. náměstek ministra financí.
„Je především podstatné nastavit trend konsolidace veřejných financí. Není možné z roku na rok srazit schodek o 350 až 390 miliard, které nám paní ministryně maluje ve svém výhledu. Podstatné je nastavit snižující se trend, kde po čtyřech letech budeme cílit na 3 % HDP, tak abychom naplnili cíle maastrichtských kritérií,“ dodal. „Reálně je tedy cíl pro plánování rozpočtu někde mezi 180–220 miliardami v závislosti na tom, jak bude šlapat ekonomika. Pokud bude v dobré kondici, budou čísla lepší,“ plánuje senátor.
Podle druhého kandidáta PirSTANu, bankéře a starosty Dolních Břežan Věslava Michalika, by měl stát k oživení ekonomiky směřovat investicemi do digitalizace. „Ke zvýšení podílu výroby s vysokou přidanou hodnotou a omezení levné práce vede automatizace a robotizace, které chceme podpořit zrychlenou odpisovou politikou pro firmy. Problém, který trápí řadu lidí, je nedostatek bytů. Naším záměrem je začít masivně stavět, a chtěli bychom do této výstavby zapojit i samosprávy,“ uvádí ve svém návrhu.
Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) své adepty do vládních křesel prozatím nikde oficiálně nezveřejnila, dle slov jejích některých zástupců nechtějí „porcovat medvěda, který ještě běhá po lese“.
„Podle mě je nejdůležitější, aby veřejnost věděla, kdo za koalici rozumí tomu kterému tématu. Koalice SPOLU má osobnosti, které se vyslovují, jsou denně prezentovány a oslovovány v médiích, to je přirozená volba osobností. Na celou řadu postů máme vícero adeptů, bude to zdravá konkurence i pro sestavování vlády,“ odůvodnil toto rozhodnutí v rozhovoru pro FORUM 24 místopředseda ODS Martin Kupka.
Jedním z diskutovaných kandidátů byl na začátku roku europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer, ten však pozici odmítl. Ekonomické odborníky, kteří by pro koalici SPOLU připadali v úvahu a možnou účast v příští vládě nevyloučili, však najdeme přímo v ODS.
Diskutovaným adeptem na tuto pozici je ekonomický expert Jan Skopeček a zkušený politik, někdejší ministr dopravy a šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
„ODS má ambici mít premiéra i ministra financí. Jsme přesvědčení, že tento ministr by měl být ze stejné strany jako předseda vlády. Zájem o post nevylučuji, ale není to tak, že bych s myšlenkou na něj uléhal a vstával,“ řekl pro server E15 Stanjura.
Jak bylo řečeno, Piráti se Starosty a nezávislými plánují srazit schodek českého strukturálního deficitu veřejných rozpočtů do konce příštího volebního období pod tři procenta HDP. Koalice SPOLU však slibuje pokles na ambicióznějších 1,5 procenta do konce roku 2025.
Jedna z cest podle Stanjury spočívá ve zlepšení podmínek pro podnikání při udržení nízkých daní. „Vytvoříme tak prostředí pro to, aby firmy byly úspěšné a neodváděly státu více než nyní. Druhou cestou je omezení provozních výdajů státu, které rostou nesmírně vysokým tempem. Za poslední tři roky se zvýšily o 400 miliard korun. To je neudržitelné,“ je přesvědčen šéf poslanců ODS. Chce zrušit přebytečné agendy a národní dotační tituly, na čemž lze podle něj ušetřit 100–120 miliard.
„Není normální, aby průměrný plat ve veřejné správě byl vyšší než průměrná mzda v soukromé sféře, a navíc se mezi nimi stále více rozevíraly nůžky. To je pro ekonomiku nezdravé. Podnikatelé, kteří vytvářejí hodnoty, pak nejsou schopni zaplatit ty, kteří finanční prostředky jen přerozdělují. Například v roce 2014 se vynakládalo na platy ve veřejné sféře 97 miliard, nyní je to 151 miliard,“ řekl. „Pokud nezačneme úsporami, přijmeme logiku, že výdaje jsou v pořádku a problém je na příjmové straně. Jako by někdo přišel a řekl, že vyřeší hospodaření státu tím, že zvedne daně třeba o sto miliard,“ nechal se slyšet Stanjura.
