Kdo by měl dostat státní vyznamenání? Pět jmen, která by si zasloužila metál

Z předávání státních vyznamenání se v posledních letech stala fraška, při které jsou oceňovány velmi podivné existence, které pak snižují vážnost těch, kteří si ocenění opravdu zaslouží. Prezident Miloš Zeman akci přizpůsobil obrazu svému a neštítí se vyznamenávat někdejší agenty Státní bezpečnosti, přisluhovače Kremlu nebo umělce, kteří se vyznačují pozitivním vztahem k němu samotnému, ale už ničím dalším. Když se zamyslíme nad tím, kdo pro naši zemi opravdu něco vykonal, je možné najít bezpočet jmen, která by stála za metál. Zkusme se na některá podívat.

Jiří Navrátil (in memoriam)

Známý český skaut zůstal skautem i přesto, že zažil hned tři zákazy této organizace. Byl členem protinacistického odboje. Dvacet let strávil v komunistických kriminálech. Zločiny komunismu často aktivně připomínal. Po roce 1989 byl jednou z osobností, která se zásadně podílela na obnově českého skautingu.

Angela Merkelová

Německou kancléřkou byla od roku 2005. České státní vyznamenání by měla získat zejména za rozvoj vzájemných vztahů, ale také jako uznání za obrovský přínos její politické kariéry Evropě. Merkelová měla vždy k České republice vřelý vztah i proto, že zde v roce 1985 působila v Ústavu organické chemie a biochemie Československé akademie věd. S řadou českých vědců dosud udržuje kontakty.

Ivan Král (in memoriam)

Málokdy se to říká otevřeně, ale jestli někdo z českých hudebníků měl opravdový úspěch, byl to Ivan Král, který zemřel v únoru 2020. Po emigraci v 60. letech se mu podařilo hrát s hvězdami, jako je Patti Smith, David Bowie, Iggy Pop nebo kapela Blondie. V Česku po sametové revoluci produkoval desky a podílel se na vydání řady úspěšných alb. Jeho píseň Dancing Barefoot byla časopisem Rolling Stone zařazena mezi 500 nejlepších písní všech dob.

Mikuláš Kroupa

Před dvaceti lety založil organizaci Post Bellum. Díky ní dnes máme záznamy vzpomínek mnoha a mnoha lidí, kteří zažili hrůzy 2. světové války nebo komunistického teroru. Jedinečný archiv a další projekty Post Bellum (a Paměti národa) dávají naději, že minulost, ze které bychom se měli poučit, nebude zapomenuta. Jedná se o společensky velice záslužnou činnost, která je v České republice zatím doceněna poměrně málo.

Kateřina Tučková

V současné dob jedna z nejčtenějších českých spisovatelek dokázala zpopularizovat nejen příběh Žítkovských bohyní, ale v románu Vyhnání Gerty Schnirch zaznamenala utrpení, které se odehrálo při poválečném vyhnání brněnských Němců. V Česku jde stále o palčivé téma, o kterém se často neříká celá pravda, a proto je zejména tento beletristický počin natolik společensky významný, že zaslouží vyznamenání.

Komu byste státní vyznamenání udělili vy? Napište nám na [email protected] a my vaše názory zveřejníme na stránkách Týdeníku FORUM!