Lidé z nových regionů, kteří obdrželi ruské pasy, ale stále očekávají příchod ukrajinských vojsk a škodí Rusku, by měli být posláni do sibiřských pracovních táborů na převýchovu. V rozhovoru pro ruská média to prohlásil exprezident a místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
„Pokud jsou to lidé, kteří škodí Rusku, měli by být odhaleni a potrestáni, posláni na Sibiř. Prostě tak. Na převýchovu do nápravně-pracovních táborů,“ řekl Medveděv v odpovědi na otázku, co dělat s „čekateli“, kteří po obdržení ruských pasů nadále čekají na ukrajinské tanky.
Zároveň prohlásil, že „jsou tam různí lidé“ a těch, kteří skutečně čekají na příjezd ukrajinských tanků, není tolik. „Jsou tam jen někteří lidé, kteří sedí a říkají si: ,Kdo je silnější, tomu budeme sloužit.‘ Takoví lidé tam určitě jsou. Ale přesto musíme spolupracovat se všemi. No a my musíme tyto lidi přesvědčit, že jsme se vrátili nadobro,“ uzavřel Medveděv.
Pak ještě objasnil, jaký podle něj čeká osud ty, kdo dnes bojují proti Rusku.
„Co se týče těch, kteří nyní bojují: Vidíte, jaké události z dějin XX. století lze připomenout. Když skončila druhá světová válka, byli souzeni vůdci hitlerovského Německa, aktivisté NSDAP, SS, stranicko-politického aparátu. Někteří byli popraveni, bylo jich málo, někteří byli prostě odsouzeni. Ale naprostá většina účastníků německé válečné mašinérie se vrátila domů, bylo jim odpuštěno, pokud nebyli odhaleni ve zločinech proti lidskosti, v genocidě, vyhlazování lidí na základě národnosti apod. V jistém smyslu by se zde měla uplatnit stejná měřítka. My vězně neničíme,“ tvrdí exprezident.
Ruský exilový novinář Alexandr Něvzorov okomentoval rozsáhlé interview pro TASS stručně: „Medveděv je jako vždy spokojen sám se sebou. Jeho extáze je nekonečná, jeho proudy blouznění nevyčerpatelné… Štěkot ,velkého mopslíka‘ ruské politiky se stal smrtelně nudným. Medveděv má problém s repertoárem… Faktem je, že i ty nejroztodivnější nesmysly potřebují aktualizaci. A Dimon (přezdívka Medveděva v Rusku, pozn. red.) donekonečna žvaní o tom, že ,zase za tři dny Kyjev‘, ,dobudeme Oděsu‘, ,všechny zabijeme, všechny okrademe, a pokud nám budou překážet, shoří v jaderných plamenech‘ atd. atd. Ani nehorázný přechod do slovníku sedmatřicátého roku rozhovor příliš neoživil. Bylo to očekávané a nevyhnutelné,“ konstatuje Něvzorov.