Dezinformátor Daniel Sterzik alias Vidlák FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Říká si trefně Vidlák, ale pozor, jeho vidláctví nemá co dělat s místem bydliště, nýbrž s charakterovým nastavením. Jedná se o vidláctví, které prosazuje to nejnebezpečnější, co se kdy v dějinách objevilo, tzv. lidovou demokracii, v překladu vládu lůzy. A jde o člověka, který by se v dresu komunistické strany (jak jinak) rád po volbách spojil s Andrejem Babišem. Tak na to myslete, až nebudete chtít jít volit demokratické strany, protože vás naštval nějaký dílčí krok.
Lidé tohoto typu tu byli vždy. Dříve organizovali podepisování výzev za popravy nepřátel lidově-demokratického zřízení, volali po perzekuci Židů, tleskali okrádání sedláků nebo vyhánění německých spoluobčanů, aby si nakonec šli lehnout do jejich peřin. V každé společnosti takové osoby existují, obvykle je jich dokonce poměrně dost, v těch lepších dobách ale nevládnou. V těch nejlepších jsou zalezlí v kanálech, kam patří.
Kanály v demokratické České republice otevřel jejich král Miloš Zeman. To díky němu mohlo na světlo vyhřeznout všechno, za co se dříve lidé styděli. Najednou se totéž mohlo říkat v médiích. A ačkoli řada těchto médií si říká alternativní, ve skutečnosti šlo (a jde) o mainstream s přístupem do nejvyšších pater politiky. Do této mediální špíny zařadil Andrej Babiš vydavatelství Mafra.
Gottwaldovi potomci
Babišovo hnutí ANO je ještě stále mnohými naivními komentátory označováno za demokratické uskupení, které nás prý neodvede ze západních struktur. Je to samozřejmě obrovský omyl. Jediná věc, která Babiše dělí od vidlákovského dna, je fakt, že on chce před volbami hrát svoji hru na catch-all party a oslovovat tak umírněnější a středovější voliče. ANO však skutečně může do vlády přivést totální extremisty a ideové potomky Grebeníčků a Gottwaldů reprezentované Vidlákem, Kateřinou Konečnou, Jindřichem Rajchlem a mnoha dalšími.
To je skutečné nebezpečí, které nám hrozí. Dějiny se, jak víme, bohužel často opakují. A jedním z opakujících se fenoménů je selhání demokratů, kteří pustí k moci tu největší špínu. Ze zbabělosti, z neschopnosti, ze snahy nebýt Antibabiš nebo Antividlák, z potřeby bagatelizovat nebezpečí a vypadat „seriózně“.
Jenže tato selhání mívají fatální následky. Opravdu si myslíte, že si v roce 1946, po výhře komunistů ve volbách, nebo pak po puči v únoru 1948 každý myslel, že už žádné demokratické volby nebudou? Nikoli! Takovou situaci si řada lidí vůbec neumí představit. Před oběma světovými válkami mnoho osobností politické i kulturní scény ignorovalo různá varování a drželo se mantry o hysterii a o nutnosti podporovat „mírotvorce“ zosobněné Chamberlainy a jejich souputníky. A obě ty války přišly. Přišel holocaust, něco, co si neuměl představit vůbec nikdo. Protože pokud jsou před námi tragédie a katastrofy, my si je nepředstavujeme dopředu.
Putinova lekce
Po roce 1948 Československo přišlo o vládu práva, o svobodu, o regulérní volby, o prosperitu. Mnoho lidí přišlo o majetek a bohužel i o život. Dvacáté století některým z nás, doufejme, jasně ukázalo, že tvrzení „tohle se už nemůže stát“ je fatální omyl. A komu nestačilo dvacáté století, tomu dal 24. února 2022 další lekci Vladimir Putin.
Lidé jako Vidlák představují to nejhorší nebezpečí, které nám hrozí. Dveře jim podrží Babiš, aby oni drželi dveře Putinovi. A aby nás poté všechny drželi pod krkem.
A pak už na dlouho nebude cesty zpět. Teď se ale ještě stále můžeme rozhodnout správně.
