Roman Blaško kandidující do horní komory parlamentu na Praze 5 FOTO: FB Roman Blaško - kandidát do Senátu
FOTO: FB Roman Blaško - kandidát do Senátu
Člověk by čekal, že po krajských a senátních volbách, v nichž komunisté nedopadli vůbec dobře, převládne v jejich řadách jistá zaraženost a pokora. Zkrátka a dobře, že nastane doba, kdy budou přemýšlet o tom, co dělají špatně, a zdrží se nějakých halasných výkřiků, že jsou vlastně oběťmi systému – že jejich kroky jsou v pořádku, ale zlovolný kapitalismus jim háže klacky pod nohy a brání jim oslovit voliče. Jistě, někteří komunisté hledají chybu u sebe, ovšem zdaleka ne všichni.
Vyniká v tom člen Komunistické strany Československa Roman Blaško, který kandidoval za KSČM do senátu na Praze 5. V prvním kole získal 686 hlasů, což představuje 1,7 procenta. Ze sedmi kandidátů byl tak v pořadí šestý, předposlední. Pro srovnání, Michael Žantovský a Václav Láska, kteří postoupili do druhého kola senátních voleb, získali 15 929 hlasů (39,63 procenta) a 15 047 hlasů (37,44 procenta).
Blaško dopadl skutečně špatně, byť je spravedlivé říct, že jeho pozice nebyla jednoduchá a že jeho kandidatura na Praze 5 byla předem odsouzena k nezdaru. I kdyby se snažil sebevíc, o moc lepší by to asi nebylo. Jinak řečeno, žádný komunista kandidující v Praze by to neměl lehké.
Reakce Romana Blaška na volební porážku je přesto pozoruhodná. V článku pro Haló noviny napsal, že volby neuznává a odmítá je jako nespravedlivé a zfalšované. Požaduje hlasování „nové, ale konečně svobodné“. Podle redaktora Haló novin a fotografa Blaška byly totiž volby do krajských zastupitelstev a do horní komory parlamentu zfalšované „současným totalitním kapitalismem“. K čemuž dodává: „Jednoznačně odmítám totalitní kapitalismus a jemu podobné modifikace autokratických režimů nazvaných pokrytecky zastupitelská demokracie, který nám byl vnucen.“
Roman Blaško si tak vytvořil umělého nepřítele, kterému se snaží dát za vinu svůj debakl: totalitní kapitalismus – ten může za všechno. V čem je totalitní, to už nevysvětluje, náramně se mu však hodí k tomu, aby na něj svedl svůj volební neúspěch. Ano, za Blaškových 686 hlasů údajně může totalitní kapitalismus, který prý nemá nic společného s demokracií.
Totalitní kapitalismus
Neúspěšný kandidát do senátu následně dovysvětluje, proč současný režim nepovažuje za demokracii: „Řekněte mi někdo z vás, co je demokratického na tom, že kandidáti ODS, ANO, Starostů, TOP 09 a třeba Pirátů mají jako podporovatelé totalitního kapitalismu dohromady nepoměrně nejen větší rozpočet finančních prostředků na volby, ale mají podporu masových sdělovacích prostředků než my komunisté!?,“ ptá se Blaško.
Redaktor Haló novin ale zapomíná na to, že kandidoval do senátu za stranu, která dostává od státu na svůj provoz každý rok desítky milionů korun podle stejných pravidel jako ostatní politické subjekty. Můžeme si tak položit otázku, co je totalitně-kapitalistického na tom, že lidé ze svých daní platí fungování Komunistické strany Čech a Moravy.
Blaško by si zřejmě přál, aby měli na kampaň všichni kandidáti stejné množství finančních prostředů. Bylo by to ovšem více demokratické, než když si lidé mohou alespoň zčásti sami rozhodnout o tom, kolik peněz kterému kandidátovi poskytnou s tím, že některý jich získá víc a některý méně? To zároveň neznamená, že nemají existovat určitá pravidla pro financování volebních kampaní apod. V každém případě, kdybychom žili v totalitním kapitalismu, vypadalo by to dost odlišně.
Kapitalistická normalizace
Podobným směrem jako Roman Blaško míří ve svém textu v Haló novinách rovněž bývalý poslanec a předseda okresního výboru KSČM v Kutné Hoře Jan Klán. Také on kritizuje současný systém a vidí hlavní chybu v něm. Nepíše sice o „totalitním kapitalismu“, místo toho však používá termín „kapitalistická normalizace“. Dostává se k tomu tím způsobem, že přemýšlí o tom, co považujeme za normální.
„Za poslední desetiletí jsme konfrontováni s tím, co je vlastně v naší společnosti normální. Co bývalo před rokem 1989 normální, je dnes nenormální, a obráceně. V zásadě můžeme tvrdit, že dnes je normální téměř úplně vše, co dovolují zákony, které jsou mnohdy nedokonalé. Právě nedokonalost zákonů, které lze jednoduše obcházet, vede k nárůstu patologické normálnosti, kdy vyváznou bez trestu lidé, kteří rozkrádali státní majetek, obohacovali se na úkor druhých atd. Současná podoba liberální demokracie je postavena právě na těchto normálnostech, které vidíme dnes a denně v médiích,“ tvrdí Klán.
Někdejší poslanec tak naznačuje, že naše liberální demokracie je ve skutečnosti patologická, protože je postavená na „patologické normálnosti“. Chudák liberální demokracie – v očích Jana Klána je na tom hůř než předlistopadový režim. Přitom, jak jsme na tom tehdy byli s právním státem, zákonností a právní zvůlí? Šéf OV KSČM Kutná Hora dále zmiňuje různé jevy, které považuje za škodlivé, a posléze konstatuje, že to vše je v dnešní ryze liberálně kapitalistické společnosti normou.
Následně pokračuje: „Je možné, že ne všichni to takhle vnímají a říkají si, že je to vlastně důsledek vývoje kapitalismu. Na jednu stranu je to pravda, protože kapitalismus, který je skrytý právě za liberální demokracii, kde vládne neoliberalismus jakožto ekonomický model, se snaží zpeněžit vše, a akumulovat tak své zisky. Je mu v zásadě jedno, co je normální nebo nenormální. Hlavní je, když se z dané věci vytváří určitý profit,“ píše Klán, podle kterého to vede k tomu, že se v dnešní společnosti nenosí morálka.
Stejně jako u Romana Blaška i podle Jana Klána za všechno špatné může kapitalismus. Kapitalismus může za to, že u nás nemáme demokracii a ve volbách nevítězí komunisté. Kapitalismus je zodpovědný za všechny patologie a za to, že naše společnost není morální, a tak dále a tak podobně. Zkrátka stačilo by zrušit kapitalismus a nastal by ráj na zemi.
To by samozřejmě nenastal. Ráj na zemi nebyl nikdy a nikde bez ohledu na kapitalismus. Komunisté si to celé velmi zjednodušují. Stejně jako není možné svoji volební prohru svádět na kapitalismus, nelze na něj házet vinu za všechny patologie a problémy, kterým čelíme, případně za úpadek morálky (opravdu nastal? a kdy vlastně?). Tím vším se zříkáme své odpovědnosti za daný stav či za porážku ve volbách – my nic, to kapitalismus. Přitom jedinou cestou ke zlepšení ve všech oblastech je přiznat si svůj díl odpovědnosti.
