Kdo osvobodil Prahu? Vlasovci, povstalci, Rudá armáda…

Generál Andrej Andrejevič Vlasov (repro: youtube)

Generál Andrej Andrejevič Vlasov | FOTO: repro: youtube

Před 70 lety, 5. května 1945, dva dny před německou kapitulací na západní frontě, spontánně vypuklo Pražské povstání. Ačkoli o výsledku druhé světové války v Evropě nebylo pochyb, Němci v českých zemích dosud měli mohutné síly, jež vrhli na potlačení revolty.

Je nezvratným faktem, že v nejkritičtější okamžiky špatně vyzbrojeným a nevycvičeným povstalcům vydatně pomohla 1. divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) generálporučíka A. A. Vlasova. Velel jí generálmajor Sergej Kuzmič Buňačenko, mimochodem Ukrajinec. Před listopadem 1989 se z politických důvodů o účasti vlasovců v Pražském povstání mlčelo, poté se zase objevil opačný extrém, kdy se bagatelizoval podíl Rudé armády a spekulovalo se o tom, jak naše hlavní město mohla osvobodit americká armáda, nebýt té zpropadené demarkační čáry.

Zasáhli v pravou chvíli

Stanislav A. Auský, jenž se historií vlasovců podrobně zabýval, napsal: „První divize Ruské osvobozenecké armády se nezapojila do pražských bojů neočekávaně. Její účast byla výsledkem rozhovorů s vojenským velením, které vědělo, že zásah pravidelné armády je absolutně nezbytný, jinak bude povstání utopeno v krvi. Do 7. května útvary 1. divize držely pod kontrolou západní část města, v níž pořád ještě zůstávaly silné ostrůvky německé obrany ve čtvrtích Strahov, Hradčany a Dejvice. Na východním břehu útvary ROA nastolily kontrolu nad střední částí města, od linie Jiráskův most–Vinohrady–Strašnice směrem na jih.

Hlavní zásluha divize ROA spočívá v tom, že v kritický moment rozdělila město na dvě části – severní a jižní –, díky čemuž ve své následující činnosti ve městě bránila spojení mimopražských ozbrojených útvarů. Bez účasti divize v Pražském povstání by západní část města byla obsazena již 6. května a samo povstání by určitě bylo udušeno následující den.“

Jak známo, Česká národní rada musela s ohledem na okolnosti pomoc vlasovců, bojujících zároveň proti Rudé armádě, odmítnout. Jejich ztráty v Květnovém povstání činily asi 300 mrtvých.

Rudá armáda přichází

Sovětské velení zahájilo pražskou strategickou útočnou operaci den po vypuknutí povstání – 6. května. Trvala do 11. května a vrhlo do ní obrovské síly: na jejím začátku 1 770 637 sovětských, 139 495 rumunských, 69 522 polských a 48 400 československých vojáků. Ve výzbroji bylo 29 496 děl a minometů, 1808 tanků a samohybných děl a 3014 bojových letounů. Proti nim stojící skupina armád „Střed“ polního maršála Ferdinanda Schörnera čítala 900 000 vojáků, 9700 děl a minometů, 1900 tanků a útočných děl a tisíc bojových letounů.

Sovětská vojska ztratila podle oficiálních ruských údajů z roku 1993 49 348, 1. a 4. rumunská armáda 1730, polská 2. armáda 887 a 1. československý armádní sbor 533 osob. (Zde se nabízí srovnání: Bojové ztráty 3. americké armády generála Pattona při osvobozování západních a jihozápadních Čech dosáhly za období od 18. dubna do 7. května 1945 116 padlých a 353 raněných.) Materiální ztráty činily 59 800 pěchotních zbraní, 1006 děl a minometů, 373 tanků a samohybných děl a 80 bojových letounů. Zato se však zmocnila bohaté kořisti. Podle záznamu v deníku bojové činnosti 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, jenž osvobodil Prahu, z 15. května 1945 tento operační svaz zajal 256 659 důstojníků a vojáků, zmocnil se 620 tanků a samohybných děl, 2889 děl, 1344 minometů, 6647 kulometů, 118 696 pušek a samopalů, 41 020 automobilů, 781 letounů, z nich 365 shořelých, 510 lokomotiv, 12 759 vagónů a 445 různých skladů.

Nelze ovšem pouštět ze zřetele, že operace se odehrávala na rozsáhlém území. Boje bezprostředně v Praze, do níž Rudá armáda vstoupila 9. května za nadšeného uvítání obyvatelstvem, které zasypávalo obrněnou techniku i s vojáky rozkvetlými šeříky, připomínaly spíše rozsáhlou vyčišťovací operaci, mající za cíl zbavit naše hlavní město posledních německých ohnisek odporu, odstřelovačů apod. V bojích na přístupech ku Praze zahynulo 662 sovětských vojáků a v pouličních střetech přímo ve městě třicet. Němci přišli asi o tisíc mrtvých. Civilistů zahynuly přibližně čtyři tisíce.

Donedávna se ztráty českých povstalců uváděly ve výši 1694 mrtvých, ale Vojenský historický ústav nyní k 70. výročí Pražského povstání vydává publikaci zahrnující 2898 padlých účastníků Pražského povstání, tedy téměř dvojnásobek. Svobodu jsme tudíž nedostali zadarmo na stříbrném podnose.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner