Ruský vůdce Vladimír Putin FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
Ruský opoziční politik Michail Chodorkovskij ostře kritizuje chování prezidenta Vladimira Putina v krizových situacích. Na základě dlouhé řady událostí tvrdí, že šéf Kremlu systematicky mizí vždy, když země čelí tragédii, a odmítá nést odpovědnost. Podle něj nejde o náhodu, ale o promyšlený mechanismus přežití režimu.
„Představte si tohle: vaši zemi postihne velká katastrofa. Lidé umírají, města hoří, životní prostředí je zničeno. Těšíte se na svého vůdce, aby představil plán záchrany, ale on není nikde k nalezení. Že to zní nepravděpodobně? V Putinově Rusku je to každodenní realita. Za 26 let u moci zmizel pokaždé, když národ trpěl bolestí,“ napsal Michail Chodorkovskij.
Aktuálním příkladem je situace v jihoruském Tuapse, kde po útocích dronů došlo k rozsáhlé ekologické katastrofě. Oblast zasáhlo znečištění ropnými látkami, hynou zvířata a obyvatelé čelí zvýšeným koncentracím toxických látek. Městem se dokonce prohnala vlna hořící ropy. Putin však k situaci mlčí a věnuje se jiným aktivitám.
Chodorkovskij připomíná, že podobný přístup není nový. Obdobně se zachoval již v roce 2000, když se potopila ponorka Kursk se 118 námořníky, Tehdy Putin ani nepřerušil dovolenou. „Jeho chladná odpověď Larry Kingovi doplněná úšklebkem „potopila se“ ukázala světu přesně, kdo je,“ ukázal cynickou Putinovu tvář Chodorkovskij.
Po teroristickém útoku na školu v Beslanu v roce 2004, při němž zemřely stovky lidí včetně dětí, se na místo osobně nedostavil ani po letech. „Pokud není „vítězství“, které by mohl sdílet, nezajímá ho to,“ zdůraznil Chodorkovskij.
Stejný vzorec se opakoval i poté, co rozpoutal válku na Ukrajině a ta se nevyvíjí podle jeho představ. Po kolapsu ruské fronty u Charkova v září 2022 se Putin účastnil oslav Dne města v Moskvě a teprve po týdnu uznal porážku.
Když o dva měsíce později ruská armáda doslova utekla z Chersonu, o kterém Kreml tvrdil, že je „navěky náš“, byl Putin zaneprázdněn účastí na koncertu pro lékařskou agenturu a voláním prezidentu Středoafrické republiky. „Nechal nést veřejnou kritiku Šojgua a Surovikina,“ připomněl Chodorkovskij..
Podle Chodorkovského Putin zmizel i po teroristickém útoku v moskevské Crocus City Hall v roce 2024. Na veřejnosti se objevil až s odstupem a nikoli na místě tragédie. Podobně reagoval i na další incidenty, včetně vojenských selhání či katastrof.
Když ruské protivzdušné rakety náhodně sestřelily ázerbájdžánské dopravní letadlo nad Čečenskem v prosinci 2024, Putinův „naléhavý“ program zahrnoval telefonát školačce, aby jí pomohl dostat se na taneční zkoušku. „On prostě považuje realitu za obtíž,“ ukázal Chodorkovskij, jehož kritika míří i na nedávné povodně v Dagestánu, které zasáhly statisíce lidí. Putin podle dostupných informací čekal více než týden, než se k situaci veřejně vyjádřil. Mezitím pomoc zajišťovaly především místní iniciativy.
Chodorkovskij tvrdí, že Kreml tento Putinův zbabělý a vyhýbavý přístup systematicky maskuje mediální strategií, která využívá například předtočené záběry. Smyslem je podle něj udržet obraz neomylného vůdce, který se neobjevuje u „špatných zpráv“, a myslí si, že s nimi nemůže tak být spojován.
Z těchto důvodů označuje Putina za politika, který se vyhýbá odpovědnosti a vystupuje pouze tehdy, když může prezentovat úspěch. Takový přístup podle něj odhaluje slabost, nikoli sílu. „Je to už ustálený vzorec. Kdykoli udeří skutečná krize — vojenská porážka, teroristický útok nebo katastrofa — „machistický“ národní vůdce se stává „neviditelným mužem.“ Distancuje se od všech problémů, aby zachoval mýtus o své neomylnosti,“ poznamenal Chodorkovskij.
Ruský vůdce podle něj vytvořil systém, kde stát ignoruje utrpení svého lidu, aby chránil ego jednoho muže. „Každý, kdo ho považuje za výtečného státníka, je buď odtržený od reality, nebo prostě blázen,“ vypálil zdrcující kritiku Chodorkovskij.