Kdo přijde po nejbohatším Čechovi? Vznikla příležitost pro další mocné, kteří dosud stáli ve stínu Kellner–Babiš

Zemřel jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů Petr Kellner, jehož majetek časopis Forbes odhaduje na 373 miliard korun. Majitel skupiny PPF Group investoval do finančních služeb, telekomunikace, strojírenství, biotechnologie i nemovitosti v Evropě, Asii a Severní Americe. Jeho byznysový vliv byl obrovský – stejně jako ten politický. Jak jeho úmrtí ovlivní další směřování těchto oblastí?

Nejbohatší Čech Petr Kellner. Vlivný podnikatel, tajemná postava porevolučního období, přítel nejmocnějších českých politiků. Smrt majitele skupiny PPF Group může podle odborníků zasáhnout obchodní i politické vztahy v České republice. Jaké změny na tomto poli působení přinese jeho odchod? Redakce FORUM 24 oslovila několik předních českých ekonomů.

„Na příkladu Petra Kellnera je dobře vidět, jak malá naše země je, protože tu jeden člověk dokáže vybudovat impérium schopné ovlivňovat nejen domácí, ale také zahraniční politiku pro své vlastní zájmy. S jeho odchodem proto vzniklo okno příležitosti pro další mocné, kteří dosud stáli tak trochu ve stínu nejmocnější dvojice Kellner–Babiš,“ upozorňuje ekonom Jaromír Baxa z Institutu ekonomických studií na FSV UK.

Kdo konkrétně by však toto mocenské vakuum mohl vyplnit, to nechce předpovídat. „Ať to bude kdokoliv, z pohledu politiky větší změnu neočekávám. Předpokládám, že řada našich nejvýznamnějších miliardářů se bude pokoušet stát ovládat ve svůj prospěch, jako to někteří dělají už teď a jak jim šel P. Kellner příkladem. Nadále můžeme čekat především společný tlak na utváření zákonů a na politiku obecně od zástupců fosilního průmyslu (Křetínský, Tykač a další) a developerů (Vítek z CPI, Dospiva z Penty, nebo Kunovský z Central Group, a další),“ myslí si Baxa.

„Svou moc budou používat především proti té části společnosti, která je znepokojena klimatickými změnami a nedostatky v ochraně životního prostředí. Kvůli svým zájmům budou nejspíše nadále přiživovat protievropské a dost možná i poněkud populistické strany. Bohužel mezi českými miliardáři nevidím mnoho těch, kteří by aktivně podporovali občanskou společnost a kterým by šlo o zlepšování fungování státu nejen v jejich prospěch, ale ve prospěch státu jako takového. Jsem trochu skeptický, abych si myslel, že mocenského vakua po odchodu Petra Kellnera využijí politici, státní správa a občanská společnost k tomu, aby si svou moc vzali od miliardářů zpět, tak daleko jsme v budování naší demokracie ještě, myslím, nedospěli,“ obává se ekonom Baxa.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka bude mít tragédie dopad na Kellnerovo impérium. „Byl to totiž právě Petr Kellner, který svou pracovitostí a vysokou inteligencí dokázal posouvat věci dopředu. Přestože existuje krizový plán, který byl po jeho smrti aktivován, jeho samotného nedokáže nic nahradit. PPF samozřejmě bude fungovat dál a tým kolem Petra Kellnera se pokusí, aby vše bylo jako za jeho života. Nicméně PPF přišla o silného lídra, kterého nelze ze dne na den vyměnit. Petr Kellner byl zcela jedinečná osobnost, která se rodí zřídkakdy. Ukázal, že i Čech se může vyšvihnout mezi nejbohatší lidi na planetě a vést globální byznys,“ poukázal ekonom Křeček.

Jak připomíná Křeček, náhlá smrt nejbohatšího Čecha již určité pohyby na pražské burze přinesla. „Investoři již začali smrt Petra Kellnera zahrnovat do svého rozhodování. Na pražské burze jsme proto svědky výprodeje akcií Monety a částečně i společnosti O2 Czech Republic. Smrt Petra Kellnera by potenciálně mohla ohrozit plány na spojování Monety s Air Bank a částí Home Creditu. Právě toto spojení přitom motivovalo řadu investorů k nákupu akcií Monety,“ uvádí.

Ředitel Institutu ekonomických studií Martin Gregor popsal, že každá nečekaná tragédie na úrovni vlastníka je pro firmu otřesem. „Přináší potřebu ujasnit se o strategii, přerozdělit rozhodování a případně přehodnotit nejvýznamnější běžící projekty. Tato nejistota v průměru firmu oslabuje. Nicméně velké firmy jsou si nežádoucího dopadu nejistoty předem vědomy a mají připraveny – přinejmenším implicitně – záložní plány pro situace následnictví,“ přibližuje.

„Poslední výzkum provedený na velkých firmách ve vyspělých ekonomikách ale přesvědčivě ukazuje, že žádný plán nemůže eliminovat nežádoucí dopady tragédie a že role klíčových vlastníků a manažerů se v poslední době nezmenšuje, spíše naopak. Proto očekávám turbulence v aktivitách bývalého Kellnerova impéria, které se mohou zvýrazňovat tím, že pro tak rozsáhlé firmy či skupiny firem jsou trhy propojené a nejistota na jedné části trhu bude plodit další nejistotu jinde,“ očekává Gregor.

Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland, odhaduje, že vzhledem k zaběhnutým procesům investiční skupina PPF nebude nijak výrazně ohrožena. „Kellner byl – a dále zůstává – také velkou inspirací pro mnoho generací investorů, ať už ty, kteří se z jeho líhně již odloučili, nebo dál pokračují v rámci skupiny PPF. Ti všichni mají jasně stanovené cíle a vědí, co mají dělat. Zda se ultimátní vlastník někdy v budoucnosti bude snažit směr poupravit, nelze samozřejmě vyloučit, ale zásadní proměny bych neočekával. Na to je právní komplexita vrcholného investování příliš složitá. Osobně závislé na zakladateli jsou spíše mnohem menší firmy, PPF je globální investor,“ uvedl Bartoň.

Počáteční pokles akcií na burze, který sledujeme, je podle něj dán jen zbrklou reakcí na nejistotu, nikoli věcnou evaluací reálné situace. „Na burze navíc funguje spousta algoritmů, které zadávají příkazy k prodeji akcií automaticky podle okamžité analýzy médií, jež jsou nyní samozřejmě plná tragické zprávy. Dosah skupiny PPF ve světě je nyní vyšší než dosah v Česku. Proto lze také odhadovat, čistě statisticky, že pokud někdy k nějakým změnám dojde, mohou být spíše na zahraničních trzích,“ uzavřel Bartoň.