Hnutí ANO Andreje Babiše se v prezidentské volbě jednoznačně vyslovilo pro Miloše Zemana. Už tu nejsou žádné vytáčky. Babiš už neříká, že to je jen jeho soukromý názor. Je to stranické stanovisko. Ohromné mediální a ekonomické impérium Agrofertu stojí za Milošem Zemanem.

I kdyby Drahoš desetkrát opakoval, že není Babišovým oponentem, tak logika věci je taková, jaká je. Volit Zemana znamená volit Babišovu snahu o nekontrolovatelnou moc a ohnutí právního státu.

Důvod je prostý:

Žádný normální prezident by nemohl jmenovat trestně stíhaného člověka do funkce předsedy vlády. To je v rozporu se zdravým rozumem i s pravidly hry. Ale Zemanovi to nevadí.

Žádný demokratický prezident by nemohl najmenovat Babišovi vládu výlučně z jeho zaměstnanců a uvrhnout tím celý státní aparát do stavu, v němž nad ním nemůže mít veřejnost žádnou kontrolu.

Nyní Babiš vyjednává s komunisty o podpoře pro svoji vládu a následně se bude ucházet i o podporu antievropského hnutí Tomia Okamury. A kdo tu jasně řekl, že je to podle něj optimální sestava pro vládní důvěru, pakliže se ANO nedohodne s ČSSD? Inu, Miloš Zeman.

Zeman je jednak vyznavačem absolutní moci bez veřejné kontroly a jednak je posedlý touhou po pomstě. Mstí se všem, kdo mu  nechtěli jeho politickou moc dostatečně dopřát.

Andrej Babiš je nástrojem Zemanovy pomsty. Skrze Babiše Zeman uskutečňuje svůj sen o své silné vládě.

Zeman dobře ví, že sám už na samovládu nestačí. Stojí na konci života a kromě ruských a čínských přátel a domácích patologických extremistů je na politické scéně i s celým svým ohromným davem příznivců vlastně dočista sám.

To Babiš má peníze. Babiš má podniky, média, celé štáby expertů a zkorumpovaných sluhů. Babiš řídí celá města, řídí velké části ekonomiky a v parlamentu má 78 poslanců.

Babiš je dnes Zemanův politický syn. Skrze otce zvolíte ve skutečnosti jeho duchovního syna. Volit Zemana, to znamená volit pokračování Babišova vládnutí.

Na samotném Zemanovi už není moc co volit, kromě symbolů a pocitů. Jeho reálné možnosti cokoli dělat a ovlivňovat jsou svázané jedině s Babišem.

Volit Zemana znamená také – velmi pravděpodobně – volit i Babišovu beztrestnost. Vztah mezi Zemanem a Babišem má kromě lásky zcela jistě i svou obchodní stránku.

Když si volič řekne, že Zemanův protikandidát Jiří Drahoš žádnou vážnou protiváhu vůči komplotu Zemana a Babiše nepředstavuje, tak si může být jistý, že právě svou neúčastí u voleb zvolí zase jen Babiše.

Každé oslabení Zemanova protikandidáta je faktickým posílením autoritářského komplotu, který dusí českou společnost a vzdaluje ji od moderní civilizace.

Jistě, Jiří Drahoš nemusí být pro všechny příznivce Horáčka, Hilšera, Fischera či Topolánka tou ideální volbou. Pro člověka, který by si přál výrazněji profilovaného či více energického politika anebo někoho, kdo zřetelnějším způsobem deklaruje obranu demokracie před autoritářstvím, může Jiří Drahoš, jakožto nováček v politice, vzbuzovat nejistotu. Ale rezignace na tuto volbu je rezignací na šance, které Drahoš představuje. A my opravdu potřebujeme naději.

V současné vypjaté atmosféře se opět vzedmuly dvě vlny bouřlivých emocí.

Pro jednu část společnosti je Miloš Zeman hrdinným zbrojnošem proti uprchlíkům. Proti tomuto chimérickému obrazu se opět vzedmul pravdoláskařský kýč o údajné slušnosti, kterou má představovat Jiří Drahoš. V obou případech jde jen o rituální symboliku. Podstatné je něco jiného.

Boj s uprchlíky je jako boj se strašidly a duchy, s nimiž se bojuje kouzly a zaříkáváním.

A u slušnosti je problém, že si ji lidé vykládají různě. Formální projevy kulturního chování jsou určitě moc důležité, ale jsou tu podstatnější věci: ústavní pořádek, právní jistoty, kontrola moci. Neboli moderní společnost.

Miloš Zeman s Andrejem Babišem představují autoritářský skanzen, v němž se moc vymyká veřejné kontrole a právní řád je ohýbán, jak se to papalášům hodí.

Proto je projevem elementární zodpovědnosti, abychom se pokusili postavit tomuto komplotu autoritářů. Jestli Drahoš přitom nevystupoval dostatečně antibabišovsky, tak je to třeba teď nechat na období po volbách. Horší situaci, než máme teď se Zemanem, už s Jiřím Drahošem rozhodně nezažijeme.

Může to být jenom lepší. A bude.