Propalestinská demonstrace v Londýně 14. října 2023 (ilustrační foto) FOTO: Wikimedia Commons / CC AS 2.0 / Alisdare Hickson
FOTO: Wikimedia Commons / CC AS 2.0 / Alisdare Hickson
GLOSA / Zpráva ze sobotního odpoledne a večera: před fotbalovým zápasem mezi Norskem a Izraelem o postup na mistrovství světa se v centru Osla konala velká demonstrace, při níž propalestinští aktivisté pochodovali směrem ke stadionu, kde prorazili policejní zátarasy a zapálili izraelskou vlajku. Zneškodnit je musel slzný plyn. Sedmnáct osob bylo zadrženo.
„Fandíme norské reprezentaci a přejeme jí štěstí na cestě k účasti na mistrovství světa, ale Izraeli by měla být účast zakázána, stejně jako Rusku,“ řekla deníku Dagbladet Line Khateebová, šéfka Palestinského výboru v Norsku.
Jestli si někdo myslel, že s mírem mezi Izraelem a Hamásem, který začal platit před pár dny, tenhle folklor z evropských měst zmizí, tak se spletl. Barbarství násilníků z Blízkého východu totiž během dvou let trvající války zapustilo v západní civilizaci kořeny a ta ho vzhledem ke svým demokratickým a liberálním principům nechala dále rozbujet.
Od bestiálního útoku na izraelské civilisty 7. října 2023 si toho užiteční idioti Hamásu v Evropě dovolují čím dál víc. Začínali nesměle – máváním vlajkami islamistických organizací. Později zapojili další symboly a antisemitská hesla. Pak začali fyzicky napadat ty, kdo s nimi nesouhlasí, a stavět šibenice, na nichž symbolicky věšeli židovské vězně koncentračního tábora. Nepokoje při pravidelných demonstracích se staly samozřejmostí.
Oni to přece myslí dobře, mohl kdejaký naiva říkat o flotile s aktivisty, kteří se opakovaně pokoušeli prolomit blokádu a proniknout do Gazy se symbolickou humanitární pomocí. Jenže i v tomto případě nákaza zvaná barbarství již odvedla svou práci. Na některé účastníky i organizátory výpravy začaly vycházet najevo nepěkné věci. Z nahrávek i fotografií jsou zřejmé jejich vazby na Hamás i další teroristické organizace.
Z Izraele deportovaní švédští aktivisté v čele s Gretou Thunbergovou se v úterý po příletu do Stockholmu stali hlavní atrakcí demonstrace, jejíž účastníci vyzývali k intifádě. Protože to bylo 7. října, jen o několik set metrů dál si lidé připomínali oběti zmíněného masakru. Podobně to vypadalo v Göteborgu. Když skupina pod policejní ochranou pokládala květiny a svíčky k uctění památky znásilněných a zavražděných žen, opodál barbaři skandovali nenávistná hesla.
Když už to vypadalo, že konflikt, který se z Blízkého východu rozšířil do ulic Západu, bude ukončen, někteří uživatelé sociálních sítí si z Grety a spol. začali utahovat: „Co si teď počnou? Za co budou tihle profesionální aktivisté bojovat tentokrát?“
Jak je ale na jednom z řady příkladů zmíněném v úvodu tohoto textu patrné, „romantika terorismu“ v Evropě stále žije. Podle zápalu, se kterým si někteří její vyznavači dál pletou agresora s obětí, se zdá, že už jim přešla do krve. A kdyby teď přestal Hamás existovat, museli by si ho patrně vymyslet.