KOMENTÁŘ / Ostrá slova o vystoupení z OSN po skandálním hlasování o rezoluci, která vyzvala k humanitárnímu příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. Proti bylo čtrnáct zemí včetně České republiky, což je tedy z našeho hlediska jediná dobrá zpráva. Ministryně obrany Jana Černochová dala nebývale jasně najevo své rozhořčení – a zástupy svatoušků kolem nás se mohou zbláznit. A přitom je čas, aby se taky ozval někdo, kdo řekne, že to Černochová řekla dobře.
Mentalita mnoha Čechů, a politiků zejména, je taková, že přece nesmíme nikoho naštvat. Je lepší mlčet, případně hledat konsenzus a kompromis. Jak přesně se dosahuje konsenzu a kompromisu ve chvíli, kdy v Izraeli vraždí zdivočelí teroristé, to už neříkají. A je dobře, že máme alespoň jednu političku (kde jsou zástupy radujících se feministek?), která je schopná toto za všech okolností jasně a pevně odsoudit.
„Přesně před třemi týdny Hamas vyvraždil více než 1400 Izraelců, což je na jejich počet obyvatel více obětí, než zavraždila militantní islamistická organizace al-Káida 11. 9. 2001 v USA. A jenom 14 zemí, včetně té naší, se proti bezprecedentnímu teroristickému útoku spáchanému teroristy z Hamásu jasně a srozumitelně postavilo! Stydím se za OSN. Dle mého názoru nemá ČR v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat. Vystupme,“ napsala ministryně Černochová na sociální síť X.
Tak přesně by bylo dobré si říct, že když někdo něco napíše na internet, nejde o politické rozhodnutí, takže z OSN (což je tedy organizace, za kterou se dnes musí stydět každý slušný člověk) nikdo nevystupuje. A proč by politik nemohl vyjádřit frustraci a rozhořčení? Protože „se to nedělá“? Nebo protože si to myslí seriózní novináři (kteří se navíc ještě zastávají teroristů z Hamásu)?
Vládu Petra Fialy můžeme klidně kritizovat od rána do večera. A bude k tomu důvod. Málo šetří, naprosto nedostatečně tuhle zemi brání před vlivem holdingu Agrofert, mnohdy je ten konsenzus a kompromis větší hodnotou než politické rozhodnutí a jasné kroky. Ale v ničem se to netýká zahraniční politiky, která je nejlepší za poslední roky. A navíc v téhle době.
Když tady osm let před televizními kamerami svojí vlastní řečí blábolil nevychovanec vydávající se za ministry a poté za premiéra, mnoho lidí mlčelo. Kdyby tentýž člověk byl premiérem teď, spolu s Viktorem Orbánem by se klaněl před Vladimirem Putinem a jeho dvojministerský poskok by šílenou rychlostí deklamoval naučené fráze o plynu pro naše lidi.
Je válka. Dokonce na několika frontách. Ta situace je frustrující pro každého. Fakt, že jsou frustrováni i zástupci vlády, ukazuje, že jejich morální kompas je v pořádku. Kéž by se každý uměl k věcem vyjadřovat tak jasně jako Jana Černochová. Zejména někteří vystrašení pánové by si z ní měli vzít příklad. Svět by pak vypadal o dost jinak, lépe. Kolaborantských chcimírů a vystrašeních Chamberlainů už v historii bylo dost. A jestli se z toho alespoň někteří představitelé politické reprezentace dokázali poučit, je to dobrá zpráva. Všimněte si, jak ministryně obrany strašně rozčiluje dezoláty. I to je přece jasná ukázka toho, že to dělá dobře. Je suis Černochová.