Kdyby tak šlo extremisty dát na den virtuálně do lágru

Eric Drooker

Hackeři napadli internetové stránky památníku v prostorách bývalého nacistického koncentračního tábora v rakouském Mauthausenu a umístili na ně dětskou pornografii. Informovala o tom agentura APA.
Firma, která se o stránky stará, je okamžitě zablokovala a společně s odborníky z ministerstva vnitra pracuje na tom, aby mohly co nejdříve fungovat jako obvykle. „Nedokážu pochopit, kdo je tak padlý na hlavu a stojí za tímto činem,“ řekla šéfka rezortu vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Hackeři si pro útok vybrali den, na který připadá 70. výročí konce druhé světové války. V neděli se v Mauthausenu uskuteční oslavy osvobození koncentračního tábora.
V městečku Mauthausen, ležícím východně od Lince, byl zřízen první koncentrační tábor mimo území Německa. Celkový počet vězňů v Mauthausenu se odhaduje na 199 400, z nichž 119 000 nedobrovolný pobyt nepřežilo. V Mauthausenu zemřel například písničkář Karel Hašler.

Byl to blázen?
Jak může někoho napadnout zneuctít mrtvé z koncentračního tábora? Normálního člověka by to nenapadlo. Pak ale záleží na tom, co myslíme slovem normální. Kdyby pachatele policie odhalila, možná by se ukázalo, že to spáchal někdo celkem příčetný, kdo nese odpovědnost za své jednání. Tedy normální člověk, kterého je možné soudit a potrestat. Jenže jak může někoho napadnout umístit na stránky památníku koncentračního tábora dětskou pornografii? Pokud za tím není nějaké vyřizování osobních účtů, třeba kompromitovat lidi, kteří mají na starosti zabezpečení stránek, jde asi o nějakou individuální vadu charakteru. Dříve by se bez velké vědy řeklo, že ten člověk je prostě zlý. Že se rozhodl udělat něco špatného, a to zcela vědomě a dobrovolně.
V každém případě jde o demonstraci moci, někdo něco udělá, protože může. Mohl by také provést něco jiného, třeba vyhodit do povětří židovský hřbitov nebo odsávat peníze z banky.

Kdo jsou extremisté
Ve společnosti je například vždycky určité procento lidí, kteří mají sklony k extremismu. Odhaduje se, že je to šest až deset procent, podle toho, do jaké míry se lidé jsou ochotni zapojit, nebo jen sdílí ideje příslušné skupiny či hnutí. Průzkum agentury STEM před pěti lety ukázal, že až 70 procent Čechů sympatizuje s některými myšlenkami ultrapravice. Kompletní souhlas by dalo ale jen deset procent.
Oněch deset procent jsou lidé ochotní ultrapravici volit a současně za ni angažovat. Jak tehdejší výzkum říká: „U respondentů spadajících do této skupiny je patrná silná frustrace v oblasti profese, rodinného života, materiálního zajištění i v hodnocení fungování společnosti. Tito občané častěji nabývají dojmu, že ve společnosti nemohou uplatnit své schopnosti. Pozorujeme zde i vyšší výskyt nespokojenosti s okolím a pocit neporozumění ze strany ostatních lidí.
U sledované rizikové skupiny populace se také častěji shledáváme s prvky osobnostní lability, jež často vede k nepromyšlenému a afektivnímu jednání, a s prvky závislosti na mínění a standardech blízké skupiny přátel. Právě tyto charakteristicky vtahují sledované osoby do společných akcí.“
Můžeme předpokládat, že pachatelem hackerského útoku proti památníku v Mauthausenu byl někdo takový. K extremistům patří samozřejmě i ultralevice, která se stále méně podobá romantikům s batůžky. V tomto případě by ale nejspíš zaútočili na jiné cíle.

Měli by si to zkusit
Určitě se objeví hlasy, že vykořeněná mládež je důsledkem života v kapitalistické společnosti, která lidem nedává životní perspektivu. Na to se dá říci asi to, že společnost lidem perspektivu dávat nemůže. Společnost je konstrukt, není to bytost s mozkem a rukama, a nemůže proto nikomu nic dávat. Perspektivy si lidé musí dávat sami. Vyhazovat do povětří auta zločinných kapitalistů, jak to nedávno předvedla naše ultralevice, nebo dělat útoky na různé památníky na řádění nacistů (toto by mohl být takový případ, v každém případě se takové věci ze strany různých neonácků staly vícekrát) žádnou životní perspektivu neprozrazují.
Takoví lidé, protože nejsou vyloženě blázni, disponují bohužel volebním právem jako ostatní. Útěchou pro demokracii může být, že tito jedinci stejně nakonec k žádným volbám kvůli své zahořklosti nedorazí. Škoda že nejsou pořád ještě vynalezeny nějaké simulátory, kde by si mohli takoví lidé vyzkoušet, třeba jeden virtuální den, jaké to bylo v takovém koncentráku být. Dát jim kuklu na hlavu a dopřát jim se všemi senzory 3D iluzi, jakou ještě nezažili. Nebylo by to výchovné?  Třeba by ostří hoši změnili názor.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner