Prezident USA Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Norský premiér Jonas Gahr Støre se ve čtvrtek v pořadu norské veřejnoprávní televize NRK ostře pustil do Donalda Trumpa. Podle něj se pro amerického prezidenta stalo Grónsko téměř posedlostí. Na severské poměry nebývalou kritiku připojil také předseda švédské vlády Ulf Kristersson.
„Nejvíce času věnoval tématu Grónska. Je to pro něj téměř posedlost,“ komentoval Jonas Gahr Støre obsah projevu, s nímž Donald Trump ve středu vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. „Takže si myslím, že musíme vycházet z toho, že tomu ve svém uvažování přikládá velkou důležitost,“ dodal šéf norské vlády.
Trump v projevu sice řekl, že Grónsko nebude chtít získat silou, ale že jeho zájem o ostrov, který je součástí Dánského království, trvá. Ve středu večer po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem pak stáhl hrozbu sankčních cel proti Norsku, Švédsku a dalším spojencům, kteří se postavili proti jeho plánům ohledně Grónska.
„Bylo samozřejmě dobře, že USA nyní ustoupily od hrozby násilného odebrání Grónska Dánsku. Myslím, že to ovlivnila ostrá kritika, které čelily, dokonce i v USA. Stále je to však výhružná a posměšná rétorika – vůči Dánsku, vůči Grónsku, vůči několika evropským zemím, vůči Kanadě. Není to dobré a je to nespravedlivé ve všech myslitelných ohledech,“ prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson. „Máme v úmyslu i nadále říkat, že to není něco, co bychom oceňovali,“ dodal.
Na čtvrteční tiskové konferenci k postoji švédské vlády k mezinárodní bezpečnostní situaci pak uvedl: „Výhrůžky a posměch, které vidíme v posledním týdnu, nemůžeme akceptovat.“
Podle Kristerssona se řešení problému nikam neposunulo. „(Spojené státy) trvají na tom, že chtějí Grónsko koupit, Dánsko zcela oprávněně trvá na tom, že Grónsko není na prodej. Takže jsme se tady vůbec nedostali dál.“
Když Trump začal osmi zemím v sobotu vyhrožovat uvalením dodatečných cel kvůli jejich podpoře územní celistvosti Dánského království, Kristersson patřil mezi první lídry dotčených států, který se tvrdě ozval. „Nenecháme se vydírat,“ napsal na sociální síti X. V úterý pak odmítl Trumpovo pozvání do jeho Rady míru, což pro deník Svenska Dagbladet ve čtvrtek zkritizoval zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff jako velmi nešťastné a špatné rozhodnutí.
K Trumpově iniciativě se nepřipojilo ani Norsko. Jeho premiérovi zaslal Trump dopis, v němž se dotčeně vrátil k tomu, že nedostal Nobelovu cenu míru. „Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu míru za zastavení více než 8 válek, necítím se již povinen myslet pouze na mír,“ uvedl Trump doslova v dopise a dodal, že „nyní se můžeme zamyslet nad tím, co je dobré a vhodné pro Spojené státy americké“.
„Pokud jde o Nobelovu cenu míru, Trumpovi jsem několikrát jasně vysvětlil to, co je dobře známo, a to, že cenu uděluje nezávislý Nobelův výbor, a nikoli norská vláda,“ reagoval Støre.
