Dvě jaderné mocnosti – Indie a Pákistán – jdou cestou eskalace a konfrontace. FOTO: AP / Muhammad Sajjad / Profimedia
FOTO: AP / Muhammad Sajjad / Profimedia
KOMENTÁŘ / Dvě jaderné mocnosti – Indie a Pákistán – jdou cestou eskalace a konfrontace. Dillí tvrdí, že údery, které následovaly po teroristickém útoku, při kterém zemřelo 26 převážně indických turistů v Indií ovládané části Kašmíru, byly zaměřeny na „teroristickou infrastrukturu“. Islamábád na druhé straně označil údery za válečný akt. „Pákistán má plné právo, aby na tento indický válečný akt přiměřeně odpovědělo,“ poznamenal pákistánský premiér Šahbáz Šaríf.
Zhruba čtvrthodinové vraždění na horské louce nedaleko letoviska Pahalgam v Kašmíru opět prudce vystupňovalo napětí mezi oběma zeměmi. Podle vlády v Dillí byli mezi pachateli, kteří zabili 26 lidí, převážně indických turistů, také občané Pákistánu a Islámábád má tak na útoku přímý podíl. To Pákistán striktně odmítá, když tvrdí, že Indie nepředložila žádné důkazy, které by zapojení jeho občanů potvrzovaly. Indickým závěrům už předem nevěří a požaduje mezinárodní vyšetřování.
Bezprostředně po útoku v Kašmíru reagovala Indie nejen vojenským plánováním, ale také represivními opatřeními, jejichž cílem bylo vyvinout na Pákistán nátlak. Mezi první z nich patřilo rozhodnutí vlády v Dillí o pozastavení účasti na dohodě o rozdělení vody z řeky Indus a jejích přítoků.
„Jestli zastavíte vodu, připravte se na válku. Rakety nemáme jen proto, aby dělaly parádu při přehlídkách. Máme je kvůli Indii. 130 jaderných hlavic míří na vás,“ obořil se na Indii v reakci na tento krok pákistánský ministr železnic Haníf Abbásí. Mimo to Indie vyhostila několik pákistánských diplomatů, včetně poradců pro obranu, a snížila počet zaměstnanců svého velvyslanectví v Islámábádu, pozastavila vydávání víz pákistánským občanům a uzavřela hraniční přechod Attari-Wagah.
Pákistán na druhé straně vyhostil indické diplomaty, pozastavil obchod a přístup indických letadel do vzdušného prostoru a zastavil vydávání víz indickým státním příslušníkům.
V noci na středu potom Indie zahájila operaci Sindoor – pojmenovanou podle tradičního červeného kosmetického pudru z jižní Asie, který obvykle nosí vdané ženy podél vlasů. Série úderů měla mířit na „teroristickou infrastrukturu“ v Pákistánu a Pákistánem spravovaném Kašmíru většinou spojovanou s islamistickými militantními skupinami.
Jedna indická raketa zasáhla mešitu ve městě Bahawalpur v nejlidnatější pákistánské provincii Paňdžáb a zabila 13 lidí, včetně dvou tříletých dívek. Další zasažená místa se nacházela poblíž Muridke v Paňdžábu a Kotli v Pákistánem kontrolovaném Kašmíru, kde při úderu na mešitu zahynulo několik lidí včetně šestnáctileté dívky.
„Pákistánský národ a pákistánské ozbrojené síly velmi dobře vědí, jak se vypořádat s nepřítelem,“ řekl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf. „Nikdy nedopustíme, aby nepřítel dosáhl svých nekalých cílů.“ Na obou stranách kašmírské hranice byla hlášena pohotovost protivzdušné obrany a mobilizace vojsk.
Ponížení modernizující se armády
Pákistánská armáda oznámila, že sestřelila pět indických stíhaček, „když zaútočily na Pákistán, až když uvolnily své zbraně“, a jeden dron. To je pro Indii více než ponižující. Za zhruba 12 hodin ztratila indická armáda nejvíce letadel od indicko-pákistánské války v roce 1971.
Tehdy šlo o jednu z mnoha válek mezi oběma zemi. Důvodem bylo, že Indie poskytla pomoc separatistům z hinduistického Východního Pákistánu, kde byla v březnu 1971 vyhlášena nezávislá Bangladéšská lidová republika. Do poloviny prosince 1971 zahynuly tři miliony lidí, asi deset milionů obyvatel uprchlo do Indie.
Nyní má indická armáda, která v posledních letech prochází modernizací, ve všech měřitelných aspektech navrch. Ta pákistánská naproti tomu stagnuje a jediná karta, kterou Islámábád drží v ruce, je karta jaderná. Stejně tak je ale jadernou mocností i Indie a zřejmě by odpověděla stejně. Od jaderné eskalace navíc bude zhruba čtvrtmiliardový Pákistán odrazovat jeho největší spojenec – Čína.
Nebylo by to poprvé, kdy by Peking zamezil použití jaderných zbraní. Podle Spojených států sehrál stejnou roli i během ruské války na Ukrajině. „Máme důvod se domnívat, že Čína zapojila Rusko do jednání (o jaderných zbraních, pozn. red.) a řekla: ‚Nedělejte to,’“ řekl na začátku letošního roku nyní již bývalý ministr zahraničních věcí Spojených států amerických Antony Blinken v rozhovoru pro Financial Times.
Čína a Spojené státy v pozadí
Čína má na Moskvu své páky, stejně tak má páky i na Islámábád. Pákistán je na prvním místě China indexu, který měří vliv Pekingu na jiné země. Odklon Pákistánu od Spojených států Číně poskytl obrovský vliv. Islámábád je závislý na čínské podpoře, která udržuje chod jeho ekonomiky nad vodou, a na dodávkách vojenské techniky. Hluboké strategické vztahy se projevují především v oblastech hospodářství, technologií, vojenství a zahraniční politiky.
V regionu zaujímají obě země jednotný postoj vůči společnému rivalovi – Indii – a na globální scéně se obě země vzájemně podporují v boji proti politice Spojených států. Vztahy mezi Čínou a Indií dlouhodobě ovlivňují spory o pohraničí v Himalájích.
Loňský rok ale přinesl naději, že se vztahy, které se uplynulých letech dostaly na dno, narovnají. Premiér Módí se během summitu BRICS v ruské Kazani sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a dohodli se na obnovení vztahů. „Rozvoj je nyní největším společným cílem Číny a Indie,“ stojí v komuniké zveřejněném čínským ministerstvem zahraničí.
Indický premiér Módí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem během summitu BRICS v ruské Kazani. FOTO: Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo zahraničních věcí Čínské lidové republiky / se souhlasem
Indii na rozdíl od Pákistánu geopolitická situace v Indo-Pacifiku přivedla jiného velkého spojence – Spojené státy. Dillí velmi záleží na tom, aby Indie byla ve skupině prosperujících a důležitých států, které mají v Indo-Pacifiku vliv. Spojeným státům velmi záleží na tom mít takového spojence, jako je Indie. Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou nyní tak dobré hlavně kvůli Číně.
Čína a Spojené státy tak mohou při řešení konfliktu mezi Indií a Pákistánem stát v pozadí. V cestě takovému řešení konfliktu ale může stát diplomat Trump. „Mám blízko k Indii a Pákistánu. Ten boj v Kašmíru vedou už tisíc let. Tak či onak to vyřeší,“ poznamenal před pár dny americký prezident. Jenže Washington se s Pekingem ocitl v patové situaci ohledně přímých obchodních jednání a je tak otázkou, zda je řešení konfliktu v jižní Asii Čínou a Spojenými státy vůbec možné. Když je Amerika slabá, svět je nebezpečnějším místem.
Příklady táhnou
Po 80 letech od konce druhé světové války je svět nestabilním místem, což dokazuje i noční indický útok. Podle Světového indexu míru v současné době probíhá 56 konfliktů, což je nejvíce za posledních 80 let. Konflikty se zároveň staly více mezinárodními, když je celkem 92 zemí zapojeno do válek mimo své hranice.
A příklady táhnou. Jedna nepotrestaná agrese vede k dalším, které neponechají planetu v klidu. Celkem sedm jaderných mocností se v současné době účastní přímých vojenských akcí – Rusko, Spojené státy, Izrael, Pákistán a Severní Korea. Spojené království a Francie jsou zapojené do pomoci zemi ve válce s jinou jadernou mocností. Žádného konfliktu se nyní neúčastní pouze jedna z nich – Čína.
A byl to právě prezident Spojených států Donald Trump, který několikrát řekl, že kdyby byl v té době prezidentem, Rusko by na Ukrajinu nikdy nezaútočilo. Řekl, že Hamás by nikdy nezaútočil na Izrael a že by obojí ukončil do 24 hodin. Války na obou místech pokračují a nově se Indie a Pákistán – dvě jaderné mocnosti – vydaly cestou konfrontace, ve které je stále mnoho neznámých, ale může jít o další politický přetřes v už tak nestabilním světě.
„Je zakázáno zabíjet, a proto jsou všichni vrazi potrestáni, pokud nezabíjejí ve velkém počtu a za zvuku trumpet,“ řekl kdysi francouzský filozof Voltaire. Současný svět, zdá se, směřuje spíše k té druhé cestě.
