Když je italský sýr dobrý, proč ho ničit? Rusko řeší, co se zbožím zabaveným kvůli sankcím

Ilustrační foto (Sergej Konegen / Wikimedia Commons /CC BY-SA 3.0)

Ilustrační foto | FOTO: Sergej Konegen / Wikimedia Commons /CC BY-SA 3.0

Scény likvidace polských paprik, které šířila videa v posledních dnech, musely vyvolat smíšené pocity především v ruských občanech. Na paprikách nebylo nic závadného. Jejich jedinou vadou bylo, že se na ně vztahují opatření Vladimira Putina. Aby potrestal Západ za uvalené sankce, zakázal dovážet různé západní zboží. Když se do země dostane a přijde se na to, prostě se zničí. Aspoň oficiálně. Některé končí na černém trhu.

Poslední případ, který vzbudil pozornost: „V Krasnodaru provedli celníci společně s Rosselchoznadzorem a prokuraturou kontrolu a v jednom ze skladů našli 1111 kg polské sladké papriky. Sankcionované zboží se nejen skladovalo, ale také prodávalo. Dovoz těchto paprik z Polska do Ruska je zakázán. Prodávající proto neměl žádné přepravní a rostlinolékařské doklady. Ztráta činila 222 200 rublů,“ píše web Yuga.ru. Stalo se minulý týden.

()

Dekret Vladimira Putina v roce 2015 stanovil, že „zemědělské výrobky, suroviny a potraviny dovážené na území Ruské federace, jejichž zemí původu je stát, který přijal rozhodnutí o uvalení hospodářských sankcí na ruské právnické a (nebo) fyzické osoby nebo k takovému rozhodnutí přistoupil, a které je zakázáno dovážet do Ruské federace (dále jen ‚zboží‘), podléhají od 6. srpna 2015 zničení“.

Záběry tun ničených potravin vzbuzuje znepokojení celé roky od zavedení „antisankcí“. Nyní se objevuje možnost, že by Rusko od ničení potravin, které byly zabaveny nebo staženy z oběhu, ale byly shledány vhodnými, ustoupilo. List Izvěstija zjistil, že takový návrh zákona bude v nejbližší době předložen Státní dumě. Tyto produkty by se měly využít pro potřeby státu a obcí. Reakce na tuto iniciativu se různí. Někteří odborníci se domnívají, že Rusko nemá dokonalý systém „recyklace“ a že z nekvalitního dohledu nad ním mohou těžit ti, kteří tyto výrobky dále prodávají.

„Spotřebních potravin zabavených nebo stažených z oběhu se každoročně zničí desítky tisíc tun. To způsobuje vážné sociální napětí mezi Rusy, zejména v podmínkách klesajících příjmů a prudce rostoucích cen potravin,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu zákona, kterou má list Izvestija k dispozici. „V návrhu zákona se navrhuje doplnit zákon o nový článek, který stanoví, že zabavené, z oběhu stažené potraviny, které byly po odborném posouzení uznány za vhodné ke spotřebě, se zasílají k využití pro potřeby státu a obcí.“

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Autor návrhu zákona, šéf výboru pro práci Státní dumy a zástupce předsedy frakce Liberálně demokratické strany Ruska Jaroslav Nilov, řekl Izvestijím, že by šlo o všechny potraviny, které byly zabaveny v souvislosti s porušením zákona. Jak zabavených, tak sankcionovaných. „Pytlák například nelegálně lovil ryby nebo sbíral červený kaviár. Nebo byly zemědělci zabaveny živočišné produkty, protože je prodával bez dokladů. Pokud je to považováno za bezpečné pro použití, proč by se to mělo zničit?“ vysvětlil poslanec.

Oleg Nilov, místopředseda frakce Spravedlivé Rusko pro pravdu a petrohradský poslanec, řekl listu Izvestija: „Mé argumenty, proč by se potraviny neměly ničit, jsou následující: za prvé, obyvatelé Sankt Petěrburgu mají zvláštní vztah k jakýmkoli potravinám. Jsme přesvědčeni, že jejich ničení je nepřijatelné. Druhá věc je, že lidé by neměli chodit na skládku a hledat tyto výrobky, je to ostuda.“

Nikolaj Arefjev, člen frakce komunistické strany, se domnívá, že je třeba rozlišovat mezi různými druhy výrobků: „Pokud mluvíme o sankcionovaném zboží, pak jablka a další výrobky nemají s politikou nic společného, ničím se neprovinily. Měli bychom potrestat lidi, kteří se je pokusili propašovat. Zničit je je hloupost. Padělané výrobky by však měly být vyřazeny, protože jsou zpravidla vyráběny s porušením všech technologií s cílem zlevnit náklady.“

Kirill Kabanov, člen Rady pro lidská práva a předseda Národního protikorupčního výboru, zase soudí: „Do Ruska se například pašují sýry z Itálie, na které byly uvaleny sankce. Pokud jsou vyrobeny v rozporu s hygienickými předpisy, samozřejmě je nemůžete dávat lidem. Ale když je sýr dobrý, proč ho ničit? Po celém světě se takové zboží nabízí v aukcích. V naší zemi však existuje jistá záludnost a nedokonalost v systému likvidace. Vidíme, že tento sankcionovaný sýr se prodává.“

Uvedl také příběh pašovaných telefonů, které měly být zlikvidovány, ale pak se prodávaly ve známém obchodním řetězci. Kdyby se zabavené věci nemohly „jakoby“ zničit, mohlo by se lépe kontrolovat, co se s nimi děje dál.