Vojenská přehlídka v Moskvě na Rudém náměstí ke Dni vítězství (9. 5. 2021) FOTO: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko
FOTO: ČTK/AP/Alexander Zemlianichenko
KOMENTÁŘ / Přehlídka v Moskvě, kde si Rusko každoročně připomíná vítězství nad nacismem, se opět proměnila v demonstraci autoritářské jednoty. Jen slepý by neviděl, že když Vladimir Putin slaví konec války, nejde mu jen o uctění padlých sovětských vojáků. Jeho přehlídka má za cíl legitimizovat i současnou ruskou válečnou agresi proti Ukrajině.
Pohled na tribunu na Rudém náměstí dnes odhaluje, kdo je ochoten stát po boku agresora, který už čtvrtým rokem vraždí děti a civilisty v sousední zemi, porušuje mezinárodní právo a nedodržuje ani vlastní sliby o příměří – naposledy ty, které dal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
O to děsivější je, že se této propagandistické show zúčastnil i slovenský premiér Robert Fico. Ne jako tichý pozorovatel, ale jako aktivní účastník. Jako jediný předseda vlády členského státu EU tak doplnil přehlídku „spřátelených“ autokratů z Běloruska, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kuby, Venezuely, Zimbabwe, Palestiny či Srbska.
Pro nás by to měl být varovný signál, jak snadno se může prozápadně orientovaná země obrátit na východ. Zvlášť když nejsilnější české hnutí ANO hlásá falešná hesla o míru, která maskují skutečného viníka této války. A když se zbytek opozice, vydávající se za vlastence, nezdráhá obracet role a označovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora.
Stačí se podívat na preference, aby člověk pochopil, že příští rok už by na tribuně vedle Putina a Fica mohl stát i český ministr zahraničí, kterého tam vyšle nová vláda. Ostatně český europoslanec Ondřej Dostál, zvolený za komunistickou koalici Stačilo!, už v Moskvě bloudí a hledá hlavní vchod do Kremlu. Když diktátoři slaví a představitelé svobodných zemí jim dělají stafáž, demokracie by neměly mlčet. Tady nejde o úctu k padlým. Jde o test naší budoucnosti – o to, zda jsme připraveni bránit hodnoty svobody. A tato výzva neplatí jen pro Evropu, ale i pro Spojené státy.
Na tribuně v hlavní roli nechyběl čínský prezident Si Ťin-pching. Jeho přítomnost nebyla jen formálním gestem – byla to mocenská demonstrace. Západu, světu, a především Americe. Spojenectví mezi Ruskem a Čínou není rovné. Rusko je v něm slabší – vojensky, technologicky i ekonomicky závislé. Čína hraje chladnou a dlouhou hru. Jejich vztah nestojí na důvěře, ale na společném cíli: oslabit liberální systém.
A právě to je odpověď pro Donalda Trumpa. Když Ameriku izoluje od tradičních spojenců a podkopává západní aliance, otevírá prostor jiným. Pokud bude dále podporovat extrémní proruské síly typu Orbána nebo německé AfD, může se dočkat pravého opaku svého hesla „America First“. Podrývá tím samotné základy svobody, kterou Amerika desítky let pomáhala budovat.
Někdo by to měl tomu “geniálnímu stratégovi” v Bílém domě konečně vysvětlit. Prázdný prostor po opuštěných partnerech nezůstane prázdný. Vyplní ho Moskva, Peking – a ti, kdo po jejich světě touží. A to pro Ameriku žádná výhra nebude.
