Eerik-Niiles Kross, disident ze sovětské éry, který později vedl nezávislou estonskou zahraniční zpravodajskou službu a dnes je poslancem, je dlouholetým kritikem Vladimira Putina. V rozhovoru pro Radio Svoboda mimo jiné vysvětluje, co pro Ukrajince i Rusy znamenají poslední výbuchy vojenských zařízení na Krymu. Také soudí, že se nemáme bát ruského jaderného zastrašování.

Eerik-Niiles Kross v rozhovoru říká: „Především to není poprvé, co Ukrajinci zasáhli cíle uvnitř ruského území, nebo řekněme Ruska – Krym je třeba považovat za Ukrajinu. Pravděpodobně je překvapila vzdálenost, která je větší než obvykle. A v tuto chvíli nevíme, zda jde o nějakou déle dopadající munici (z amerických dodávek) HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System), nebo o ukrajinskou munici. Myslím, že je to asi důležitější pro samotné Ukrajince, protože jim to určitě dodá větší sebevědomí. V tomto ohledu je to velmi dobrý vývoj: Krym není mimo dosah… Je to určitě psychologická rána pro prookupační obyvatelstvo Krymu, pro turisty a tak dále.“

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM označuje sedm nebezpečných lží Václava Klause

Týdeník FORUM tentokrát vyrazil do terária s českými pravěkými ještěry a přináší článek o Václavu Klausovi, který se čas od…

Bývalý šéf rozvědky říká, že pro ruské operační velení to nejspíš není velké překvapení. „Oni se toho obávali a už několik týdnů ztrácejí muniční sklady, některé z nich jsou 80 nebo 90 kilometrů za frontovou linií. Takže bych si myslel, že to ruští operační plánovači vzali v úvahu. Ale je to dobrý důkaz schopností Ukrajinců. Zatím bych to nenazýval strategickým průlomem, ale trend je řekněme pozitivní.“

Eerik-Niiles Kross se domnívá, že jako odvetu bude Rusko „pravděpodobně dělat víc toho samého, co dělali doposud, tedy rutinně útočit na náhodná ukrajinská města a vesnice“. Budou „reagovat tím, co umí nejlépe“, zabíjením civilistů, což ale rovnováhu na bojišti nijak nezmění.

Nadále je nutné počítat s tím, že někteří lidé na Západě budou stále říkat, že se nemají Ukrajině dávat zbraně, které by střílely příliš daleko.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

„To nezmizí. Je to tu od samého počátku. Ti samí lidé, kteří na začátku říkali, že nemá smysl dávat Ukrajincům zbraně, protože by to stejně nepomohlo a nic by to nezměnilo, protože Rusové by stejně vyhráli, (protože) mají převahu, teď říkají: Nemůžeme Ukrajincům dovolit, aby dostali více zbraní, protože by se to obrátilo proti nim.“

Podle něj je to jen výmluva. Tvrzení, že bychom Ukrajině neměli dávat zbraně, protože by došlo k eskalaci, nemá smysl: „Jakou eskalaci? Rusové už eskalovali do nejžhavějšího konfliktu od druhé světové války. Zhodnotil bych, že skutečná hrozba jaderné eskalace je snížena, protože, víte, oni už by to udělali.“

Jako vážný problém vidí Eerik-Niiles Kross jadernou elektrárnu v Záporoží, kterou Rusové používají jako štít. Pokud jde ale o zjevnou jadernou hrozbu ze strany Rusů, kterou rétoricky neustále vytahují, nesmí se jí Západ podvolit: „Vydat se touto cestou by v podstatě znamenalo, že kdykoli Rusové něco opravdu chtějí, řeknou ‚jaderná bomba‘ a pak to dostanou. A kde by to skončilo? S Rusy u La Manche?“

Teď záleží na tom, aby se Rusům nepovedlo západní země postavit proti sobě navzájem a vytlačit Rusy za linii z 23. února, nebo nejlépe z celé Ukrajiny.