Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
Co udělá Vladimir Putin, to zřejmě naprostá většina lidí neví. Je to v jeho hlavě a pak v hlavách jeho nejbližšího okolí. Signály, které vysílá, ale vzbuzují reakce i u nás. Zatímco nová vláda dává najevo podporu Ukrajině ohrožené ruskou agresí a prezident Zeman ze sebe není schopen dostat nějaké prohlášení, známé typy už šíří hlášky, které by v zemi se zkušeností mnichovské dohody nikdy zaznít neměly.
Na sociálních sítích se už objevují komentáře, některé spontánní, další nepochybně profesionálně dodávané, jak se máme chovat: Rusko je mocné a my nejsme nic. Bez ruského plynu zmrzneme. Západ a NATO jsou váleční štváči. Američané zase nic nevyhrají. Jde jen o prachy. Co je nám po nějaké Ukrajině, ať si to vyřeší sami. Krym byl a bude vždy ruský. Nesmíme provokovat. Je to kolem dokola.
Ti, kdo se stylizují jako realisté, jsou úplně mimo.
Ruský politik Leonid Gozman, který patřil v 90. letech ke kruhům ekonomických reformátorů a dnes kritizuje současné ruské vedení, v diskusi na Radiu Svoboda řekl: „Vždy je špatné panikařit. Je třeba doufat v nejlepší, ale připravit se na nejhorší… Jednou jsem slyšel mluvit jednu velmi starou paní, která přežila holocaust, a ta řekla: hlavní poučení z holocaustu je toto: když lidé říkají, že vás chtějí zabít, věřte jim. To, co říkají naši lidé: že toto není stát, že toto je území bez vlastníka – tomu byste měli věřit a připravit se na to, že budou jednat podle těchto věcí. Doufám, že se Ukrajina připravuje.
Vladimira Putina mohou zastavit dvě věci. První je strach ze sankcí, pokud jsou skutečně tak vážné. Druhým důvodem je strach z velkých ztrát na životech. Ne kvůli humanismu, to vůbec ne. Ale pokud ‘náklad 200‘ (tím se myslí zinkové rakve, ve kterých byli mrtví sovětští vojáci přepravováni domů z Afghánistánu, pozn. red.) dorazí do domů jeho voličů, neodpustí mu to. To je to, co si myslím, že chápe na pozadí své klesající obliby, a tak dále. A pokud se domnívá, že ukrajinská armáda může vážně bojovat a způsobit tak značné škody, nepůjde do toho. Pokud tomu nevěří, a věří, že všechno uděláme perfektně… Jako před Afghánistánem, když Brežněvovi řekli, co se stane, a nějaký generál mu na poradě, kde se rozhodovalo, řekl: No, prohraje ruský voják s těmi muži v širokých kalhotách? A prosím – šli a prohráli.
Sami se zahnali do kouta. Zahnali do kouta sami sebe, zahnali do kouta nás všechny a teď musí odtamtud vypadnout. Předpokládejme, že se Putin rozhodl, že není třeba válčit. Ale je třeba udělat něco, aby se dalo říct, že vyhrál, aby se dostal ven a neztratil tvář.“ Tolik Leonid Gozman.
Klíčové je sdělení, že když někdo řekne, že něco provede, měli bychom to brát vážně. Zvlášť když máme zkušenost, že už svá slova v minulosti mnohokrát splnil.
Představa, že Česko nějak „unikne dějinám“, je naivní. Nikdy jim tahle země za posledních tisíc let neunikla. Předválečné Československo doplatilo mimo jiné na to, že v rozhodující chvíli nemělo spojence. Dezinformátoři budou dnes šířit nálady, že je nemáme ani dnes a že „Západ nás v tom zase nechá“. V současnosti je ale konstelace úplně jiná, nemáme nějakou smlouvu s jednou jedinou zemí a nestojíme sami proti nějaké totalitě. První na ráně je ostatně někdo jiný, momentálně Ukrajina. Čím horší situaci se tam Putinově juntě povede navodit, tím víc to zasáhne i nás. Invaze ruských vojsk na Ukrajinu by přinesla vlnu uprchlíků, ekonomický otřes pro Evropu, a nám se to stejně nevyhne.
Putin a jeho lidé mají instinkt vycítit slabost. Váleční štváči jsou oni, ne my. Ruští vojáci jsou na území Ukrajiny, ne ukrajinští na území Ruska. Ukrajina není Vietnam, Irák nebo Afghánistán, je za rohem. Podporou Ukrajiny podporujeme sami sebe.
Dobré je na téhle mizerné situaci aspoň to, že vidíme, kdo všechno už se dokázal odkopat. Různé „vlastenecké weby“ najednou překypují „realismem“ a pacifismem. Realizují se tam i četné politické figury, současné – i zneuznaní političtí důchodci. Hlásají „světu mír“, přátelství mezi národy a pro sebe by si v gubernii jednou rádi nechali přidělit nějakou funkci. To by se jim zřejmě moc a moc líbilo. Nic nového, kdo není slepý, tak to vidí.
