Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: ODS / se souhlasem
FOTO: ODS / se souhlasem
Ke zvýšení daní bude muset dříve nebo později dojít, předpovídají ekonomové, které oslovil deník FORUM 24. České finance jsou na tom podle nich ale zatím dobře. Problém je však prý v trendu posledních let, kdy docházelo a dochází k nešťastným rozhodnutím typu redukce danění příjmů. Jak vysoký podle nich bude schodek státního rozpočtu za rok 2022, který ministerstvo financí plánuje ve výši 330 miliard korun? A splní Česko v tomto volebním období maastrichtská kritéria?
„Pokud jde o celkovou míru zadlužení, je na tom Česko objektivně stále dobře. Celkový dluh českého veřejného sektoru činí zhruba 42 procent hrubého domácího produktu, přičemž v Evropě i ve zbytku vyspělého světa lze snadno najít země, které vykazují 80 až 100 procent. Toto by nás ovšem nemělo nabádat k přehnanému optimismu,“ okomentoval pro deník FORUM 24 stav českých veřejných financí hlavní ekonom společnosti CYRRUS Vít Hradil.
I podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy jsou české veřejné finance z krátkodobého hlediska stále ještě ve slušném stavu. „Problém je ale jednak v trendu posledních let, kdy docházelo a dochází k nešťastným rozhodnutím typu redukce danění příjmů nebo zbytečně plošným podpůrným opatřením, a také v nepřipravenosti na budoucí dramatický nárůst výdajů v důsledku stárnutí populace,“ řekl deníku FORUM 24.
S tím souhlasí i Vít Hradil. „Mimořádné situace, mezi které bezpochyby patří pandemie či válka za humny, si pochopitelně vyžádaly dramatický nárůst deficitu rozpočtu, který se vyšvihl z dříve obvyklých desítek miliard do stovek. Jakmile tyto přechodné jevy pominou, měla by ovšem vláda okamžitě zapracovat na normalizaci hospodaření, deficity svižně snižovat a v dobrých letech je ideálně překlopit do přebytků,“ popsal.
K tomu se ale podle ekonoma Hradila minulá ani současná vláda nehlásí, což je směr, kterým sice lze nezodpovědně kráčet ještě několik dalších let, ovšem nakonec vede nevyhnutelně „do Řecka“, tedy k neudržitelnému zadlužení. „Nad Českem navíc neustále visí Damoklův meč odkládané důchodové reformy. Vzhledem k demografickému vývoji se totiž v blízké budoucnosti začnou extrémně zvyšovat výdaje na důchody, což rozpočtovou bilanci hrozí dramaticky zhoršit,“ upozornil.
Naopak hlavní ekonom Investiční skupiny Natland Petr Bartoň tvrdí, že stav veřejných financí je velice tristní. „Jediná pozitivní stránka, kterou se každý politik vždy oháněl, že totiž ještě máme rezervu v zadlužení, když nám maastrichtská kritéria dovolují 60 procent, vzala za své. Při současném tempu nového zadlužování bychom této úrovně dosáhli automaticky za několik let, kdybychom předtím ještě nenarazili na vlastní české omezení dluhové brzdy. Nejen, že se výdaje nevracely alespoň v druhém covidovém roce k předcovidovému normálu, na rozdíl od drtivé většiny ostatních zemí. Ale deficit dále roste, nyní pod rouškou války,“ řekl deníku FORUM 24.
Nejtragičtější jsou podle něj dva trendy. „Vysoké úrokové sazby dělají zadlužení neudržitelné i bez zvyšování výdajů. A i u konzervativních ekonomů se již šíří hlasy, že k vysokým výdajům je třeba zvýšit příjmy, na rozdíl od tradičního k nízkým příjmům je třeba snížit výdaje. Oba postupy sice sníží deficit a tím růst dluhů. Fajn. Ale ten první tu zakonzervuje vysoké výdaje už na věky. Přitom sami ekonomové vědí, že se to v dějinách neustále opakuje, a dokonce pro to mají jméno: efekt západky,“ doplnil.
Ke zvýšení daní bude muset dojít
Experti i veřejnost v poslední době debatují o tom, jestli by měla vláda zvýšit daně. Kabinet Petra Fialy (ODS) ale dlouhodobě tvrdí, že k tomuto kroku nesáhne. Cesta ke stabilitě je podle programového prohlášení vlády v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.
Podle ekonomů, které oslovil deník FORUM 24, ke zvýšení daní časem ale bude muset dojít. „Ke zvýšení daní podle mého názoru dříve nebo později musí dojít. Náš daňový systém je momentálně nastaven takovým způsobem, že i po odečtení vlivu dočasných nepříznivých ekonomických vlivů – jako je pandemie a válka – utrácíme ročně o zhruba 220 miliard korun více, než kolik vybíráme na daních. Tato propast, která je do značné míry důsledkem nekoncepčního zrušení superhrubé mzdy, s námi zůstane tak dlouho, dokud se neodhodláme k řešení,“ prohlásil ekonom Vít Hradil.
Pokud by to Česká republika chtěla zacelit snížením výdajů, bude podle něj nevyhnutelně muset šetřit na některých z hlavních položek, jako jsou důchody, zdravotnictví, školství či bezpečnost. „To považuji za společensky neprůchodné a jednalo by se o politickou sebevraždu. Bude tedy nutné sáhnout ke zvyšování příjmů, tedy daní. Jedinou alternativou by bylo setrvalé zadlužování, což je vůbec nejhorší možnost, jelikož tento dluh budeme muset nakonec tak jako tak zaplatit z daní, ovšem i s úroky,“ doplnil.
„Vzhledem ke zřejmé neochotě vlády zahájit tvrdá úsporná opatření nad rámec přiškrcení platů některých státních zaměstnanců je zjevně třeba zvýšit daňový výnos. Politicky relativně schůdný a objemově velmi významný by byl například návrat k úrovni zdanění pracovních příjmů platné před loňským lednem. V úvahu přichází také zavedení progrese do zdanění nemovitostí, ale to už by vyžadovalo složitější přípravu,“ potvrdil slova Víta Hradila ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické Michal Skořepa.
Podle ekonoma Petra Bartoně z Investiční skupiny Natland ale zvýšení daní nic neřeší. „Pokud vyšším výdajům jen napasujeme vyšší daně, už je nikdy nikdo nebude moci snížit. A my tak zakonzervujeme skokově narostlé výdaje na věky, a tím pádem s námi bude i dočasnost covidu navěky. Změnit daňový systém je to samé v bleděmodrém, pokud to jen najde pokrytí dočasně vyexplodovaných výdajů z jiných daňových zdrojů. Tedy ani jedno. Změnit systém je potřeba, ale ne daní, nýbrž výdajů.“
Schodek státního rozpočtu se výrazně nezmění
Vláda na konci června schválila nový návrh státního rozpočtu pro rok 2022, který reaguje na důsledky ruské agrese na Ukrajině. Předpokládaný schodek rozpočtu bude 330 miliard korun. Sněmovna by se novelou rozpočtu měla zabývat v září. „Pokud nenastane nějaká další mimořádná a nečekaná událost, pak konečné číslo pravděpodobně bude poblíž této hodnoty. Osobně bych jej sice tipoval blíže k 350 miliardám, ovšem vzhledem k tomu, s jak obřími částkami státní rozpočet operuje, se jedná o prakticky zanedbatelný rozdíl,“ řekl hlavní ekonom společnosti CYRRUS Hradil.
S jeho slovy souhlasí i ekonom Michal Skořepa. „Předpokládám, že vládní experti vycházeli při výpočtu z aktuálních informací o české ekonomice i o úmyslech vlády v souvislosti s pomocí domácnostem a firmám, a tudíž že navržený schodek není daleko od aktuálně rozumného odhadu. Nicméně například v případě rychlého propadu domácí poptávky pod tíhou raketově rostoucích účtů za energie se může rychle zhoršit výnos z nepřímých daní zároveň se zesílením tlaku na vládní opatření na podporu domácností,“ uvedl pro deník FORUM 24.
Naopak Petr Bartoň myslí, že je „pravděpodobnější, že se zvýší, než že by zůstal. Pokud skutečně vláda půjde cestou plošných výdajů domácnostem na energie, je to téměř jistota.“
Splní Česko maastrichtská kritéria?
V programovém prohlášení se kabinet Petra Fialy (ODS) mimo jiné zavázal k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel Evropské unie. Maastrichtská kritéria, známa také jako konvergenční kritéria, musí splnit členské státy Evropské unie pro vstup do 3. fáze Evropské hospodářské a měnové unie a pro zavedení eura.
„S ohledem na vyjádření i činy jejích představitelů je zřejmé, že vláda v tomto volebním období maastrichtská kritéria naplnit nehodlá. Patří mezi ně totiž mimo jiné deficit pod 3 % HDP. Samo ministerstvo financí přitom ve své květnové rozpočtové strategii počítá s pokračováním trendu stamiliardových deficitů minimálně do roku 2025, což naplnění tohoto kritéria po dobu mandátu současné vlády de facto vylučuje,“ uvedl Vít Hradil.
S tím souhlasí i ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „V současném volebním období je splnění maastrichtských kritérií velmi nepravděpodobné zejména ohledně členství v systému ERM II. Jistý otazník se ale týká i kritérií pro deficit veřejných financí, inflace a dlouhodobých úrokových sazeb,“ řekl deníku FORUM 24.
I podle ekonoma Petra Bartoně maastrichtská kritéria Česko v tomto volebním období nesplní. „Splnit závazek je v tomto volebním období nyní nereálné. Ale ne z principu. V době voleb mohlo být realistické takový závazek dát, splnění znemožnil až následný vývoj na energetických trzích. Na druhou stanu to už dnes v podstatě je jedno. Je téměř nevyhnutelné, že maastrichtská kritéria (a jejich eurozónní pokračovatel Pakt stability a růstu) budou muset být překopána, pokud by je v dohledné době měl ještě někdo splnit,“ uvedl.
Inflace bude ještě mírně stoupat
Inflace v České republice je na rekordních hodnotách. Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o 17, 2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu podle expertů přispělo zdražování potravin. Podle ekonoma Michala Skořepy můžeme při dnešních informacích čekat, že inflace bude ještě mírně stoupat, ale neměla by prý výrazně překročit 20 procent.
„Jednoznačně stoupat bude. I pokud by samotné tempo zdražování v obchodech nyní začalo na měsíční bázi výrazně zpomalovat, meziroční inflace dále poroste. Jedná se o důsledek jednoduchého statistického efektu, kdy aktuální zvýšená cenová hladina bude nadále srovnávána s relativně levným loňským podzimem,“ vysvětlil pro deník FORUM 24 důvody zvyšující se inflace Vít Hradil.
„V některých kategoriích – například v účtech za energie – přitom zdražování pravděpodobně zpomalovat ani nebude. Jistě tak letos překonáme hranici 20 procent. Pokud ovšem nepřijde další neočekávaný cenový šok, například vlivem kompletního zastavení dodávek ruského zemního plynu, pak by toto mělo již představovat vrchol, následovaný velmi pozvolným poklesem,“ doplnil ekonom.
