Klaus by si mohl českou korunu uložit do sklepa vedle stowattových žárovek. Nebo třeba do Sberbank

NÁZOR / Exprezident Václav Klaus a jeho osobní kancelář fungující pod názvem Institut Václava Klause dávají najevo zděšení z toho, že se u nás konečně mluví o přijetí eura. Klaus k tomu dokonce uspořádal tiskovou konferenci. Zřejmě nás zase čeká nějaká klausovská „mobilizace“.

Nic nového jsme se nedozvěděli. Byly zopakovány staré fráze, že eurozóna je „projektem primárně politickým“ a podle klausovců „vysoce nestabilním“, který by „ke svému eventuálnímu dokončení vyžadoval vytvoření plné fiskální a politické unie, tedy vlastně vytvoření evropského superstátu“.

Něco takového je pro Klause, který EU z celé duše nenávidí, naprostá noční můra. Proto věští, že pro Česko by dosažení „plného politického a hospodářského sjednocení znamenalo zánik české státnosti a přeměnu v provincii evropského superstátu“.

„Přijetí eura znamená vzít na sebe náklady a rizika, z nichž velkou většinu nejsme schopni ovlivnit a která poneseme za jiné. Nic nás nenutí toto riziko podstupovat. Nic nás nenutí zažívat další politickou bitvu odvádějící pozornost od daleko zásadnějších problémů, jimiž trpí naše společnost a ekonomika. Vláda ani prezident nemají mandát takovou fatální změnu podmínek našich životů rozhodnout proti vůli občanů a za jejich zády,“ vykládá politik, který rozdělil Československo a nikoho se na nic neptal.

Nejde o to, jestli to tehdy bylo správné, federace skutečně praskala ve švech, ale o způsob provedení, kdy se o nějaké mínění občanů nikdo aspoň formálně nezajímal. Budiž, stalo se, svět se nezbořil, tak ať se ale ten samý člověk najednou nedovolává hlasu lidu, který mu byl vždycky ukradený.

Závěr článku na IVK je komický: „Vyzýváme, aby se jakékoli rozhodnutí o těchto věcech – po všestranné, uvážlivé a komplexní celospolečenské debatě beroucí v úvahu výhody a nevýhody opuštění naší měny – udělalo na základě referenda.“

Předně by bylo zajímavé pozorovat, kdo by tu „uvážlivou“ debatu vedl třeba ve sněmovně. Blábolivý Babiš? Jeho oddaní pohůnci, kteří slepě souhlasí se vším, co jim šéf nařídí? Babiš nejdřív horoval pro euro jako naprostou nutnost a dneska je vášnivě proti a jeho vycvičení papoušci to opakují, protože nechtějí přijít o zrníčka v mističce. Tomio Okamura a jeho vazalské duše v SPD? Okamura by nás chtěl dostat z EU stejně jako Klaus. Odborná debata za účasti poslanců Kotena a Kobzy by byla nesporně pozoruhodná. Koten by mohl u eura odhalit nějaké nebezpečné vibrace a Kobza radioaktivitu.

Referendum o euru se ostatně konalo, když jsme měli referendum o vstupu. Pro nové členské země je přijetí eura povinné. Klaus si stěžuje na vládu Miloše Zemana, že nevyjednala výjimku. Proč by ji ale měla vyjednávat? To je ostatně jedno, lid to odsouhlasil a každé další referendum by hrozilo dopadnout jako brexit, kdy Britové záhy zjistili, že byli podvedeni šarlatány. Dnes si většina Britů myslí, že jim brexit žádné zlepšení nepřinesl, spíš zhoršení v mnoha oblastech. Jenže je pozdě.

Lživá kampaň využívající osobní data ukradená z facebooku společností Cambridge Analytica lidem důkladně vypláchla mozky. Jenže právě tohle různí hlasatelé referend a „přímé demokracie“ milují. Vyšponovat kampaň, nesmírně lhát, zlikvidovat racionalitu, zaplatit to všechno penězi pochybného původu a způsobit škodu, která se nedá napravit ani za generaci.

V hlavě Václava Klause se nachází pozoruhodná změť idejí. Ameriku a EU nesnáší a k Rusku tíhne. Za válku na Ukrajině činí odpovědným Západ. Odborným argumentům nevěří, ani když jde o covid, ani ohledně změn klimatu. Dojemně se stará o naši „zemičku“, ale klidně by ji nechal závislou na monstrózních diktaturách, jako jsou Rusko a Čína. Tam se najednou o suverenitu nebojí. Evropu by chtěl politicky roztříštěnou a hlásá fantomatické vize „národního státu“, aniž by ho napadlo, že za tisíc let naší státnosti jsme mimo nějaký nadnárodní útvar byli snad jen za husitských válek a za první a druhé republiky. Neosvědčilo se to. Straší evropským „superstátem“ a pokouší se tak vnutit lidem představu, že by to bylo něco špatného. V používání nálepek byl vždycky mistr. Euro označí za politický projekt, jako by každá národní měna nebyla politický projekt a slovo „politický“ bylo fuj.

Klaus je představitel pseudokonzervatismu, který se děsí změn. Symbolicky to představuje jeho sentiment nad skleněnými tepelnými koulemi s výstižným názvem žárovky. (Víc to hřálo než svítilo.)

„Kdybych byl normálním občanem, který běžně chodí do našich nákupních center, tak bych opravdu před 1. zářím skoupil na zbytek svého, určitě už ne dlouhého, života dostatečnou zásobu žárovek, abych používal staré dobré edisonovské žárovky a nenaskakoval na tu modernu, která dnes kolem nás vzniká,“ řekl Klaus v roce 2009 při představení své nové knihy Modrá planeta v ohrožení. Žít o něco dřív, trval by třeba na Edisonově fonografu místo gramofonu a dynamu na stejnosměrný proud. Dožil se ale našich časů, tak trvá na koruně.

Pokud jde o vztah k penězům, tak aspoň ještě jednu komickou historku na závěr. „Nadační fond Livie a Václava Klausových měl uložené peníze ve společnosti Sberbank CZ, které Česká národní banka v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu 22. dubna 2022 odebrala licenci. Vyplývá to ze sdělení společnosti Sberbank CZ v likvidaci, jež bylo jako dokument letos 12. srpna posláno Městskému soudu v Praze,“ psaly v srpnu 2022 Lidové noviny.

No jasně, ruská Sberbank. Přece si vlastenci Klausovi neuloží peníze do nějaké „národní“ české banky, nebo snad (hrůza pomyslet) v neomarxistickém Bruselu! Ale třeba laureáti Puškinovy ceny nemohou jinak, co my víme.