Exprezidenta Václava Klause už na žádné ctihodné podniky nezvou, takže pokud chce být viděn – a on strašně touží být viděn – musí jezdit na akce nectihodné. Konkrétně to znamená na sedánky všelijakých extremistů.

Teď se začátkem týdne zjevil na srazu Brexit Party, kterou u příležitosti poněkud nečekané účasti Britů v eurovolbách založil lhář a manipulátor Nigel Farage. Klaus se ve společnosti těchto lidí cítí dobře, což neudivuje. Pronesl tam řeč. Poznámky k projevu si lze přečíst na stránkách IVK. Myšlenek tam mnoho není, respektive v podstatě žádné, především z toho trčí sebeuspokojení nad britskou tragikomedií, kterou zřejmě lidé jako on považují za další Vítězství IVK.

Pochválil si, že je tam jako jediný zahraniční host a nepřišlo mu divné právě to, že je jediný.

Farage nazval „dobrým přítelem“ a sdělil, že „mnozí z nás otevřeli láhve šampaňského, když jsme před třemi lety slyšeli první výsledky britského referenda o Brexitu. Byla to pro nás velká událost. Považovali jsme to nejen za vaše vítězství, ale i za vítězství všech evropských demokratů. Referendum o Brexitu nebylo jen o Velké Británii; bylo to o Evropě jako celku, o EU a o nás v České republice“.

No jistě, na ruských ambasádách se taky otvíraly lahve, stejně jako v samotném Kremlu. Rozvrat Evropské unie je předním bodem programu Putinova autokratického režimu, tak co by oni a jejich poskoci neslavili.

Pak dále Klaus mluví za sebe a podobné osoby, ale používá označení „my Češi“. Klausovi Češi jsou prý „v mnoha ohledech stejnými nebo podobnými kritiky uspořádání EU, postdemokracie EU, necitlivosti a aroganci EU, nedemokratické podstaty EU“. „Stejně jako vy – chceme rozhodovat sami o sobě v Praze, vy chcete rozhodovat o své zemi v Londýně, ne v Bruselu. Je to tak jednoduché. Všechny ostatní interpretace jsou chybné a zavádějící.“

Pak ještě vykládá o „politických elitách EU“, který prý „nechtěly dojít k pozitivnímu řešení“, ale „trestat, očerňovat, ponižovat Velkou Británii co nejvíce“.

Klaus není zřejmě informován. Bída referend spočívá mimo jiné v tom, že lidé rozhodují ano, nebo ne, ale už ne jak, což je ovšem právě to podstatné. Kromě toho byli lidé obelháni. Ke lži se ostatně přiznal pár hodin po referendu sám Farage.

Když Klaus říká, že „britské hlavní politické strany naprosto selhaly a zradily a opustily britské občany,“ tak je to pravda, ale jinak. Politici selhali v tom, že byli zaslepeni ideologií a rozjeli proces, který neumí zvládnout. Zradili je i v tom, že ačkoli je dnes většina občanů proti brexitu, není jim to nic platné a předhazuje se jim, že „lid rozhodl“. Oklamaný lid už se znovu vyjádřit nesmí.

Jsou to trapné výmluvy. Neschopným politikům se chtějí voliči pomstít, proto může Farage dočasně jásat, lidé ovšem vědí, že jeho lidé v europarlamentu možná vůbec nezasednou.

Svou vnitřní bídu Klaus dost jasně vyjádřil závěrem: „Jsem hrdý na to, že jsem dnes večer s vámi.“

Co mu zbývá jiného, než být tam s nimi, když ho jinde nechtějí. Na tohoto bývalého politika ale naše země zrovna moc hrdá být nemůže. Je to ukázka smutného konce.