Jak ukazuje zjištění Respektu a Aktuálně.cz, ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do SSSR půjčku asi 1,3 miliardy amerických dolarů. Rusko z něj vrátilo Česku jen část, a to za podezřelých okolností. Václav Klaus popírá, že by o půjčce věděl, ale zřejmě nemluví pravdu.

O další půjčce SSSR jednali 10. listopadu 1989 ministři komunistické Adamcovy vlády. Respekt píše: „V utajeném režimu československá vláda uzavřela se SSSR dohodu o poskytnutí masivní půjčky ve výši až dvou miliard takzvaných převoditelných rublů. Bez vědomí a potřebného schválení tehdejšího parlamentu, Federálního shromáždění.“

Kolem půjčky se pohybovali i lidé blízcí Státní bezpečnosti: „Ministrem financí Adamcova kabinetu byl v tu chvíli Jan Stejskal, někdejší spolupracovník Státní bezpečnosti, ve svazcích veden pod krycím jménem Josef. V první polovině 70. let působil v Moskvě u Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) založené Sověty a dalšími státy RVHP.  Deklarovanou činností banky byla podpora socialistického hospodářství. Stejně tak ale sloužila ke krytí zpravodajských operací sovětských i dalších komunistických tajných služeb.  V této bance úvěr nakonec v roce 1990 skončil,“ píše Respekt.

Dohoda se připravovala už od dubna 1989 a podílel se na ní i vysoce postavený úředník Zdeněk Rachač, agent StB, který předtím mnoho let pobýval v Moskvě.

„Poslední komunistická vláda už nestihla peníze před pádem režimu odeslat do SSSR. Záměr špiček KSČ dojednaný v Moskvě přebral Václav Klaus – ministr financí první polistopadové vlády Mariána Čalfy. Někdejší příslušník StB Zdeněk Rachač zůstal zaměstnancem ministerstva financí a nadále připravoval půjčku Sovětskému svazu. Rezort hledal komplikovaně cestu, jak pro půjčku najít v rozpočtu tak vysokou sumu. Podle pozdějšího dokumentu z roku 1994, v němž Rusové dluh uznávají, odešlo Sovětům v přepočtu přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů. Přes protesty polistopadových představitelů státní banky, předchůdkyně dnešní ČNB. Kdy přesně a v kolika splátkách byla půjčka odeslána, žádné dokumenty neuvádějí.“

„Úvěr Moskva po roce 1990 nesplácela a v dokumentech ministerstva financí byl fintou zařazen mezi staré ‚socialistické‘, Moskvou rovněž nesplácené úvěry. Václav Klaus reportérům Aktuálně.cz popřel, že by o toku peněz věděl. Dokumenty ovšem dokládají opak. Existuje poměrně rozsáhlá korespondence z konce roku 1989, která prozrazuje, že ministerstvo financí – přesně řečeno ministr Václav Klaus – byl upozorněn státní bankou na nevýhodnost půjčky a na problém, jak s ní naložit v už připraveném rozpočtu. Klaus ale nyní tvrdí, že o ničem neví: úvěr a později ruský dluh řešil prý jeho náměstek Vladimír Rudlovčák a on jako ministr financí o něm nevěděl. Rudlovčák před šesti lety zemřel, takže slova svého někdejšího nadřízeného už nemůže komentovat.“

Web iHned.cz píše: „Sám exprezident Klaus popírá, že by o toku peněz věděl. Dokumenty ovšem dokládají opak. ‚Opakovaně říkám, že o jakési smlouvě z 10. listopadu 1989 nic nevím. Dokonce nevědí nic všichni z těch, kterých jsem se mohl v současnosti zeptat. Je to už 32 let. Stalo se to ještě za komunismu, kdy to určitě byla smlouva, která nebyla veřejně diskutována. Prohlíželi jsme teď tehdejší deník Právo a ani tam o této smlouvě nebyla sebemenší zmínka,‘ reaguje Klaus.  Ze sněmovních archivů je ale patrné, že hospodaření se státním rozpočtem za rok 1990, v němž peníze do Sovětského svazu odešly, měl tehdejší ministr financí Klaus před poslanci potíže obhájit. V červenci roku 1991 se poslanci usnesli, že v průběhu roku 1990 došlo v rozpočtu k podstatným změnám, o kterých Federální shromáždění nebylo informováno. 

Klaus tehdy poslance přesvědčoval množstvím ekonomických termínů, že je vše v pořádku a jde jen o papírové promítnutí závazků z dob poslední komunistické Adamcovy vlády do rozpočtu. Fakt, že ministerstvo pod jeho vedením do Sovětského svazu poslalo 1,3 miliardy dolarů, poslancům nepřiznal. Jen dodal, že kvůli zahraničním pohledávkám se stát zadlužil u státní banky.“

Další osud celého sovětského/ruského dluhu je znám. Miloš Zeman s Ruskem dohodl, že těžko vymahatelný dluh ve výši asi 100 miliard korun Česku splatit nemusí. Česko mělo dostat zpět asi pětinu a zbytek byl odpuštěn. Dohoda se pak ukázala jako velmi nevýhodná. Jiné země se sdružily do takzvaného Pařížského klubu a vymohly na Rusku značnou část svých pohledávek. Navíc někde při vracení peněz na cestě mezi Moskvou a Prahou „zmizelo“ třicet miliard korun a neví se, kde se nakonec ocitly.

„Ruským investorem splátky dluhu byla obří státní energetická společnost RAO JES, které za to ruský stát odpustil část dlužených daní. Firma RAO JES uvolnila podle ruských médií na splacení dluhu v přepočtu 53 miliard korun,“ připomíná Respekt. Jenže do Česka dorazilo jen dvacet miliard  a kde je těch třicet, nevíme.