Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Klempířův návrh zákona, který má změnit fungování České televize a Českého rozhlasu, podle prvních připomínek úřadů trpí zásadními vadami. Úředníci upozorňují na nelogické uspořádání, nejasné pojmy, možné ohrožení programové autonomie i slabé posouzení souladu s evropskými pravidly. Informuje o tom server Novinky. Ministr kultury tvrdí, že připomínky zapracuje a zákon znovu projedná koaliční rada. Kritické připomínky přidal také antimonopolní úřad.
Návrh zákona o médiích veřejné služby, který má zásadně změnit fungování České televize a Českého rozhlasu, narazil hned v první fázi připomínkového řízení na ostrou kritiku úřadů. Podle serveru Novinky.cz Odbor kompatibility Úřadu vlády upozornil, že materiál předložený ministrem kultury Oto Klempířem za Motoristy vykazuje vnitřní rozpory, je nepřehledně uspořádaný a nedostatečně vyhodnocuje soulad s právem Evropské unie.
„Návrh vykazuje vnitřní rozpory, které oslabují jeho srozumitelnost a ztěžují výklad jednotlivých ustanovení i jejich vzájemných vazeb. Zároveň je systematika návrhu zákona uspořádána nepřehledně, struktura textu nepůsobí konzistentně, některá témata nejsou logicky řazena a v návrhu se obtížně orientuje,“ stojí podle Novinek v připomínkách Odboru kompatibility.
Úředníci upozornili také na chybějící výklad základních pojmů, mezi nimi „média veřejné služby“, „veřejná služba“, „nestrannost“, „vyváženost“, „pluralita“ nebo „veřejný zájem“. Podle odboru tím návrh zvyšuje interpretační nejistotu a snižuje předvídatelnost práva, protože vytváří prostor pro různé až účelové výklady jednotlivých ustanovení. Jinými slovy, zákon má regulovat veřejnoprávní média, ale podle připomínek dostatečně neříká, co přesně od nich stát vlastně chce. Legislativa jako stavebnice bez návodu, lidstvo opět vítězí.
Výraznou výtku míří také k evropskému právu. Návrh se podle Odboru kompatibility dostatečně nevypořádává zejména s evropským Aktem o svobodě médií, známým jako EMFA. Pochybnosti se týkají mimo jiné požadavku na redakční nezávislost České televize a Českého rozhlasu a vyloučení zásahů státu do jejich fungování.
Problematické může být podle připomínek i ustanovení, které popisuje priority veřejné služby. Návrh staví na první místo zpravodajskou funkci, zatímco zábavní nebo vzdělávací obsah řadí až za ni. Podle Odboru kompatibility by takové pořadí mohlo představovat neodůvodněný zásah do programové autonomie veřejnoprávních médií.
Kritické připomínky přidal také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolnímu úřadu vadí mimo jiné nedostatečně vyjasněné podmínky, za jakých mohou média veřejné služby využívat státní prostředky k doplňkové komerční činnosti. Podobně jako Odbor kompatibility upozornil také na formální nedostatky návrhu a slabé vyhodnocení souladu s evropskými normami.
Klempířův návrh má nahradit současné zákony o České televizi a Českém rozhlase. Jednou z nejvýraznějších změn je zrušení dosavadního systému koncesionářských poplatků a přechod na financování přímo ze státního rozpočtu. Právě tento bod patří k nejspornějším částem návrhu, protože kritici varují, že by mohl veřejnoprávní média více vystavit tlaku aktuální politické většiny.
Klempíř změnu obhajuje tím, že současný systém financování je zastaralý a neodpovídá digitální době. V dubnové debatě České televize uvedl, že model nastavený v roce 1992 je přežitkem, který na občany klade neférovou finanční zátěž. Ministr se odvolával také na průzkum agentury Kantar z loňského prosince, podle kterého si podle něj veřejnost zrušení poplatků přeje.
Podle Klempíře má nový zákon zvýšit transparentnost hospodaření veřejnoprávních médií. Českou televizi a Český rozhlas přirovnal k „malým ministerstvům“ s miliardovými rozpočty, nad nimiž stát podle něj nemá dostatečnou kontrolu. Návrh počítá s možností většího nahlížení vlády do smluv a vnitřního hospodaření institucí, což ministerstvo prezentuje jako posílení odpovědnosti vůči veřejnosti. Právě tento bod ale patří mezi nejkontroverznější části návrhu. Kritici upozorňují, že posílení vlivu vlády nad financováním a kontrolou médií může otevřít prostor pro politický tlak.
Proti návrhu se už dříve ostře vymezil bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS), který zpochybnil nejen samotný obsah zákona, ale i jeho vznik. Podle něj je nepravděpodobné, že by návrh v této podobě připravili experti ministerstva kultury.
Tvrdě vystoupil také bývalý premiér Petr Fiala. „Pane premiére Babiši, odvolejte co nejrychleji ministra kultury Otu Klempíře. Připravil naprosto špatný zákon, kterým se chystá ohrozit nezávislost České televize a Českého rozhlasu,“ uvedl ve videu zveřejněném na síti X.
K rezignaci ministra už dříve vyzval i předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Vláda svými kroky vytváří chaos, nejistotu a tlak na média, která mají sloužit občanům, ne politické moci,“ uvedl. Kritiku návrhu přidal také šéf STAN Vít Rakušan.
Sám Klempíř nyní připouští, že návrh bude potřeba upravit. Podle Novinek počítá s tím, že do konce června vznikne nová verze zákona se zapracovanými připomínkami. Materiál má následně znovu projednat koaliční rada, teprve poté chce ministr návrh předložit vládě. Původně přitom deklaroval, že nový systém financování má začít fungovat už od příštího roku. Což je na zákon, který úřady právě rozebraly šroubek po šroubku, optimismus téměř spirituálního charakteru.
