FOTO: Twitter
Radikální bojovníci za klima přešli k blokování dopravy. Pokud se rozhodli celé téma zesměšnit a běžným lidem znechutit, tak se jim to dokonale povedlo. Lidé nemají rádi vydírání.
Ve světových metropolích začaly několikadenní protesty klimatických aktivistů z hnutí Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí) už v pondělí. Protestovalo se v novozélandské metropoli Wellington nebo v australském Melbourne. Aktivisté blokovali silnice Amsterdamu, Londýně a Berlíně. V Amsterdamu a Londýně proti nim policie zakročila; v Londýně zadržela 135 lidí. V pátek se pokoušeli blokovat dopravu i v Praze.
Sotva si představit horší metodu jak něčemu zničit PR. Aktivisté přešli na princip kolektivní viny a vydírání. Iracionalita byla zjevná i v Praze. Lidé se zelenými transparenty blokovali, jak vidíme na mezitím rozšířeném videu, i pražský autobus MHD číslo 136, který vezl lidi do práce. Cestující se dopravovali veřejnou dopravou, nevzali si na to auto. I kdyby jeli autem, mají k tomu asi nějaký důvod, po kterém nikomu nic není.
Řidič linky 136 nebyl s protestem Extinction Rebellion úplně spokojený. "Vezu lidi do práce, udělejte s nima něco," křičel na nedaleko postávající policisty. Více na @lidovky pic.twitter.com/eU22cNZWXq
— Michal Bernáth (@Michal_Bernath) October 11, 2019
Brát si nevinná rukojmí je mizerný nápad. Co aktivisté čekají? Že se hněv lidí obrátí proti vládám a politikům? Že vylezou ze zablokovaného autobusu a půjdou demonstrovat před ministerstva za okamžité snížení emisí? Nebo že na sebe upozorní? To druhé se skutečně povedlo.
Téma se podařilo zkompromitovat. Teď mohou vědecké instituce vykládat co chtějí, zveřejňovat tabulky s čísly, vysvětlovat a argumentovat, ale navztekaní lidé na to nebudou zvědaví. Ani ti, kteří si třeba myslí, že za změny klimatu může výrazně i lidská činnost a mělo by se s tím něco dělat.
Jakmile věcné téma přejde do oblasti kvazináboženského blouznění, je konec. Jistá cesta k neúspěchu je, když někdo vznese požadavek „něco udělejte a hned“. Něco udělat hned mohou diktatury, které k tomu ale ve věcech obecného blaha nemají žádný důvod. Objevuje se tu také zvláštní zbožštění politiků, jako by ti byli všemocní a stačilo jen vydat nějaký dekret. Takhle složitý svět nefunguje. To si jen atentátníci z 11. září mohli myslet, že centrum Západu je v několika barácích a že když je zničí, všechno se položí. Jenže není a dost se položili oni.
Od „něco je špatně“ jsme přešli do stadia, že špatně je všechno. Teď už se můžeme jen dívat, jak to bude pokračovat.
