Znalecký posudek jako důkaz mívá v trestním řízení silné postavení – i proto, že soudci na něj často spoléhají příliš. Případ bývalého kněze Adama Stanislava Kuszaje, který dostal v roce 2011 podmíněný trest za zneužívání tehdy šestnáctiletého ministranta a osvobozen byl v novém řízení až letos v únoru, ukazuje, jak problematické může takové spoléhání se na jediný znalecký posudek být.

Stejný soud, stejný soudce, jeden obžalovaný. A zcela odlišný výsledek. Tak odlišný, že odlišnější už ani být nemůže.

Vinen bez jakýchkoli pochybností. A po osmi letech nevinen. Kromě nových svědeckých výpovědí hrál v kauze Adama Kuszaje hlavní roli znalecký posudek, který ministrantovu výpověď označil za věrohodnou. A který se ovšem ukázal jako mírně řečeno nevěrohodný.

Nejprve pojďme k tomu, jak se příběh vyvíjel.

Stigma na celý život

„Je to poznamenání na celý život, otisk, který budu mít do konce života.” Slova, která dnes už bývalý kněz řekl v únoru reportérům pořadu 168 hodin ČT.

Bylo krátce poté, co soudce jesenického okresního soudu Miloš Kubíček muže zprostil obžaloby z pohlavního zneužívání a ohrožování výchovy mládeže. V roce 2011 stejný soudce Adamu Kuszajovi udělil za stejné činy půlroční podmínku s odkladem na dva roky.

Do trestu zasáhla amnestie. Stejně byl ale Kuszaj suspendován a nemohl nadále vykonávat kněžské povolání.

Situace se po osmi letech, kdy soud rozhodoval v obnoveném řízení, změnila ve dvou podstatných detailech. Předně se objevili svědci, kterým se údajně poškozený ministrant svěřil, že si vše vymyslel. Od procesu si sliboval finanční odškodnění, za které chtěl například studovat. V tomto smyslu dokonce podal v roce 2014 proti Kuszajovi civilní žalobu o 250 tisíc korun, která byla zamítnuta kvůli promlčení.

Původní odsouzení navíc stálo na znaleckém posudku z pera dětské psycholožky Vlasty Kulíškové. Když byl nyní, v novém řízení, podroben revizi, zazněla tato slova:

„Znalci konstatují, že znalkyně Mgr. Vlasta Kulíšková použila naprosto nevhodné, psychometricky zastaralé a tudíž obsolentní metody, a souhlasí s tvrzením PhDr. Štěpaníka, že její posudek je naprosto nepřezkoumatelný, hodnocení věrohodnosti na základě neverbálních projevů, jak jej použila znalkyně Mgr. Kulíšková, nemá v seriózní psychologické diagnostice žádné místo.„

Přesto byl na základě takového posudku Adam Kuszaj odsouzen, ačkoli další z posudků, který se věnoval jemu samotnému, vyloučil, že by trpěl pedofilií.

Co zjistila znalkyně Kulíšková?

Dětská psycholožka v úloze soudní znalkyně Vlasta Kulíšková osobnost poškozeného Tomáše O. popsala jako introvertní, která potřebuje důvěru, než se s něčím svěří, jeho vyjadřovací schopnosti jsou oslabeny.

„Společensky však v rámci jeho poddajnosti a pod tlakem autority snáší i to, co je mimo jeho přirozené potřeby. Úroveň intelektových schopností byla zjištěna v pásmu podprůměru, nikoli však v pásmu defektu. Rozumová vyspělost je z hlediska vzdělávání podprůměrná až průměrná (v některých funkcích schopností), mravní vyspělost je řízena intuitivně, správným směrem. Intelekt odpovídá věku s tím, že je v rámci širší normy,“ napsala znalkyně do posudku.

Klíčová byla otázka věrohodnosti. „Zkoumaná osoba vzhledem ke svému věku a intelektovým schopnostem je schopna zapamatovat si prožitý děj a reprodukovat ho, byť pomalejším verbálním stylem. Sklon ke zkreslování výpovědí, k patologické lhavosti či konfabulaci nebyl zjištěn,“ uvedla znalkyně s tím, že ve výpovědi Tomáše O. je základní kostra příběhu a logika nepochybná.

„Jeho výpověď jako celek je průměrně věrohodná. Současný vztah poškozeného k osobě obžalovaného Adama K. je jednoznačně negativní, nechce se s ním stýkat, vidět ho, mluvit s ním“ uzavřela znalkyně.

Ve výpovědi před soudem pak dovodila, že poškozený není schopen obvinění vykonstruovat. „Na to, aby člověk vykonstruoval příběh, který je smyšlený, potřebuje určitý intelekt a verbální schopnosti, obrazotvornost, zkušenosti z reálného života. Nic z toho u poškozeného nebylo zjištěno,“ cituje její slova soudní protokol. Výpověď poškozeného byla tedy podle znalkyně nezpochybnitelná, vypovídal pravdu.

Je třeba říct, že už během původního líčení padl ze strany advokátky kněze návrh na vypracování druhého posudku, ten ale nebyl akceptován.

Soud rozhodl o podmínečném trestu pro Adama Kuszaje, protože neměl o jeho vině pochybnost.

Znalci: zkreslené výpovědi

O osm let později už měl soud k dispozici zcela jiné znalecké závěry.

Konzultant Radko Obereignerů v doplnění znaleckého posudku uvedl, že mravní vyspělost poškozeného se s odstupem času výrazně nezměnila, jeho vztah k obžalovanému rovněž zůstává ambivalentní – na jedné straně ho lituje, že nemůže vykonávat svoji profesi, na druhé straně mu má za zlé, čeho se dopustil.

„Poškozený v rámci psychodiagnostických metod své odpovědi účelově korigoval, až zkresloval. Nelze vyloučit tendenci k nepřesnému výkladu až konfabulacím, především v oblastech, které převyšují jeho kognitivní (podprůměrnou) a emoční (nestabilní) výbavu. Není však naplněna míra ani další kritéria pro patologickou lhavost,“ píše Obereignerů.

Co je podstatné: Znalec považuje původní posudek Vlasty Kulíškové z dubna roku 2010 za metodologicky nedostatečný. „Některé metody znalkyně Mgr. Kulíškové lze považovat za obsolentní, bez patřičné vědecko–výzkumné opory až obskurní,“ uvádí se v protokolu. Jde například o závěry, které Kulíšková vyvodila z pozorování neverbálních projevů a funkce mozkových hemisfér. „Osobnost poškozeného je natolik patologicky strukturovaná, že není schopna podat věrohodnou výpověď,“ uzavřel Radko Obereignerů.

Soudu znalec navrhl, aby byl vypracován ještě revizní posudek z oboru klinické psychologie, případně psychiatrie, na což soud přistoupil.

Poškozený jako agresivní predátor

Revizi provedli znalkyně z oboru dětské psychiatrie Eva Rozsívalová a znalec v oboru klinické psychologie dětí a dospělých Zdeněk Kolařík.

Psychiatrickým vyšetřením byla u poškozeného Tomáše O. zjištěna smíšená porucha osobnosti s rysy histrionskými, hraničními a disociálními. Osobnost je samotářská, až lhostejná k druhým. Převažují chybějící pocity viny, empatie, citlivosti k druhým lidem.

Podle posudku jde o primitivního, intelektově slabého agresora – impulzivního, hostilního, jsou zjištěny výrazně agresivní tendence.

„Vztah poškozeného Tomáše O. k obžalovanému se vyvíjel jako vztah mezi farářem a ministrantem, učitelem a žákem. Poškozený O. jako primárně psychosociálně a emočně deprivovaná a následně patologicky strukturovaná osobnost má tendenci k upínání se k otcovským či obdobným autoritám, zároveň v rámci své patologie je má potřebu devalvovat. Není schopen ani náznaku normálního vztahu. Jeho vztahy jsou mělké, povrchní a poškozený v nich má tendenci fungovat jako predátor.“

Znalci se s předchozími závěry psycholožky Kulíškové neztotožňují, naopak se s nimi podstatně rozcházejí. Tomáše O. považují za schopného, dokáže blokovat informace, fabulovat či zkreslovat výpověď. Jako motivaci jeho záměrné nepravdivé výpovědi uvádějí možnou účelovou snahu o získání výhody v podobě odškodného, tedy vlastní obohacení.

V tomto smyslu soud také nakonec letos v únoru rozhodl a obžalovaného kněze všech obvinění zprostil.

Státní zástupkyně Irena Koláčková vzápětí oznámila, že dá policii pokyn, aby prověřila případnou trestní odpovědnost Tomáše O. a znalkyně kvůli křivé výpovědi a nepravdivému znaleckému posudku.

Převzato ze serveru Hlidacipes.org.

Článek je součástí projektu Nevina, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Cílem projektu je popsat případy domněle či skutečně nespravedlivě odsouzených a ukázat hlavní příčiny, které brání průchodu spravedlnosti.