Dědičný princ Alois z Lichtenštejna FOTO: ČTK / Šálek Václav
FOTO: ČTK / Šálek Václav
Rod Lichtenštejnů držel v českých zemích rozsáhlý majetek, který byl po druhé světové válce na základě tzv. Benešových dekretů zabaven. Vyplývá to i z usnesení soudu z roku 2020. Přesto nyní ministerstvo spravedlnosti řeklo, že „české soudy dekrety neaplikují ani nezkoumají národnost lichtenštejnských subjektů“. Navíc prý proběhlo několik jednání s lichtenštejnskou stranou, ovšem bezvýsledně. Podle Nadace knížete z Lichtenštejna a lichtenštejnské vlády to ale není pravda a právníci knížecí rodiny nebyli dodnes přizváni k jakémukoli dialogu.
Ministerstvo spravedlnosti minulý týden Hospodářským novinám řeklo, že české soudy neaplikují dekrety ani nezkoumají národnost lichtenštejnských subjektů. „V rámci řízení o určení, kdo je vlastníkem sporných nemovitých věcí, pouze konstatují, že dotčené pozemky podléhaly poválečné konfiskaci, a odvolávají se na zjištění československých orgánů. Jejich kroky však nelze přezkoumávat prizmatem soudobých lidskoprávních standardů, ale v kontextu doby, v níž byly přijaty,“ uvedla Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva, podle níž vláda, potažmo její zmocněnec, v minulosti s právními zástupci lichtenštejnské strany opakovaně bezvýsledně jednala.
Podle usnesení Ústavního soudu z roku 2020 ale není sporu o tom, že majetek přešel po roce 1945 na stát právě na základě Benešových dekretů. „Okresní soud v napadeném rozhodnutí ústavně souladně vyložil, že na základě restitučních zákonů se i do katastru nemovitostí zapsaný vlastník musel svého práva domáhat na základě restitučních právních předpisů. S ohledem na historické souvislosti i judikaturu Ústavního soudu bylo obecnými soudy na jisto postaveno, že přechod vlastnického práva na základě dekretu nastal ex lege,“ stojí v usnesení.
Na vyjádření ministerstva spravedlnosti reagovala Nadace knížete z Lichtenštejna i lichtenštejnská vláda. „Musím přiznat, že lichtenštejnská knížecí rodina, reprezentovaná Nadací knížete z Lichtenštejna, byla nedávným prohlášením ministerstva spravedlnosti v Praze poněkud zaskočena. Česká strana se sice jednou v minulosti zavázala jednat o přátelském řešení otevřených otázek, ale v roce 2014 nakonec Nadaci zažalovala. Dodnes nebyli právníci knížecí rodiny přizváni k jakémukoli dialogu, takže těžko mohli opustit jednací stůl,“ sdělil deníku FORUM 24 Michal Růžička, mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna pro ČR.
I tak je ale podle něj Nadace ochotná jednat. „Přesto jsme stále ochotni zasednout k jednání a dohodnout se na speciálním řešení tohoto spletitého, speciálního problému. Nadace by si dovedla představit, že obě strany opustí staré cesty klasických restitucí či kompenzací a budou hledat nový model spolupráce. Kreativní řešení výhodné pro obě strany je pochopitelně něco, co výsledek soudního jednání nemůže přinést,“ dodává.
Vláda Lichtenštejnska upozorňuje, že opakovaně české straně nabízela jednání a přátelské řešení, aby vyhovovalo zájmům obou států a jejich občanům. „Této nabídky nebylo až do dneška využito. Právníci Lichtenštejnska a České republiky se dosud potkali pouze v kontextu lichtenštejnské státní stížnosti ve Štrasburku a jednali o čistě procedurálních otázkách, jako jsou překlady dokumentů, souvisejících s řízením před Evropských soudem pro lidská práva. Tyto schůzky byly oběma stranami vedeny profesionálně a konstruktivně, ale nikdy se nedotkly případného jednání o přátelském řešení sporu,“ uvedl Ambasador Martin Frick, vedoucí Úřadu Ministerstva zahraniční Lichtenštejnského knížectví.
Lichtenštejnové vlastnili v českých zemích rozsáhlé majetky včetně dnešního Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim stát zkonfiskoval po druhé světové válce.
V roce 2018 dostala řada okresních soudů v Česku žaloby, ve kterých Nadace žádá vydání majetku, který stát podle ní využívá neoprávněně. Nadace také poukazovala na to, že poslední držitel rodových majetků František Josef II. z Lichtenštejna nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu, tím pádem se na něj Benešovy dekrety neměly vztahovat. Poté, co u místních soudů nepochodilo, se knížectví v roce 2020 obrátilo na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Šlo o vůbec první mezistátní žalobu na Českou republiku.
Nejpozději do července tohoto roku se před Nejvyšší soud dostane 21 případů, z toho u 8 z nich už bylo podáno dovolání a u 13 se dovolání připravuje, sdělil deníku FORUM 24 Růžička. Dalších 7 případů čeká u příslušných krajských soudů na projednání, 2 případy stále projednávají okresní soudy – ve Vyškově a v Uherském Hradišti. Na projednání také stále čekají dva případy v Prostějově a v Praze 10, kde stát podal žalobu na lichtenštejnskou knížecí rodinu.
