Koalice by podle odborníků mohly být výhodnější, záleží na podmínkách

Ilustrační foto (ČTK)

Ilustrační foto | FOTO: ČTK

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona by podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze mohlo být inspirací pro další koalice. Pokud by systém byl podobný tomu v 90. letech, zůstane kandidatura v koalici stále méně výhodná, uvedl Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. Tehdy koalice dvou stran musela získat sedm a tří stran devět procent, aby se dostala do sněmovny. Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že pokud bude volební systém zpoměrněn, tak by pro malé strany mohlo být naopak výhodnější jít do voleb výhradně ve vlastním dresu. Politologové to uvedli na dotaz ČTK.
 
Ústavní soud zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do sněmovny získání pěti procent hlasů. Dosud potřebovaly dvojkoalice deset procent, trojkoalice 15 a koalice čtyř a více stran 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.
 
„Už v krajských volbách se ukázalo, že subjekty postavené na širším základě několika stran a hnutí mohou být úspěšná – a právě v krajských volbách už doposud platilo, že koaliční kandidátky nečelily vyšší uzavírací klauzuli. Takže nevylučuji, že zde nějaké inspirace ke společnému postupu ve volbách budou i nad rámec těch, které již byly oznámeny,“ uvedl Just. V koalici budou kandidovat Piráti a hnutí STAN a také ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
 
„Sice odpadla sčítací klauzule, ale pokud bude volební systém opravdu zpoměrněn, tak i malá strana s výsledkem 5,5 procenta by měla získat 5,5 procenta mandátů a může být pro ni výhodnější strategie takříkajíc jít do boje výhradně ve vlastním dresu,“ poznamenal Mlejnek.
 
Podle Kopečka záleží na tom, jakou novou podobu zrušených paragrafů parlament schválí. V případě systému z 90. let zůstanou koalice stále méně výhodné. Pro existující volební koalice je podle něj rozhodnutí Ústavního soudu spíše dobrou zprávou, protože nemusí řešit otázku, zda překročí vysokou klauzuli. „S ohledem na fakt, že menší strany v těch koalicích, STAN, lidovci, TOP 09, mají samostatně problém překročit hranici pěti procent, na které se nic nemění, jejich vůli zůstat v koalici to podle mne neovlivní,“ uvedl. „ODS a Piráti mají zájem vyhrát volby, navíc jsou obě jimi vedené koalice už vytvořené, takže na jejich uvažování udržet koalici to také spíš nebude mít vliv,“ dodal.
 
Kopeček si nemyslí, že by parlament do léta, kdy se uzavírají kandidátní listiny, nedokázal schválit nějakou minimální náhradu zrušených paragrafů. Zjevně ale bude muset jít o velký kompromis. „Trochu nešťastné je, že to bude poměrně rychlé, což pro optimálnost řešení nebude asi šťastné,“ doplnil. Pokud by parlament změnu do voleb neschválil, nebudou se podle Mlejnka moci uskutečnit, protože nebude známa metoda přepočtu hlasů na mandáty.
 
Politické strany budou podle Justa pod tlakem co nejdříve novelu přijmout. „Hlavně otázka výběru nové metody přepočtu hlasů na mandáty bude asi velmi citlivá, i proto, že existuje široká škála metod a každá má jiný účinek na jiný typ a jinou velikost politických stran,“ poznamenal.
 
Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci v České televizi řekl, že mu připadá problematické, že nález nemá časový odklad a dopadne už na letošní volby. Kvalitě nových volebních pravidel to podle něj neprospěje. Ústavní soud argumentoval tím, že odklad vykonatelnosti nálezu by snížil legitimitu nově ustavené poslanecké sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.
 
Politologové: ÚS neposuzoval ústavnost, rozhodl pozdě 
Ústavní soud, který zrušil část volebního zákona řešící například počet poslanců v krajích, rozhodl podle některých politologů pět minut po dvanácté, navíc neposuzoval ústavnost zákona, nýbrž imaginární spravedlnost. Politologové, které ČTK oslovila, se shodují, že změna volebního zákona musí být nyní, osm měsíců před volbami, zejména rychlá.
 
„Ústavní soud ve volebních otázkách už poněkolikáté vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale jakousi imaginární spravedlnost. Přitom politologie dobře ví, že žádný volební systém není absolutně spravedlivý. Ústavní soud se znovu pasoval do role aktivisty, který páchá dobro,“ konstatoval Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MU).
 
Zásahem do průběhu skrutinia podle něj soud zasahuje do vnitřního života politických stran a posiluje jejich centrální vedení. „Pokud by bylo zavedeno druhé skrutinium, pak by stejně jako v 90. letech mělo centrální vedení stany možnost dostat do poslanecké sněmovny své lidi, kteří by přes krajskou soutěž neprošli,“ dodal Balík.
 
Politolog Michal Pink z FSS MU vidí problém i v tom, že soud rozhodl až po třech letech a navíc v těsném odstupu od podzimních voleb do sněmovny.
 
„Vzhledem k tomu, že novelu je třeba připravit v dostatečném předstihu před podzimními volbami, přišlo rozhodnutí Ústavního soudu opravdu pět minut po dvanácté. Vzhledem k tomu, že nové znění zákona by mělo respektovat už složení kandidátních listin,“ uvedl Pink.
 
Zásadní podle něj je nejen urychleně připravit potřebnou novelu zákona v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, ale zejména dohlédnout na to, aby se změny včas promítly do prováděcích předpisů a vešly v obecnou známost.
 
„Jednak proto, aby volič věděl, co se stane s jeho hlasem poté, co ho odevzdá, ale také aby měly volební komise, které byly dosud zvyklé na určitý způsob sčítání hlasů, čas se na změnu připravit,“ dodal Pink.
 
Obdobně situaci vidí i politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci. Uvedl, že Ústavní soud dal zákonodárcům extrémně krátkou dobu na úpravu mimořádně důležité součásti volebního systému, jakým je výpočet mandátů. „Navíc jim mantinely zachoval extrémně úzké, protože v kontextu vyhlášených voleb zachoval to, co tam zůstat musí, tedy 14 krajů. Vlastně se tímto stal poměrně aktivním spolutvůrcem pravidel,“ uvedl Lebeda.
 
Politolog Jakub Šedo z FSS MU upozorňuje, že času na změnu volebního zákona podle zadání ÚS je dost, ale pouze bude-li politická vůle. „Máme odborníky, kapacity a znalosti a rozhodnutí ÚS dává dostatečně širokou možnost, jak jej naplnit. Pokud se ale proces rozhodování na čemkoliv zasekne, dostaneme se do časové tísně. V podstatě platí, že čím menší změnu, která ale bude v souladu s rozhodnutím ÚS, uděláme, tím víc času budeme mít,“ uvedl Šedo.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]